Nový týdeník Faktor S přinesl ve svém druhém čísle reportáž z exkluzivního rozhovoru s hlavním podezřelým v kauze Nemocnice Na Homolce, jejím bývalým ředitelem Vladimírem Dbalým. Ten je obžalován společně s primářem chirurgie Michalem Toběrným a dalšími pěti lidmi z údajného ovlivnění dvou zakázek z roku 2009 – tendru na digitalizaci chorobopisů za 146 milionů korun a nákupu Leksellova gama nože za 140 milionů. Do Dbalého kapsy mělo jít údajně 28 milionů. Reportáž jsme s laskavým svolením redakce Faktoru S převzali.

Vladimír Dbalý: Na „deník“ jsem policii upozornil sám

„Mám jít sedět za to, že jsem neoznačil Rittiga a Šnajdra za osoby, co tahaly za nitky,“ říká hlavní podezřelý v kauze Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý. Tohoto špičkového neurochirurga nyní nechtějí kvůli obvinění zaměstnat ani na záchytce.

Když se chystám na schůzku s bývalým ředitelem Nemocnice Na Homolce Vladimírem Dbalým, obžalovaným za korupci a manipulaci veřejných zakázek, probírám se mnoha články, které mají několik společných jmenovatelů: kokain, deník, korupce. Už za pár dní se uskuteční další část soudního líčení, které může naznačit, zda a na kolik let si půjde sednout do vězení. Hrozí mu až 12 let.

Unavený, ale vyrovnaný

Na schůzku do advokátní kanceláře v centru Prahy přichází unavený muž v džínách a zeleném tričku. Z výrazu jeho oholené tváře se těžko rozpoznávají emoce. Čekal jsem, že na schůzku dorazí zlomený muž poznamenaný desetiměsíční vazbou, který má obstavený veškerý majetek, jemuž se téměř rozpadla rodina a během jeho pobytu ve vazbě mu zemřela matka. Působí ale klidně a vyrovnaně.

První otázkou, kdo je jeho nejoblíbenější autor beletrie, ho evidentně překvapuji. „Tak to jste mě trochu zaskočil. Ale mám rád sci-fi, takže jednoznačně Ray Bradbury. Z literatury faktu mě pak zajímá cokoli, co se týká druhé světové války,“ odpovídá zadumaně.

Nezvyklá otázka vychází z toho, že jedním z hlavních důkazů obžaloby je Dbalého „deník“ či „diář“. Vyšetřovatelé tvrdí, že si do něho zapisoval své údajné korupční a pletichářské jednání. „Není to žádný deník, ale souvislý text. Chystal jsem se ho vydat knižně. Je to příběh inspirovaný nemocničním prostředím,“ trvá na své verzi Dbalý.

V roce 2012, tedy ještě před začátkem policejního vyšetřování, měl prý prakticky domluveného i nakladatele. Ale domovní prohlídky a události následujících týdnů zhatily jeho plány na to stát se spisovatelem.

O vině či nevině může rozhodnout pouze soud, a ten zatím svůj verdikt nevyřkl. Presumpce neviny se ale u české veřejnosti nenosí. „Žádal jsem o práci už i na záchytné stanici. Když si ověřili, kdo jsem, ztratili zájem,“ říká Dbalý, který dříve pracoval jako neurochirurg.

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce v zásadě očekává, že ho prvoinstanční soud uzná vinným. Naději upírá k soudu odvolacímu. „Mám-li si uchovat víru v to, že je u nás stále právní stát, pak není jiná možnost, než že budu zproštěn obvinění,“ říká.

Nic jsem neudělal

Dbalý trpělivě vypráví příběh ze svého pohledu. „Víte, kdybych měl pocit, že jsem skutečně něco špatného provedl, vazba by se dala snášet lépe. Řekl bych si ‚Dobrá, tak jste mě chytili a teď za to pykám‘, ale nic z toho, za co jsem souzen, jsem neudělal. To budu tvrdit do konce života.“

Konkrétně čelí obžalobě za to, že měl před šesti až sedmi lety manipulovat se zakázkami na nákup Leksellova gama nože a na digitalizaci chorobopisů. Tím měl spolu s dalšími pěti lidmi způsobit nemocnici škodu ve výši 50 milionů korun. Podle policie šla Dbalému do kapsy přinejmenším polovina z této částky.

Trestňák od miliardáře Janečka

„Ani jednu z těch zakázek jsme si nevymysleli. Nesedli a neřekli jsme si ‚Tak, a teď koupíme gama nůž a zdigitalizujeme chorobopisy a pěkně se na tom napakujeme‘. Gama nůž jsme kupovali proto, že ten, co jsme měli pronajatý od Nadace Charty 77 za půl milionu ročně, byl už zastaralý. Vázaly se k němu nákladné opravy, nehledě na to, že dnešní technologie je už zase úplně někde jinde, než před dvaceti lety,“ vysvětluje Dbalý a zdůrazňuje, že nájemní smlouvu na gama nůž podepsal předchozí ředitel Nemocnice Na Homolce.

Chorobopisy prý nechala nemocnice převést do elektronické podoby proto, že je musí archivovat ze zákona minimálně sto let. „Jejich objem už byl takový, že jsme pro ně horko těžko dokázali zajistit adekvátní prostory. Navíc když se některý z lékařů potřebuje rychle do nějakého takového dokumentu podívat, je digitální forma daleko výhodnější,“ vysvětluje Dbalý.

