Jak mají Turci svou zemi rádi a jak jsou pyšní na ni i na sebe, tak dvojznačný vztah mají ke svému prezidentovi. Vlastenci jsou všichni, prezidenta jich ale kritizuje nebo i přímo nesnáší stále víc. Dobře to ukázaly nedávné volby primátora Istanbulu, v nichž prezident utrpěl jasnou porážku. Nenese ji zrovna lehce a teprve čas ukáže, jak se istanbulským „zrádcům“ pomstí.
V Turecku je vždycky všeho trochu víc než jinde. Proto také je každá porážka prezidenta vykládána jako důsledek něčí zrady, temných rejdů někoho prezidentovi nepřátelsky nakloněného. Poslední dobou se v pozici škůdce a satana číslo jedna nejčastěji objevuje F. Gülen, bývalý prezidentův mentor. Prezident dokonce „zjistil“, že Gülen, žijící v exilu v USA, už celá léta zemi škodí skrze rozsáhlou síť utajených spolupracovníků.
Zlovolně zakládá školy v zahraničí, kde prý neblaze působí na mládež, v Turecku zlákal ke spolupráci policisty, soudce, vojáky, univerzitní učitele, státní úředníky, v podstatě kdekoho. Tyto temné síly prý vytvořily FETÖ, Fetuláhovskou teroristickou organizaci, s jejímiž rejdy doma i v cizině se prezident a stát těžce potýkají.
Tato organizace je tak neuvěřitelně rafinovaná, že dokonce uvedla policii, prokuraturu a soudy v gigantický omyl. Představte si, že docílila zatčení a odsouzení několika stovek osob za účast v protistátním spiknutí, označovaném jako Ergenekon (mytické údolí zhruba v dnešním Mongolsku, odkud vyšli první Turci). Naštěstí je tu prezident, pod jehož vedením odsouzené – jimž jako premiér velmi květnatě nadával a označoval je za nepřátele státu – soud osvobodil. Pravda, po několika letech ve vězení, ale jsou venku.
Je možné, že si někdo z českých čtenářů pomyslí, že u nás doma taky máme tak trochu blázinec. Pravda, není u nás všechno úplně tak, jak by být mělo a dějí se i říkají prapodivné věci, ale proti závěru kauzy Ergenekon je to jen čajíček. Bylinkový, ne turecký.
Letos 1. července soud v Istanbulu definitivně očistil 235 (!) osob z „vedení, členství a napomáhání teroristické organizaci“. Moudrý soud tak učinil na základě zjištění, že „organizace Ergenekon nebyla reálnou skupinou“.
Děsivé na tom je, že tato „nereálná“ organizace byla „odhalena“ už v roce 2007 po nálezu zbraní v jednom istanbulském bytě. Obviněných tehdy přibývalo po desítkách, v roce 2013 proběhl soud a „spiklenci“ byli po šesti letech vazby odsouzeni k dlouhým trestům vězení. O rok později byli propuštěni, protože se ukázalo, že celá věc je podraz. Důkazy byly zfalšované, organizace vymyšlená, a i samotný proces probíhal v rozporu se zákonem. Z dnešního pohledu je zarážející, že nikdo si ani v nejmenším nedovolí připomenout roli, kterou tehdy hrál dnešní prezident a jeho nejbližší spolupracovníci. Nikdo nepřipomíná drsné ostouzení a hanobení dnes osvobozených lidí.
Podstrčené důkazy, zaujatý soud a politická objednávka byly zjevné už tenkrát. Neudržitelnost celé konstrukce byla taková, že museli být obvinění osvobozeni (kromě čtyř, kteří skutečně spáchali násilný trestný čin). Vládní mašina skrze média (jiná než vládě nakloněná už v Turecku téměř neexistují) přišla s ohromujícím vysvětlením.
Už tenkrát, před dvanácti lety, stála za vším FETÖ! Proradní gülenovci všechno vymysleli a s pomocí nastrčených prokurátorů provedli. Obmyslný duchovní Gülen se tímto způsobem pokusil zbavit svých kritiků! To znamená, že osvobozené osoby „ve skutečnosti“ stály na straně dnešního prezidenta, byly gülenovcům nepohodlné a ti na ně ušili gigantickou boudu.
Kdo chce, může tomu i věřit. Prezident dobře ví, jak náchylní jsou jeho spoluobčané k víře ve spiknutí. Vojenské spiknutí je uvěřitelné, však už jich taky pár bylo doopravdy. Teroristé jsou uvěřitelní, protože konec konců opravdu existují. Zlovolné spiknutí zemí EU proti Turecku je uvěřitelné. Schválnosti zemí EU a jejich podpora „řeckého Kypru“ na úkor „tureckého Kypru“ jsou uvěřitelné. Dokonce i spiknutí istanbulských proti prezidentovi je uvěřitelné. Vysvětlení případu Ergenekon spiknutím FETÖ je samozřejmě uvěřitelné. Neuvěřitelné? Podívejme se kolem sebe, kolik neuvěřitelného se vydává za uvěřitelné.
