V německém Norimberku proběhla v aukční síni Weidler aukce akvarelů a kreseb připisovaných Adolfu Hitlerovi. Loni v létě se tam prodaly obrazy za 450 000 dolarů.
V letech před první světovou válkou Adolf Hitler vyprodukoval během svého pobytu ve Vídni (1908-1913) stovky děl a prodával své obrazy a pohlednice, aby si vydělal na živobytí . Nebyl ale příliš úspěšný. Řada jeho obrazů byla po druhé světové válce prodávána v aukcích za desítky tisíc dolarů. Ostatní byly zabaveny americkou armádou a jsou ještě stále zadržovány vládou USA.
Ve své autobiografii Mein Kampf Adolf Hitler popisuje, jak se v mládí chtěl stát profesionálním umělcem, ale jeho aspirace selhaly, protože se mu nepodařilo udělat přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Hitler byl dvakrát odmítnut, jednou v roce 1907 a znovu v roce 1908. Tento institut měl za to, že Hitler měl více talentu v architektuře než v malování obrazů.
Znalci odhadují, že existuje pouze 300 dokončených Hitlerových obrazů. Hitler ve své knize Mein Kampf píše, že ve Vídni vytvořil kolem dvou až tří obrazů za den. Dokonce i kdyby to byl jen jeden denně, po letech strávených ve Vídni by to mělo být více než 600 obrazů. Když pětadvacetiletý Hitler sloužil v první světové válce, nosil si barvy s sebou a volné hodiny trávil tvorbou.
Mnohé z Hitlerových obrazů byly zabaveny americkou armádou na konci druhé světové války a jsou stále v držení americké vlády. Ostatní obrazy byly vlastněny soukromými osobami. Po roce 2000 se mnoho z těchto prací začalo prodávat v aukcích.
Jak by se vyvíjely dějiny světa, kdyby akademici ve Vídni přimhouřili oko a nechali Hitlera uskutečnit své ambice? Možná by se stal aspoň módním malířem pro smetánku. Nebo se mohl skutečně realizovat v architektuře, která by jeho velikášské sklony mohla uspokojit.
Dějiny neznají kdyby. Je to spíš návod pro zneuznané umělce, že by po odmítnutí mohli přece jen ještě zkusit jiný byznys než se stát diktátorem.
