Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg během návštěvy Polska 18. února 2025. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Rusko se nevzdá kontroly nad okupovanými územími Ukrajiny, prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi Fox News zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle něj jde o nejsložitější otázku urovnání konfliktu na Ukrajině. Z právního hlediska tato území nejsou součástí Ruské federace, dodal Kellogg s tím, že vzniká obtížná situace, která bude vyžadovat další jednání.
Rusko už v roce 2022 anektovalo čtyři ukrajinské oblasti – Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou – které zabírají asi 15 procent celé země. Jejich plné administrativní hranice však dodnes ruské síly neovládají. Podle Kellogga Rusko kontroluje celou Luhanskou oblast, ale pouze části zbylých tří.
„Vyvstává otázka, jak bude tato situace vypadat v budoucnu? Jaké jsou skutečné územní zisky?“ ptal se Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu v rozhovoru pro Fox News. Zdůraznil zároveň, že v každé variantě poválečného vyrovnání je důležité rozlišovat mezi faktickou a právní kontrolou. Ruská federace je na dobytých územích fyzicky přítomna a nehodlá je opustit, ale právně tato území zůstávají součástí Ukrajiny.
„A zde je třeba rozlišovat mezi de facto a de iure. De facto znamená, že území fyzicky obsadili a nikam z něj neodejdou. Ale de iure se nedá říct, že by ho zcela anektovali. Mezinárodní společenství toto území neuznává jako součást Ruska. Takové složité diskuse se teprve povedou,“ poznamenal Kellogg.
K nalezení politického řešení je podle něj třeba pochopit postoje Ukrajiny i Ruska a najít kompromis, který by alespoň částečně uspokojil obě strany. „Myslím, že potřebujeme něco, co by se dalo nazvat technickým úkolem. Co Ukrajinci chtějí? Co chtějí Rusové? Pak by stálo za to tyto pozice spojit a najít variantu, která může uspokojit obě strany. Ale samozřejmě žádná z nich nedostane všechno, co chce.“
Rusko podle odhadů okupuje téměř pětinu ukrajinského území. Krym anektovalo ještě na jaře 2014, po svržení proruského prezidenta v Kyjevě. Po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 Moskva na podzim téhož roku prohlásila za připojené k Rusku čtyři oblasti, které částečně okupuje: Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou. Tomuto kroku předcházela hlasování, zorganizovaná okupačními úřady a konaná pod dohledem ruských vojáků. Drtivá většina zemí světa tato referenda odmítla jako frašku a anexe neuznávají.
Steve Witkoff, Trumpův speciální vyslanec pro Blízký východ, který nahradil Kellogga ve vyjednávacím týmu o míru na Ukrajinu, už dříve prohlásil, že anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války.
„Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu,“ poznamenal Trumpův emisar v rozhovoru s novinářem Tuckerem Carlsonem a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. „Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto.“
Už v létě loňského roku Vladimir Putin prohlásil, že aby došlo k míru, „ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích,“ řekl na setkání s představiteli ministerstva zahraničí.
