Podle zjištění poradenské společnosti Bisnode Dun & Bradstreet loni přerušilo podnikání téměř 100 tisíc živnostníků. Projevují se tak dopady koronavirové krize a vládních restrikcí, za nimiž nenásleduje odpovídající státní podpora.
Podle zveřejněného výzkumu společnosti Bisnode Dun & Bradstreet Company přerušilo loni podnikání 99.329 živnostníků, což je o 43 procent víc než v roce 2019 a o 65 procent víc než v roce 2018. Živnostníci dočasně ukončovali podnikatelské aktivity hlavně v druhé polovině roku. Ve třetím čtvrtletí narostl počet přerušených živností meziročně o 81 procent, ve čtvrtém čtvrtletí o 72 procent.
Vyhlídky do budoucna nejisté
„Tuzemská ekonomika v uplynulém roce propadla, vyhlídky do budoucna jsou stále nejisté. Postiženy jsou celé segmenty podnikání, firmy se dostávají do existenčních problémů, což se také odráží mezi OSVČ,“ komentovala výzkum analytička poradenské společnosti Petra Štěpánová.
Nejvíce přerušených živností bylo loni ve volné živnosti výroba, obchod a služby, následovaly stravování a maloobchod v nespecializovaných prodejnách, tedy obory nejvíce zasažené opakovanými lockdowny.
Vysoký počet přerušených živností svědčí o nedůvěře malých podnikatelů ve schopnosti Babišovy vlády vyrovnat se s koronakrizí a rychle a účinně podpořit nejvíce zasažené sektory. To ostře kontrastuje s vládní propagandou, že vláda pomohla všem poškozeným podnikatelům a za tím účelem nalila do ekonomiky údajných 1,2 bilionu korun.
Kompenzace o 40 procent nižší
Realita je mnohem skromnější. Hospodářská komora aktuálně zveřejnila analýzu pokladních dat plnění loňského státního rozpočtu, ze které vyplývá, že kompenzace podnikatelům v souvislosti s vládními restrikcemi činily 110 miliard korun.
Z toho objemu peněz měla být původně skoro 90 miliard korun přímá podpora a téměř 145 miliard korun podpora formou daňových úlev a odkladů plateb. Z analýzy vyplývá, že pomoc státu určená pro podnikatele a zaměstnance soukromého sektoru je o zhruba 40 procent nižší, než byla Babišovou vládou deklarována loni na jaře.
Hospodářská komora zároveň připomněla, že fakticky vyplacená podpora činila 23 miliard korun, úlevy snižující příjmovou stranu státního rozpočtu tvořily částku 87 miliard korun. Část této pomoci je ale jen pouhým odkladem plateb, které mnozí podnikatelé budou muset uhradit.
Pomoc státu stovkám tisíc zasažených podnikatelů přišla ve srovnání s okolními zeměmi pozdě a byla těžce dostupná hlavně pro drobné podnikatele a živnostníky. Mnozí přišli o několikaměsíční tržby, a přitom jim zůstala povinnost platit fixní náklady a další povinné platby. Citelně poklesl objem zakázek, spotřeba domácností a tomu odpovídající tržby.
Horší státní podpora
Dnes jsou následky druhé vlny epidemie mnohem horší, přičemž vláda znovu zavřela nebo omezila podnikání v řadě oborů služeb, obchodu, kultury nebo tzv. volnočasových aktivit, za nimiž se skrývá živobytí stovek tisíc živnostníků a drobných podnikatelů.
Mnozí z nich se dosud nevzpamatovali z následků jarního zákazu podnikání a už je dusí restrikce druhé vlny. Státní podpora je nevýhodnější než náhrady za dopady státních regulací v prvním nouzovém stavu.
Obnoven je tzv. kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, který fakticky sotva stačil na pokrytí životních nákladů, nikoli už výdajů spojených s podnikáním. Na rozdíl od jara však nebylo živnostníkům obnoveno odpuštění minimálních záloh sociálního a zdravotního pojistného. Z celkové měsíční částky 15 tisíc korun bonusu je tak okamžitě odloupnuta třetina na pojištění.
„Babišova vláda nařídila zavřít provozovny, obchody a služby. Nestalo se to včera. Jsou to už čtyři měsíce, co všichni postižení živnostníci a drobní podnikatelé čekají na řádnou kompenzaci. Vláda to udělat buď neumí, nebo nechce,“ řekl deníku FORUM 24 předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Hrozí další krachy
Bábkův spolek trvá na tom, že jediná možná a spravedlivá forma kompenzace ztrát podnikatelům a živnostníkům je okamžitá úhrada 75 procent z obratu za stejné období předchozího roku (dnes kompenzace tvoří maximálně 40 procent). K tomuto požadavku na jednoduchý způsob náhrady škody místo sady složitých programů se později přidala i Hospodářská komora.
„Navrhovali jsme to již na podzim loňského roku a trváme na tom i letos. Podobně jako to udělali v Rakousku či v Německu – rychle a jednoduše. To je jediné řešení, které zabrání katastrofě českého podnikání,“ uzavírá Bábek.
Zatím to ovšem zdaleka nevypadá, že by vláda hodlala tyto návrhy vyslyšet. Konečným důsledkem budou další zkrachovalé malé provozovny zejména na venkově a přerušené živnosti. Mnohé navždy. Může se někdo divit?