Dlouho před volbami se začalo hovořit o tom, jak je naprosto jasné, že se po případném úspěchu dvou demokratických koalic a vzniku jednoho vládního bloku začnou strany mezi sebou hádat. Nejvíce se čekaly výpady ze strany ODS proti Pirátům či dohady lidovců s některými jinými partajemi. Scénáře některých skeptiků se nenaplnily. Problém však vznikl někde úplně jinde.
Problémy mají Piráti, kteří ještě na jaře tohoto roku vypadali jako vítězové voleb. Začíná se totiž zdát, že v této straně nejde nic jednoduše, bez průtahů a interních hádek.
Celé to začalo hned po vyhlášení výsledků parlamentních voleb. Piráti totiž jen s otevřenými ústy sledovali, jak jejich koaliční partner, hnutí STAN, shromažďuje mandáty a na souputníky Ivana Bartoše tak zbývají pouhá čtyři křesla ve sněmovně.
Místo toho, aby si Piráti přiznali, že nezvládli finiš předvolební kampaně a nechali se umotat do vysvětlování lží Andreje Babiše, i když měli spíš prezentovat svůj program, zabrečeli si. Koaliční partner je prý podvedl, porušil smlouvu a své voliče nabádal k tomu, aby kroužkovali zástupce Starostů.
Vnitrokoaliční dohady, které si měli mezi sebou vysvětlit členové vedení obou politických subjektů, zabraly nejen čas, ale také mediální prostor, který se tak zbytečně zaplnil debatou o něčem, co už je passé. Následovala další prapodivnost, to když si Piráti museli sami mezi sebou říct, jestli tedy opravdu chtějí do vlády, nebo raději skončí v opozici.
Přestože by jejich čtyři poslanci budoucí vládní koalici zřejmě moc nechyběli, rozhodly se všechny další strany ze SPOLU a onen „kroužkovací nepřítel“, že na rozhodnutí pirátského fóra počkají. Společně do voleb, společně do vlády, společně do opozice, zaznívalo od PirSTANU před prvními týdny v říjnu, kdy se rozhodovalo o složení nové sněmovny.
Než se Piráti stačili vyslovit, že tedy do vlády nakonec půjdou, předvedli další dvě, pro někoho nepochopitelná rozhodnutí. Olga Richterová ani Jakub Michálek nechtějí být členy vlády, dozvěděla se veřejnost. Sice se to zdálo stejně zvláštní, jako kdyby Babiše opustili Schillerová s Havlíčkem, ale takové resumé prostě padlo.
Když už se po všech očekávatelných i překvapivých strastech konečně zdálo, že už bude stačit jen přesvědčit Miloše Zemana, že jediný ministr, který mu vadí, shodou okolností Pirát, svou roli zvládne, přišly další dvě rány.
Jednou z nich je odchod zastupitele Prahy 9 Petra Daubnera. „Uvnitř strany začali být mnohem více slyšet ukřičení extrémní levičáci (kteří se bůhví proč označují jako progresivisté). Principy, které pro Piráty vždy platily (například nekumulace funkcí), najednou už neplatí, i když je máme v našich vnitřních pravidlech, respektive platí jen pro někoho,“ napsal na sociální síť a dodal, že vedení strany nekomunikuje se členy. Kampaň a koalici se STAN označil za zpackanou.
Kritik vládního angažmá si zkrátka vyřídil všechny účty, které si za čtyři roky u Pirátů nashromáždil, a odchází. To by neměl být žádný problém, protože takové věci se stávají. Je sice reálně možné, že tím ovlivní volbu nového předsedy, která stranu čeká v lednu, ale jak velkou měrou to bude, je předčasné předvídat, událost je ještě čerstvá.
Horším se zdá názorový střet Ivana Bartoše s Ondřejem Dostálem. Pirátský expert pro oblast zdravotnictví totiž působí jako neřízená střela mediálně vystupující v rozporu s tím, co tvrdí strana, kterou má reprezentovat. Bartoš vidí problém třeba v rozdílném názoru na uznávání protilátek či prezentaci na sociálních sítích.
Dostál, který byl považován za pirátského adepta na post ministra zdravotnictví, tak nyní hrozí koncem ve straně. Ta zase zvažuje jeho vyloučení z vládního týmu. Je tedy více než jasné, že se společné cesty dřív nebo později rozejdou. Když navíc Dostál vzkázal, že ho „neumlčí“, dal jasně najevo, že spolupráce je u konce.
Kde jsou tedy všechny ty hádky mezi stranami koalice SPOLU, kde je aktivní odpor části ODS proti vládnímu partnerství z jedné ze stran či hnutí? Nikde. Všechny problémy stihli absorbovat Piráti, a to ještě stále není jasné, jak dopadne schůzka Jana Lipavského, kandidáta na šéfa české diplomacie, s prezidentem. Právě pirátský zástupce by totiž měl být tím, kdo Zemanovi „nesedí“.
Leden je blízko a Ivan Bartoš se musí připravit na velmi nepříjemné skládání účtů před ostatními Piráty. Pokud si uvědomí, že bez něj by nebyli tam, kde se nyní, možná i trochu překvapení, nacházejí, bude dál předsedou. Když se ovšem rozhodnou jít jinou cestou, možná to bude konec i pro jejich vládní angažmá.