Andrej Babiš (ANO), sídlo holdingu Agrofert v Praze FOTO: ČTK / FORUM 24
FOTO: ČTK / FORUM 24
Česko vstupuje do horké fáze kampaně před prezidentskou volbou. Její ráz je opět poznamenán tím, že se českému voliči bude vnucovat exemplární škůdce polistopadových poměrů Andrej Babiš. Člověk, který vybudoval své impérium na tunelování státního majetku a nepřátelském přebírání cizích firem. Jeho gigantický majetek a jeho excentrická komunikace podpořená všudypřítomným marketingem zaručuje, že se znovu utkáme se zrůdnou hvězdou našeho politického nebe. A ve volbě půjde o to, zda se jí podaří nás stáhnout do pekla.
SBÍRKA SDRUŽENÍ FREE CZECH MEDIA NA SVOBODNÉ FORUM PROTI TUNELÁŘOVI
Jistě, můžete si říci, že je to zase jen přehánění. Copak má prezident takové pravomoci? Je to vůbec takový démon? A kde je vůbec psáno, že Babiš vyhraje?
Vezměme to odzadu:
Máme velkou šanci, že Babiš nevyhraje, protože se zatím chová jako břídil. Jeho roadshow v obytňáku, do kterého si přesedal vždy před vesnicí ze svého opancéřovaného mercedesu, dopadlo v podstatě krachem. Měl často více kritiků než sympatizantů a jeho preference se snížily. Přesto si ale musíme uvědomit, že voliči stran, které preferují autoritářskou, neliberální politiku, jsou schopní svobodomyslné voliče přečíslovat, pakliže se nebudou příznivci polistopadové svobody chovat dostatečně zodpovědně. Snaha potrestat Fialovu vládu bude také pro velkou část voličů lákavá. Proto si to vůbec nemalujme. Je nutné vyvinout aktivní snahu o zastavení Babiše. Jinak bude z Hradu řídit třetinu, možná i polovinu českých médií. To je otřesná představa a musíme udělat všechno pro to, aby se mu to nepovedlo.
Druhá otázka: Je snad Babiš démon? Sám o sobě jistě ne. Je jenom schopný úplně všeho a nemá vůbec žádné zábrany. Nemá ani nejmenší respekt k pravidlům. Uznává jenom sílu a jde mu pouze o jeho prospěch. Takový člověk je pro své blaho schopen se spojit i s ďáblem. Mnohokrát jsme registrovali, jak se mu líbí styl Vladimira Putina a dalších autoritářů. To je něco, co v kontextu války na Ukrajině, kdy jde svobodnému světu doslova o všechno, nesmíme připustit.
A pak otázka, zda je prezident nebezpečný, když nemá významné exekutivní pravomoci. Samozřejmě, že by v roli prezidenta byl fatálně nebezpečný. Vzpomeňme si, jak tuto funkci využil ke své osobní moci Miloš Zeman, když v rozporu s ústavním pořádkem najmenoval v roce 2013 vládu ze svých kamarádů. Babiš potřebuje moc, a když to jen trochu půjde, tak si ji vezme. Může snadno vytvořit na Pražském hradě druhé mocenské centrum a spolu s nejsilnějším klubem v poslanecké sněmovně může doslova obklíčit současnou vládu. Zvolením Babiše prezidentem by v České republice dříve nebo později vypukla vyčerpávající válka ústavních institucí.
Nebezpečnost Andreje Babiše posiluje přitom jeden velmi zákeřný aspekt naší situace. Je to nízká odevzdanost demokracii u řady českých médií. Vynechme rovnou média, která Babišovi patří. Ta hrají jasnou hru a je jenom skandální, že je vůbec možné, aby měl jeden z kandidátů tak nesmírnou výhodu v tom, že vlastní mediální impérium. Demokratičtí politici prokázali vysokou míru neschopnosti, když něco takového připustili. (Hlavně, že tu máme komediální úřad sledující financování kampaní.)
Problém jsou přitom ta další média, která velice účinně předstírají, že Babišova kandidatura je standardní záležitostí, a ani je nenapadne veřejnosti předkládat fakta, která by byla pro takového absurdního kandidáta diskvalifikující. Naposledy tuto hanebnou roli sehráli kolegové v Týdeníku Echo, když připravili s Babišem v podstatě servilní rozhovor. Ani je nenapadne se Babiše zeptat na nelegální čerpání dotací v době jeho vlády, na nelegální provozování médií nebo dokonce na jeho útok na ně samotné, když jim v roli ministra financí vyhrožoval. Dotace i provoz média navíc podléhá zákonu o konfliktu zájmů, ale zdejší média úspěšně předstírají, že se o tomto problému dozvěděla až z auditů Evropské komise, přičemž nyní je to vlastně již všechno promlčeno. Babiš je standardní politik, říká pan šéfredaktor Balšínek, takže vůbec nevadí, že je estébák a tunelář. Klidně nám tu může dělat prezidenta. Echo nebude s tímto přístupem ani trochu osamělé. Naopak lze předpokládat, že nechumelismus (slavný pojem publicisty Bohumila Doležala, který označuje oblíbené chování českých novinářů v čase destrukce demokracie – jako by se nechumelilo) bude rozšířený.
Jako šéfredaktor média, které rovněž vzniklo jako odpověď na Babišovo zakleknutí na média (tím je to u Echa absurdnější, nicméně proruská klausovská linka to bohužel nyní vysvětluje) bych rád řekl, že před námi stojí podobný úkol, jaký jsme si spolu s našimi čtenáři předsevzali před posledními volbami do poslanecké sněmovny. Nejde tu nyní o to, že považujeme nějakého demokraticky vyhlížejícího kandidáta za spasitele. Chraň nás, Bože, před dalšími falešnými spasiteli. Jde především o to, že je třeba zastavit Babiše. A k tomu bude nutné se opět obracet na lidi, kteří jsou nevyhranění či méně informovaní. Jde o to, abychom uměli takové lidi bránit před Babišovou manipulací.
Před minulými volbami jsme vytiskli více než dva miliony kusů novin, v nichž jsme jasně a srozumitelně pojmenovali nebezpečí, které představovaly strany autoritářského stylu: ANO, KSČM, SPD či Přísaha. Nyní se rovněž chystáme tyto voliče oslovit a předestřít jim, jak vysoké ohrožení českých národních zájmů představuje Babišova kandidatura. Musíme ukázat lidem všechny jeho nemorální činy, všechny jeho pokřivené vlastnosti, všechny jeho lumpárny i jeho barbarství, připomeneme mu všechny jeho lži.
To, co uděláme, záleží na sbírce. Jisti si můžete být ale tím, že za všech okolností se do toho opět pustíme s vervou. Musíme zastavit autoritáře a odkázat je do jejich mezí. Nesmíme připustit takové zneuctění naší země, jaké by představoval tunelář na Hradě. Už jsme začali – spustili jsme web Babišovy zločiny, kde jasně, přehledně a na jednom místě představujeme kauzy člověka, který chce usednout na Pražském hradě. Pojďte do toho s námi.