Bývalý šéf Homolky je přesvědčen, že do hledáčku policie se dostal na základě trestního oznámení Nadačního fondu proti korupci miliardáře Karla Janečka. Zakázky, kvůli nimž má teď problémy, ale byly podle něho už tenkrát ministerstvem zdravotnictví i Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnoceny jako bezproblémové. Proto nechápe, proč je to nyní špatně. „To ani bez souhlasu ministerstva zrealizovat nešlo, vždyť v tom byly veřejné peníze,“ zdůrazňuje Dbalý.

Policie vůbec netušila

„Policie na základě toho oznámení od nadačního fondu přišla, udělala u mě domovní prohlídku, aby prý zajistila důkazy. Vzala i můj počítač, kde jsem měl uloženy rodinné fotografie a kopii rozepsaného textu knihy, tedy ten takzvaný ‚deník‘,“ vysvětluje Dbalý a dodává, že kdyby se nešel na policii o fotky a beletristický polotovar přihlásit, nemusel být v problémech, v jakých je. „Tím jsem na text policii upozornil. Vůbec netušila, že tam něco takového je. Ve snu by mě nenapadlo, že ho bude považovat za pravdivý a učiní z něj hlavní důkaz obžaloby.“

Kolem „deníku“ je mnoho otázek. Policie podle Dbalého požadovala, aby jej prohlásil za pravdivý. On však tvrdí, že jde o fikci. „Když jsem byl zatčen a vyslýchán, byla mi učiněna nabídka. Měl jsem se stát spolupracujícím obviněným, splnit dvě podmínky a mohl jsem jít v klidu domů. Tou první bylo říci, že můj smyšlený text je pravdivý popis skutečnosti. Druhá spočívala v tom, že ukážu na konkrétní osoby a řeknu o nich, že celou manipulaci řídily. Konkrétně jsem měl potvrdit, že to byli Ivo Rittig a Marek Šnajdr,“ tvrdí Dbalý o lobbistovi Rittigovi a bývalém poslanci ODS Šnajdrovi. „Tuhle nabídku jsem odmítl a policii jsem vysvětlil, že po mně chce, abych si vymýšlel. A tak jsem dostal za uši.“

Pak už šlo všechno ráz na ráz. Vazba, obstavení majetku, útěková a koluzní vazba. „Soud si myslel, že uteču do zahraničí, protože tam prý mám majetek. Jenže žádný majetek venku nemám, policie žádný nenašla, nechala si to prověřit dokonce od FBI. Svědky jsem měl zase údajně ovlivnit tím, že jsem ještě jako ředitel vydal tiskovou zprávu o tom, proč se o mě zajímá policie,“ kroutí hlavou Dbalý.

Obžaloba je v důkazní nouzi

V tu chvíli do debaty vstupuje jeho advokátka Katarína Kožiaková Oboňová, která se schůzky také účastní: „Na mě to působí tak, že orgány činné v trestním řízení vyšetřovaly úplně něco jiného. Vytvořily si takový chomáč informací, ve kterém se můj klient někde objevil, a tak se toho chytly. Zřejmě si od toho slibovaly, že budou konečně mít něco na ty velké ryby.“

„Vůbec si nedovedu představit, jak jsem těmi zakázkami měl manipulovat,“ přidává se Dbalý. „Zpracování zakázek si nemocnice objednala na klíč u advokátní kanceláře doktora Tögela, která se veřejnými zakázkami zabývá přes 20 let. Já nejsem právník a představa, že bych to dokázal zpracovat tak, aby bylo všechno v pořádku a zároveň to bylo zmanipulované, je pro mě absurdní.“

Podle advokátky Kožiakové Oboňové je jejímu klientovi obžalobou také vyčítáno, že nemocnice měla gama nůž nakoupit přímo od výrobce, a nikoli přes distributora. Také zakázky na digitalizaci chorobopisů byly prý předražené.

„Do soutěže o digitalizaci chorobopisů se přihlásily dvě firmy, z nichž jedna byla vyloučena pro nesplnění požadavků zadání. Zástupci vyloučené firmy poté u výslechů potvrdili, že nakonec byli rádi, protože nabídli dumpingovou cenu. Udělali to proto, aby se dostali do povědomí v sektoru zdravotnictví. Teď můj klient pyká za to, že zvítězila na první pohled dražší nabídka,“ vysvětluje Dbalého obhájkyně.

Oba svorně tvrdí, že státní zástupce a celá obžaloba jsou v důkazní nouzi.

Jaký bude další vývoj případu údajného manipulování s veřejnými zakázkami v Nemocnici Na Homolce, by mělo nastínit soudní líčení. I kdyby padl rozsudek, což se podle Dbalého obhájkyně ale stane až někdy po letních prázdninách, je velmi pravděpodobné, že tím kauza neskončí. Vladimír Dbalý již dnes dává najevo, že využije všech opravných prostředků, aby své jméno očistil. „Bude to exemplární příklad zpackaného boje proti korupci,“ prohlásil už dříve Dbalý.

Homolka v číslech
■ V celé kauze stojí před soudem 6 lidí včetně Dbalého.
■ Skupina obžalovaných měla způsobit nemocnici škodu 50 milionů korun.
■ Exřediteli Homolky mělo v kapse skončit 25 milionů. Vladimíru Dbalému hrozí až 12letý trest.

■ ■ ■

Časopis Faktor S je nový týdeník, který se věnuje převážně ekonomice a politice. Svým pojetím jde o unikátní magazín, pro který je charakteristická jak zdravá novinářská agresivita, tak i nadhled, ironie a ochota jít za hranice toho, co je v českých médiích obvyklé. Zaměřuje se na ekonomické a politické kauzy, rozplétá pavučiny vztahů mezi výraznými osobnostmi z byznysu a politiky z domova i ze zahraničí. V jedné třetině svého obsahu se Faktor S věnuje i otázkám životního stylu.

Nový týdeník Faktor S je právě v prodeji.