Dnešní předčasné volby v Turecku podle dílčích výsledků se značným náskokem vyhrála Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan. AKP po sečtení necelé poloviny lístků vede s 53,8 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) má prozatím 20,7 procenta hlasů. Do parlamentu se zřejmě dostanou i nacionalisté a Kurdové.
Turečtí voliči vybírali nový parlament podruhé za posledních pět měsíců poté, co Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) neudržela v červnových volbách v parlamentu většinu a nebyla s to vytvořit s ostatními formacemi koalici. Podle předvolebních průzkumů by AKP měla zvítězit, ale opět jen s asi 40, maximálně 47 procenty hlasů bez získání parlamentní většiny.
Červnové volby měly být triumfem pro proislámskou AKP a umožnit jejímu zakladateli Erdoganovi změnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Strana ale v 550členném parlamentu nezískala většinu.
Od června navíc ztroskotalo příměří s kurdskými separatisty a změnilo se v krveprolití, syrská krize se zhoršila a Turecko, člen NATO, se stalo terčem dvou sebevražedných atentátů spojených s Islámským státem, které si vyžádaly celkem více než 130 mrtvých. Země se také silně dotýká současná migrační krize.
[ctete]30376[/ctete]
Erdogan podle agentury Reuters ani v nynější kampani nedokázal obnovit někdejší důvěru voličů, kteří mu v prezidentských volbách v roce 2014 dali 52 procent hlasů. Voliče rozděluje otázka, zda se má Turecko po měsících nestability vrátit k vládě jedné strany, či nechat řídit stát pomocí koalice.
Jednašedesátiletý Erdogan je v zemi i po 13 letech vlády tvrdé ruky velmi oblíben, je ale i terčem stále silnější kritiky. Jedni v něm vidí „zachránce“ Turecka, druzí „diktátora“. Muž, který oživil ekonomiku země a zbavil muslimskou většinu útlaku ze strany laické elity, v kampani přesvědčoval, že zemi zajistí stabilitu a prosperitu jen vláda jedné strany.
[ctete]30262[/ctete]
V minulých dnech sice Erdogan slíbil, že bude respektovat výsledek voleb, někteří ale pochybují, že „velký vůdce“, jak ho označují příznivci, bude někdy ochoten se s někým dělit o moc. „Udělá vše pro to, aby zůstal jediným pánem na palubě. A to, i kdyby měl k dosažení svého cíle riskovat mír, sociální soudržnost a ekonomickou stabilitu země,“ upozorňuje podle AFP v Turecku známý komentátor Kadri Gürsel.
[ctete]30367[/ctete]
Vzhledem k „extrémní polarizaci“ voličů místní političtí analytici předpokládají, že AKP nezíská dost hlasů pro samostatné vládnutí a že opět nebude s to vytvořit koalici. O té se podle agentury AFP již mezi jednotlivými parlamentními formacemi předběžně diskutuje. Také se už hovoří o tom, že v případě neúspěchu se budou konat další volby na jaře 2016.
