Nejspíš jste už taky nejednou slyšeli, že sepisovat či podepisovat petice nemá cenu. K ničemu to nevede, stejně jako prý jsou úplně zbytečné demonstrace. Nic nezmůžete. Mocným jste jenom pro smích. Je to zbytečné, ztráta času, nemá to vůbec žádný smysl. Tímhle vším se malomyslní snaží přesvědčit ty, kteří tvrdohlavě věří, že každý, i ten nejmenší pokus o vylepšení věcí veřejných smysl má. I kdyby se účinek neprojevil okamžitě, nebo dokonce vůbec. A že i marný pokus je lepší než vzdát se předem.

Pravda je, že rychlý efekt se dostaví spíš výjimečně. Ale stavá se to a výjimky, jak známo, potvrzují pravidlo. Podívejme se aspoň na některé.

„Mlátička“ Zdeněk Ondráček – po masivních protestech se funkce šéfa komise pro kontrolu GIBS vzdal.

„Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) povede komunista Zdeněk Ondráček, který prošel o dva hlasy. Očividně jej tak kromě KSČM, která ho do funkce nominovala, podpořili i poslanci hnutí ANO,“ psalo se v médiích 2. března roku 2018. Hned nato se vzedmula ohromná vlna odporu. A už tři dny poté, v pondělí 5. března, se mohutně protestovalo napříč republikou.

Nebyla to zdaleka jen Praha, kde se podle odhadů mobilních operátorů na Václavském náměstí sešlo až 25.000 lidí. S transparenty a roličkami bílého papíru, které symbolizovaly „esenbákův“ obušek. Přidalo se i mnoho dalších měst i obcí. Ani tam se jim nelíbilo, že na bezpečnostní sbory by měl dohlížet bývalý příslušník Pohotovostního pluku, který před Listopadem právě na Václaváku rozháněl pendrekem demonstranty během tzv. Palachova týdne, kde podle vlastních slov užil násilných prostředků i proti ženám.

Vzepřela se i opozice. ODS navrhla zařadit na probíhající schůzi sněmovny nový bod o Ondráčkově odvolání, lidovci žádali, aby byl z odvolán i z pozice člena. Na projednávání na plénu a na hlasování už ale nestačilo dojít. Čtvrtého dne po svém zvolení Ondráček rezignoval.

Jak se ale dalo čekat, přišel hned s prohlášením, že desetitisícové demonstrace nemají s jeho rozhodnutím co dělat. Bylo to prý jen, jak se soudruh zákonodárce vyjádřil o občanech uplatňujících své ústavní právo, jen „pár křiklounů“ v ulicích. Bez významu. Po pravicové opozici plivl od řečnického pultíku nadávkou „demokratická žumpa“, kterou po něm mnozí dodnes snaživě opakují. Dojemně vyložil, že odstupuje jen proto, že se cítí ohrožen, a v bezpečí by údajně nebyla ani jeho rodina. Nadávající a fňukající „Mlátička“ (dnes už bez obušku, kterým by to „křiklounům“ jistě rád vytmavil) dožadující se soucitu ale rozhodně všechny nedojal ani nepřesvědčil. Podstatné ovšem bylo odstoupil. A rychle.

„Detonátor“ Petr Štěpánek – po vlně odporu svou kandidaturu do RRTV sám odvolal.

„Z České televize se stal hlavní škůdce českého národa,“ nechal se před několika lety slyšet Petr Štěpánek, který byl v září loňského roku nominován do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pán, který s Martinem Konvičkou (autorem výroků o mletí lidí do masokostní moučky a koncentrácích pro muslimy) před časem zakládal nacionalistické hnutí Alternativa pro Česko. Národu pak pan Štěpánek dále objasnil, že by bylo dobré zrušit poplatky, kterým říká „koncesionářské výpalné“. Zejména pak proslul výrokem, že Kavčí hory by se měly podminovat a Česká televize vyhodit do povětří. Z čehož se později snažil vykroutit výmluvami, že šlo jen o žert. Méně radikální názor pak zněl, že ČT by rád zrušil, nebo alespoň zestátnil.

Už v pondělí 1. října 2018 se na Malostranském náměstí před sněmovnou shromáždilo asi 200 lidí, kteří přišli dát najevo nesouhlas s jeho nominací. Demonstraci, stejně jako v případě zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS, svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který současně adresoval otevřený dopis poslancům. V něm požadovali výběr jiného kandidáta a veřejnou volbu místo tajné. „Petr Štěpánek je nezpůsobilý, není nestranný, jeho nominace sleduje jediný cíl – rozložit mediální radu a napomoci zničení nezávislosti České televize,“ uvedli mimo jiné.

Andrej Babiš, jehož hnutí ANO Štěpánka do rady nominovalo, pak prohlásil, že jej výběr tohoto kandidáta překvapil. Jenže – máme opravdu věřit, že v „politické divizi holdingu“ se děje a smí dít něco, o čem majitel neví, nebo s čím dokonce nesouhlasí? Nebude to spíš tak, že nic není Babišovi tak proti mysli jako veřejné protesty? Jakkoli se je snaží zlehčovat a bagatelizovat a nespokojené občany zesměšňovat, jsou to věci, které ho dostávají i na stránky zahraničních novin, a ne zrovna v lichotivém světle.

Faktem každopádně je, že už den po demonstraci vyhlásil předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, že Petr Štěpánek už do RRTV kandidovat nechce. Není ostatně jediný, komu vrchní velení ANO prostě objasnilo, že nějakou funkci už nechce vykonávat. Mnozí ministři by mohli vyprávět. 

„Dezinformátor“ Ladislav Jakl – ???

Tentokrát do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vyslalo svého kandidáta hnutí SPD Tomia Okamury, které si v ní přeje mít kmenového autora dezinformačního webu Protiproud Ladislava Jakla. Ten sice nespřádá sny o skutečném rozmetání České televize výbušninou jako neúspěšný Štěpánek, ale stejně jako on sní o tom, že by byla, společně s Českým rozhlasem, eliminována nenásilnou cestou. „Tyto státní instituce zabývající se šířením rozhlasového a televizního vysílání nikdy neměly existovat, nemají existovat a byl by svět krásnější bez nich,“ hlásá na své webové stránce. Jistě, to, co v radě kontrolující média potřebujeme nejvíce, jsou lidé toužící po tom, aby ta veřejnoprávní byla zbavena nezávislosti a vůbec neexistovala.

Spolek Milion chvilek pro demokracii i tentokrát sepsal petici, výzvu k obraně nezávislosti veřejnoprávních médií. K dnešnímu dni jsou pod ní už tisíce podpisů.

Kromě jiného se v ní píše: „Ačkoliv respektujeme demokratický proces této volby, pokládáme za nepřijatelné, aby byli do důležitých demokratických institucí voleni lidé, kteří usilují o jejich zrušení. Od poslanců očekáváme, že budou kvalitu a nezávislost institucí střežit a posilovat, nikoliv narušovat či dokonce ničit.“ 

A dále tvůrci petice i její signatáři požadují: „Budete kandidátům do mediálních rad věnovat svou pozornost a podniknete veškeré možné kroky pro to, aby do nich byli voleni lidé bezúhonní, nezávislí a důvěryhodní, nikoli lidé spojení s dezinformační scénou či lidé podporující zrušení veřejnoprávních médií.“

Rozhodnuto zatím ještě není. Ale možnosti jsou otevřené. Tak do třetice všeho dobrého?