KOMENTÁŘ / Chápu nadšení z toho, co se děje v Sýrii, a všechny sarkastické poznámky na adresu Putina a Asada u mě také vyvolávají úsměv, ale musím vás zklamat. Rusy nezajímá, co se děje v Sýrii, mnozí zpočátku ani nechápali, jaké cíle tam Putin sledoval a co chtěl od Asada získat. V době, kdy Putin začínal pronikat na toto území, jsem od Rusů, včetně svého otce, často slyšela: „Proč tam vůbec lezl?“ Nikdo se však nedostal dál než k této otázce. Vladimir Vladimirovič tam řešil jakési problémy, ruští vojáci prý bojovali s teroristy, aby se nedostali do Ruska. Takový byl zhruba přístup většiny Rusů.

Na osud Bašára al-Asada, aby se udržel u moci, nikdo nemyslel, v Rusku se vše prezentovalo jako boj proti terorismu. Stejně tak nyní mnoho lidí nechápe, co Putin dělá v Africe a proč tam posílá žoldáky. Jsou to země kdesi daleko, nikoho nezajímají a v chápání Rusů jsou obývány lidmi „druhé kategorie“. A proto Rusové kvůli Sýrii žádnou rozsáhlou geopolitickou ztrátu nepocítili a myslím, že ji nepocítil ani Putin. Propagandisté samozřejmě budou psát smutné příspěvky a tvrdit, že je to tragédie, ale ve skutečnosti je jim Sýrie úplně ukradená.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Udržení Sýrie pod ruskou kontrolou nedělalo z Putina v očích Rusů velkého geopolitického stratéga. A pokud se jeho plány v Africe zhroutí, Rusové rovněž ani nemrknou okem. Ale udržet si kontrolu nad postsovětskými územími, to je jiná věc! Dám příklad pro srovnání. Protesty začaly téměř současně v Gruzii a Sýrii: Která z těchto zemí je pro Putina důležitější? Správně, je to Gruzie. A kdyby si měl vybrat, kam pošle své hrdlořezy, aby si udržel kontrolu, vybral by si Gruzii.

Takže můžeme mít jistě radost, že se syrský lid zbavil hnusného tyrana, ale nedělejme si iluze, že Putin pláče do polštáře, protože povstalci dobyli Damašek. Ztráta Sýrie není pro Rusko velkou ranou, je to jen krvavý nos, který si utřelo ubrouskem, zahodilo do koše a jede se dál.

Někdo řekne, že Putin přece utratil v Sýrii obrovské množství peněz a teď o všechno přišel, ale ano, utratil, no a co? A teď utrácí obrovské peníze za válku proti Ukrajině, myslíte, že mu to Rusové budou vyčítat? Neptejte se na lidské ztráty v Sýrii, protože to už dávno berou v Rusku jako konstantu. Putin nelituje Rusy, ani Ukrajince, natož aby litoval Syřany. Ruská propaganda nyní ze všeho udělá plus a bude hlásat, že teď Rusko bude mít alespoň více peněz na válku proti „ukrajinským nacistům“, a Putin pošle bojovníky, kteří se vracejí z Damašku, na Ukrajinu, protože lidé s bojovými zkušenostmi se budou hodit.

Dále čtěte

Rusko potřebuje psychoterapii. Je to společnost stojící na alkoholu, drogách, násilí a neléčených traumatech

KOMENTÁŘ / Velmi často se setkávám s tvrzením, že v blízké budoucnosti se na nejvyšší stupínek piedestalu nejžádanějších profesí v…

Na celém tom ruském příběhu v Sýrii mne však překvapila jiná věc. Sleduji různé formy protestů už mnoho let a většina z nich k ničemu nevedla. Přitom mnozí odborníci říkají, že k revoluci a svržení režimu může dojít kdykoli a ani k tomu není potřeba vážný důvod. Vždycky jsem se tomu posmívala, protože v mnoha totalitních zemích existuje obrovské množství příčin, ale z nějakého důvodu se tam režimy nehroutí. A ani když v Sýrii začali kácet Asadovy pomníky, nemyslela jsem si, že to povede k něčemu vážnému.

V Kazachstánu před nějakým časem demonstranti zbourali pomník bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva, krásně to spadlo, ale k žádným větším změnám v zemi nedošlo. Myslela jsem si, že v Sýrii to bude stejné, ale ne, režim se zhroutil rychlostí blesku.

Zdálo se, že se vše odehrává před našima očima, šla jsem si jen uvařit kávu a v tu samou chvíli už lidé z Asadovy rezidence odnášeli židle. To je rychlost! Hned mě napadla zvláštní myšlenka, co bych si vzala z Putinova paláce v Gelendžiku. Tam je všechno tak bez chuti, takže asi nakonec nic. A vzpomněla jsem si, že existuje slavný snímek americké fotografky Lee Millerové v Hitlerově koupelně. Asi bych se vyfotila se sklenkou whisky u jednoho z těch obrovských stolů, o nichž si myslím, že je má Putin všude. Omlouvám se za odbočku!

Dále čtěte

Stroj času aneb Bude za mír pro Ukrajinu zaplacena „mnichovská“ cena?

ESEJ / Konec války Ruska proti Ukrajině je už prý v dohlednu. Přinejmenším o tom mluví zprávy, přicházející v posledních týdnech jak…

Ale víte, proč Syřané uspěli? Protože povstalci byli dobře vyzbrojeni, jednali sebevědomě jako profesionální speciální jednotka. Měli podporu obyvatel. Když je totalitní režim konfrontován s tvrdou reakcí a početní převahou, události se pak nabalují jako sněhová koule. Sýrie je specifická země, ale i tam platí, že dokud jsou policie a armáda na straně diktátora, je téměř nemožné totalitní systém zničit.

Lze to dokázat teprve tehdy, pokud si dost lidí uvědomí, za co bojují a že pokojné protesty nejsou vhodný způsob boje proti diktatuře. Tyrany bohužel nelze svrhnout bez krve. Lidé mohou být zabiti, uvězněni, zmrzačeni, jejich rodiny ohroženy, ale pokud jsou ochotni toto riziko přijmout, mají šanci. Jinak to všechno nemá smysl, plakáty a slogany nestačí. Řeči o křehkosti diktatur a tyranů jsou jen pohádky.

Podívejte se, jak speciální policejní jednotky mlátí obušky, zalévají vodou a bez milosti bijí protestující občany v Gruzii. Anebo si vzpomeňte na protesty v Bělorusku v roce 2020. Tyrani se nebojí, že proti nim vystoupí lid, ale že proti nim půjdou policie a armáda.

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Putin není výjimka, stačí si vzpomenout na Prigožinův neúspěšný pokus o puč a Putinovu reakci na něj. Vladimir Vladimirovič si uvědomuje, že když se to stalo jednou, může se to stát i podruhé, a snaží se ze všech sil vytvořit takové podmínky, aby všechny jednotky mocenských struktur byly spokojené.

Proto jsou totalitní režimy křehké pouze tehdy, když jejich moc, tedy policie a armáda, přejde na stranu lidu. Sýrie nám to ukázala. V opačném případě nemají pokojné protesty, jejichž cílem je změna politického systému, žádný dopad. Syřanům se podařilo zbavit tyrana, a ať už budoucnost této země bude jakákoli, je to dobrá zpráva. Asadovi přeji, aby se brzy naučil rusky, nebude se nudit, Janukovyč mu vysvětlí pravidla hry.