Turecký premiér Ahmet Davotuglu překvapil v pondělí své evropské partnery, když na společnou schůzku věnovanou migrační krizi nečekaně přinesl nové turecké návrhy a požadavky. Šéfové států a vlád evropské osmadvacítky o nich pak diskutovali dlouho do noci, skoro dvanáct hodin. Konečné rozhodnutí bylo ale odsunuto. K věci se vrátí ve čtvrtek 17. března, kdy začíná pravidelný březnový summit EU.

Předseda Evropské rady Donald Tusk byl pověřen dojednat s Tureckem detaily nové dohody tak, aby byla do březnového summitu hotová.

Přelomový turecký návrh. Ale ne zadarmo

Turecko navrhlo, že bude přebírat zpět migranty z řeckých ostrovů, pokud EU za každého takto vráceného syrského občana přesídlí do unie přímo z Turecka jednoho Syřana s právem na azyl.

Ankara žádá rovněž další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům na tureckém území, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro Turky a otevření nových kapitol v jednání o vstupu Turecka do Evropské unie.

Součástí vznikající dohody má být také spolupráce při zlepšování humanitárních podmínek přímo v Sýrii tak, aby místní i uprchlíci mohli žít bezpečněji přímo tam.

Diplomaté už před koncem summitu řekli, že je nové turecké návrhy evropské politiky překvapily. Mnozí z nich dali najevo, že nemají mandát podobné závazky přijmout.

Německá kancléřka Angela Merkelová novinářům později řekla, že se lídři unijních zemích shodli na obrysech tureckých návrhů.

Balkánská migrační trasa je uzavřena

„Neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí,“ prohlásil Donald Tusk po skončení jednání s tím, že balkánská migrační cesta je nyní uzavřena. Unie je podle něj v této souvislosti připravena k všemožné a rychlé pomoci Řecku, kde se tak nyní začali migranti hromadit, a hrozí proto humanitární krize.

Závěrečné prohlášení šéfů států a vlád osmadvacítky zdůrazňuje, že cílem je uzavření tras pašeráků lidí, ochrana vnějších hranic unie a obecně konec migrační krize.

„Potřebujeme přerušit propojení mezi nástupem do lodí a usazováním se v Evropě,“ uvedli v prohlášení lídři osmadvacítky. S Turky jako klíčovým partnerem v této věci Brusel počítá už od loňského listopadu, nyní ale Davutoglu nabídl nový přístup.

Putování nelegálních migrantů do Řecka ztratí smysl

Základem plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny nelegální migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu Evropské unie.

Vraceni budou všichni, a to na náklady EU. Avšak za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

Žádné nové kvóty a přerozdělování. Jen dobrovolné humanitární přijímání uprchlíků

„Návrh předložený tureckou stranou bude průlomem, pokud se ho podaří uskutečnit,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Řecký premiér Alexis Tsipras jej označil dokonce za „atraktivní“. Za zajímavé řešení považuje navržený postup i český premiér Bohuslav Sobotka, který v případě realizace plánu očekává „dramatické snížení“ počtu uprchlíků v několika týdnech.

Shodně se slovenským kolegou Robertem Ficem i s textem závěrečného prohlášení Sobotka zdůraznil, že budoucí dohoda nebude pro ČR znamenat nové přerozdělování či přesídlování uprchlíků. Česko by se ale mohlo zapojit v rámci svého už přijatého závazku přesídlit celkem 525 lidí z krizových regionů.

Nového plánu na „věrohodný program humanitárního přijímání“ by se měly členské země EU účastnit jen dobrovolně.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před novináři zdůrazňoval, že turecký koncept je právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. „Rozhodnutí je legální,“ prohlásil.

Další tři miliardy eur pro Turecko?

Turci ale na oplátku také něco chtějí a právě to nejspíš zdrželo definitivní schválení plánu.

V první řadě se jedná o tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) navíc nad rámec stejné sumy domluvené už loni v listopadu ve společném akčním plánu Ankary a evropské osmadvacítky. Distribuce těchto peněz by se měla zrychlit.

Premiér Davutoglu po pondělním jednání zdůraznil, že veškeré tyto peníze půjdou na pomoc více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku.

Bezvízový styk a urychlení rozhovorů o vstupu Turecka do EU

Evropa by také měla na příštím summitu potvrdit nyní rámcově podpořený záměr urychlit jednání tak, aby bezvízový styk pro Turky mohl platit od letošního června.

A EU by také měla začít připravovat otevření nových kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem, které je dlouholetým kandidátem na členství v unii.

Na summitu nepanoval jen soulad

Diskuse na summitu byla napjatá, mnohé lídry osmadvacítky překvapil nejen obsah nových návrhů, ale také to, že byly poprvé předloženy zřejmě až v předvečer summitu německé kancléřce Angele Merkelové a Marku Ruttemu, premiérovi Nizozemska, předsednické země EU.

„Byl to jiný summit, než na jaký přijeli,“ podotkl jeden z unijních diplomatů. Zjevně se totiž nekonala Donaldem Tuskem původně avizovaná přehlídka obnovené evropské jednoty a odhodlanosti.

Proti libovolné zmínce o novém – byť třeba dobrovolném – přesídlování syrských uprchlíků do EU ostře protestoval například maďarský premiér Viktor Orbán. Není tak jasné, jaké podpoře se bude za deset dní na březnovém summitu EU konečná dohoda těšit. Turecký premiér Davutoglu dal ale najevo, že 17. března do Bruselu v každém případě přijede.

Unijní premiéři a prezidenti hovořili s Davutogluem také o situaci na turecké mediální scéně po pátečním zásahu úřadů v opozičním deníku Zaman. „Svoboda projevu je naší základní hodnotou,“ bránil se na noční tiskové konferenci Davutoglu s tím, že je proti omezování svobody slova i médií.