Zdaleka ne bez potíží probíhá mobilizace ukrajinských branců, kteří mají posílit, případně vystřídat ukrajinské jednotky bojující často i roky proti ruské přesile. Na nedostatečnou přípravu si stěžují jak novopečení vojáci, tak jednotky, v jejichž řadách slouží. Často si totiž vůbec nevědí rady, což vede ke zbytečným ztrátám i k dezercím.
Prodloužit dobu přípravy odvedených branců slíbil podle webu ukrajinské televize TSN velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj poté, co si jednotky na frontě i samotní branci stěžovali na nedostatečnou přípravu pro skutečný boj. Vinou toho mnohé jednotky nebyly plně bojeschopné a při prvním křtu ohněm opouštěly pozice.
Jak ale píše na sociální síti Telegram ukrajinská poslankyně a známá kritička poměrů v ukrajinské armádě Maryana Bezuhla, nejde ani tak o to, kolik času Ukrajinou mobilizovaní muži ve výcviku stráví, jako spíše o náplň jejich výcviku, která podle ní neodpovídá aktuální realitě bojů na Ukrajině.
„Minulý týden jsem mluvila s mobilizovanými vojáky, kteří po výcviku dorazili na pokrovský směr (jedna z nekritičtějších zón v Doněcké oblasti, pozn. red.). Jsou to většinou lidé středního věku, většinou ti, kteří si to ,nezařídili‘, naprostá většina z nich se během 45 dnů základního výcviku nenaučila téměř nic, drtivou většinu instruktorů ve výcvikových střediscích tvoří ti, kteří nemají bojové zkušenosti, ti, kteří si to ,zařídili‘,“ píše Bezuhla, která je známá svými silně, někdy až krajně kritickými příspěvky na adresu ukrajinské armády a válečné strategie velení.
Poslankyně především zpochybnila význam prodloužení základní přípravy mobilizovaných mužů v situaci, kdy jejich výcvik postrádá realistickou náplň výcviku pro reálný boj a kdy jsou například nuceni šestkrát denně k (nesmyslným) nástupům.
Brigády si chtějí pomoci samy
„Došlo to tak daleko, že bojové brigády žádají, aby se zvážilo obcházení (rekrutačních, pozn. red.) středisek a posílání rekrutů přímo k záložním jednotkám, aby mohly cvičit nové rekruty z jiného důvodu, než je odškrtávání kolonek,“ kritizovala poslankyně podle ní byrokratický a neefektivní přístup k mobilizaci ukrajinských mužů.
Stížnosti na kvalitu výcviku nováčků ale přicházely i od samotných důstojníků bojových brigád, v jejichž řadách mají mobilizovaní muži sloužit. Psal o tom například již v červnu americký list The Washington Post, podle kterého si ukrajinští bojoví velitelé stěžovali na to, že většina z nováčků, kteří jsou přiděleni k jejich jednotkám, přichází s naprosto nedostatečným výcvikem.
Jak již deník FORUM 24 informoval, nekvalitního výcviku se ostatně obávají rovněž ukrajinští muži, kteří žijí v zahraničí a často se i z toho důvodu odmítají na Ukrajinu vrátit. Tuto otázku akcentovalo například Polsko vytvořením zahraniční legie. Ta slibuje Ukrajincům v Polsku poskytnutí odpovídajícího výcviku a vybavení a také možnost vrátit se po ukončení bojového turnusu zpátky na území Polska. Do služeb „polské legie“ se podle tamního ministra obrany Sikorskiho záhy přihlásily tisíce Ukrajinců.
Ukrajina rovněž přijala zákon, podle nějž jsou oprávněni bránit svou vlast i vězni. O tom, jak se jim daří na bojišti, si můžete přečíst například zde.