Ondřej Prokop (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Tvít pana Ondřeje Prokopa začal slibně. Čtyři desetiny vteřiny jsme mohli mít dojem, že jsme svědky nebývalého coming outu v řadách ANO. Něco jako kdyby se na ulici v Gaze objevil demonstrant s LGBT vlajkou a transparentem proklínajícím Hamás. Až tak odvážně se předseda ANO v Praze a pražský zastupitel rozjel.
„Je třeba začít nazývat věci pravými jmény. Jsou ‚novináři‘, kteří jsou prostě zjevně koupení vládou,“ píše pan Prokop na síti X. Než jsme stačili zauvažovat, proč tam nenapsal „lepší vládou Karla Havlíčka“, byli jsme zaraženi v rozletu, jako když letící čáp narazí do silážní věže Agrofertu.
„Esenciálním úkazem takového neobjektivního ‚novináře‘ je pan Šídlo, který kromě podpory Fialovy vlády zcela neobjektivně straní roky i starostovi Prahy 7,“ pokračuje Ondřej Prokop.
Chápeme, že kolega Šídlo musí politiky poněkud zneklidňovat, protože má zřejmě fotografickou paměť, a co my vyhledáváme, on má uloženo v tom prostoru, kde politici ANO skladují poslední pokyny svého pána a majitele.
„Pane Prokope, nechtěl jsem si vámi dnes kazit den, nicméně bohužel jste přední politik nejsilnější strany v zemi. Takže očekávám, že svá slova buď doložíte, nebo se mi omluvíte. Čekám a budu urgovat. Neprotahujte to,“ odpověděl zastupiteli novinář.
Nastal dialog mezi politikem a novinářem.
„Milý Jindro, asi byste potřeboval silnější brýle. Já o vás nenapsal, že jste koupený, ale že jste neobjektivní. A to prostě jste, viz i ty komentáře tady ve vlákně. Klidně to rád budu prokazovat u soudu, pokud chcete zatěžovat náš soudní systém takovým hloupým sporem. Ale spíše byste mohl začít dělat to, k čemu novináři mají sloužit, a to hlídat současnou vládu. Nikoliv současnou opozici,“ úkoluje Prokop média.
„Tuhle hru vůbec nezačínejte. Napsal jste: ‚Jsou ‚novináři‘, kteří jsou prostě zjevně koupení vládou.‘ A já jsem ‚esenciálním příkladem‘. Takže opakuju výzvu: Buď to ‚koupení‘ dokažte, nebo se omluvte. A zároveň mě prosím neoslovujte ‚milý Jindro‘,“ reagoval Šídlo.
(Edit 14. ledna. Pak Prokop mailem poprosil redakci, jestli by bylo možné vložit jeho omluvu, což činíme:
„Jindro, považuji to za uzavřené, protože po mém tlaku jste včera prokázal, že se snažíte být více objektivní a informoval jste kriticky o Jurečkovi, váš tweet jsem i retweetoval a beru to tak, že jste se nad sebou zamyslel a jste na lepší cestě stát se objektivním novinářem. Tedy se vám tímto omlouvám, že jsem vás osočil, že jste esenciálně neobjektivní novinář a dávám vám tímto šanci prokázat, že jím skutečně nejste. Těším se na další vaše člány a tweety, budu vás sledovat.“)
Ondřej Prokop si zjevně osvojil přístupy svého kmene. Něco tvrdí, pak tvrdí, že to netvrdil, a nevadí mu, že za sebou nechává stopy. Náčelník ANOkmene Andrej Babiš je velkým vzorem. Čapí hnízdo bylo podle něj to nejlepší, co v životě vytvořil, aby záhy tvrdil, že s ním nemá nic společného. Zřejmě takový volný vztah k empirické realitě východního typu, jaký má třeba náčelník většího kmene V. V. Putin. Ten jeden rok prohlásil, že ruský stát nemá nic společného s wagnerovci, aby další rok bez uzardění vykládal, že ruský stát wagnerovce platil.
Jenže kdyby se příslušníci ANO měli rdít, kdykoli řeknou nesmysl, vypadali by permanentně jako sovětská vlajka. Někoho obviňovat, že je koupený, je ovšem takový anonistický folklor. Šéf Babiš to vykládal o účastnících demonstrací proti němu a prohrál pak soud a musel se omlouvat. Ten samý Babiš, který nebyl žádný troškař a koupil si rovnou vydavatelství se dvěma celostátními deníky. Z Mladé fronty DNES a Lidových novin pak udělali jeho poskoci v redakcích stranické plátky. Z titulních stran, které člověk v trafikách a na benzinkách vidí, aniž by si ty tiskoviny koupil, ANO nastolovalo agendu, která byla příznivá politice přítele lidu Babiše.
Noviny a časopisy z Mafry měly svého času dosah tři a půl milionů čtenářů. Pokud se chtěl někdo politice vyhnout, byl aspoň obdařen fotografiemi Moniky Babišové, jak peče cukroví. To byl zázračný jev, protože paní pekla ze všech sil a neměla na prstech ani stopu mouky. Podstatné byly ale metry čtvereční podlézavých rozhovorů s majitelem, které provádělo služebnictvo Jaroslav Plesl a Petr Kolář. Mediální zaměstnanci pana Babiše se hojně vyskytovali v televizích, kde hráli roli politických komentátorů. Že na tuhle komedii přistoupila i veřejnoprávní Česká televize, je skutečně trapné.
ANO má své „velké tváře“, jako jsou Karel Havlíček a Alena Schillerová. Pak je tam řada malých tvářiček, které snaživě den co den skoro stejnými slovy reprodukují poslední teze z hlavního stanu pana předsedy a jeho dvora. Žaludky musí mít zřejmě plechové a povrch zcela omyvatelný. Návrat do společnosti normálních lidí už je pro ně zřejmě obtížný, a tak musí v téhle trapné tragikomedii pokračovat až do naprostého sebeponížení.
