Obyvatelé Kanárských ostrovů se začínají bouřit proti formě cestovního ruchu, která je momentálně nastavena. Přestože zde počet turistů překonává rekordy, místní lidé si stěžují na nedostatek cenově dostupného bydlení, chaos na silnicích či odpadní vodu v moři. V sobotu 20. dubna proto vyšly desítky tisíc lidí protestovat do ulic, a s velkou pravděpodobností to nebylo naposledy.

Přestože se podle profesora pro cestovní ruch Carmeloa J. Leóna za posledních 14 let zvýšil na Kanárských ostrovech počet turistů téměř o padesát procent a například v loňském roce navštívilo tamní pláže 15 milionů návštěvníků, místní obyvatelé z toho prospěch nemají, spíše naopak.

Turistika je sice dominantním aspektem ostrovní ekonomiky, zároveň však podle webu rádia Deutsche Welle (DW) způsobuje čím dál dražší bydlení. Současně jsou na „Kanárech“ průměrné platy nízké, a proto má stále více místních lidí existenční starosti. „Cestovní ruch vytváří spoustu pracovních míst, ale co je to za pracovní místa, když nestačí ani na nájem bytu?“ hodnotí pro DW situaci novinář Toni Ferrera, jenž se již řadu let zabývá regionálními problémy.

Nedávné protesty spoluorganizovala nadace Fundación Canaria Tamaimos, jejíž šéf José Miguel Martín uvedl, že v loňském roce utratili na Kanárských ostrovech turisté více než 20 miliard eur a cestovní ruch se podílí na celkovém hospodářském výkonu regionu asi 40 procenty. Martín si však stěžuje, že žádné peníze na místě nezůstávají, a navíc přibývá odpadků.

Dále čtěte

Rusové se posmívají nabídce dovolené v KLDR. Chceš vidět koncentrák? Tak jeď

Speciální letní zájezdy do Severní Koreje v délce osm a dvanáct dní připravila vláda Primorského kraje. Zájezdy zahrnují rekreaci v…

Problematikou se nyní zabývají také místní ekologové, kteří připomínají, že turisté porušují nastavená pravidla. Konkrétně prý chodí do míst, kam nemají. Jezdí na kole mimo oficiální cesty a v neposlední řadě využívají drony bez patřičných povolení. Dostupná data potvrzují, že počet návštěvníků Kanárských ostrovů se již vrátil na úroveň před vypuknutím covidové pandemie. Podle informací odborového svazu Comisiones Obreras je vinou náporu turistů velmi zatížené zdravotnictví a ulice přeplněné a chaotické. Většina místních obyvatel údajně najde pouze nekvalifikovanou práci v hotelích a apartmánech a měsíční platy jsou zde prý jedny z nejnižších v celém Španělsku. Odborový svaz dále doplňuje, že nezaměstnanost je zde vysoká a každý třetí obyvatel ostrova je ohrožen chudobou.

Další organizátor protestů Victor Martín zdůrazňuje, že přibližně třetinu všech bytů či apartmánů na ostrovech vlastní cizinci, kteří je využívají jako rekreační objekty. „Jsme si vědomi toho, že cestovní ruch na Kanárských ostrovech ze dne na den neztratí význam. Ale jeho současný model se musí změnit,“ přeje si.

Negativní životní změny způsobené nárůstem turismu však netrápí pouze Kanárské ostrovy, podobné problémy pociťují také lidé v Madridu, Barceloně nebo na Mallorce a Ibize. Španělská podnikatelská asociace CEOE dokonce mluví o nové nevraživosti vůči cestovnímu ruchu v zemi.

Podle Sdružení hoteliérů Kanárských ostrovů Ashotel by se mělo odvětví zaměřit na zlepšení kvality nabídky, což by prý mělo přilákat méně lidí, ale bohatších. A co na to místní politici? Regionální vláda Kanárských ostrovů sice ústy svého předsedy Fernanda Clavija naštvaným protestujícím rozumí, žádné konkrétní řešení ale zatím nenabídla. Místní parlament posléze zamítl celou řadu návrhů protestujících, jako je například turistická daň.