U krácení daně bude znovu trestná i příprava tohoto činu. Novelu trestního řádu dnes schválila Sněmovna. Demokratická opozice neuspěla s návrhy na vypuštění ustanovení ani na zamítnutí celé předlohy. Podle kritiků povede trestnost přípravy krácení daně ke zneužívání a k likvidaci podnikatelů. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Norma také zvyšuje motivaci lidí k oznamování korupce neboli udávání. Upravuje rovněž pravidla pro trestní stíhání poslanců, senátorů a ústavních soudců.
Příprava krácení daně byla trestná do roku 2009, nyní se má kvůli potírání například takzvaných karuselových obchodů do zákona vrátit se sankcí až desetiletého vězení. Podle poslance Martina Plíška z TOP 09 je ale problém v tom, že úprava nemíří pouze na tyto podvody. Marek Benda z ODS upozornil na možnost dramatického zvýšení kriminalizace jakéhokoli podnikání.
Policie bude mít díky novince možnost zahájit vyšetřování dřív než nyní, například nasadit operativní techniku, tedy třeba odposlechy. Právě v tom spočívá možnost účelového zneužití zákona k bezdůvodné kriminalizaci například obchodních či dokonce politických konkurentů.
Poslanci z demokratické opozice totiž upozorňují na tenkou hranici mezi úvahami o běžné daňové optimalizaci a přípravou trestného činu. Benda tvrdí, že karuselové podvody ve fázi pokusu jsou trestné již dnes, a lze je tedy stíhat i bez změny zákona.
„Je to malování čerta na zeď, tvrzená nebezpečí jsou lichá,“ odmítá výtky opozice Babišův ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ten tvrdí, že trestnost přípravy krácení daně byla v zákoně dvě desetiletí a dopady, před nimiž varuje opozice, nenastaly. Tehdy byla ovšem v České republice poněkud jiná politická a společenská situace, zbývá dodat.
Sněmovna na návrh ústavněprávního výboru upravila přípravu krácení daně ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Pro trestnost by odhadovaná škoda musela být vyšší než půl milionu korun místo 50.000 korun, jak navrhovala vláda.
Předloha zavede opětovně i určitou formu účinné lítosti, která by měla motivovat k oznamování korupce. Nyní hrozí postih oběma stranám, a nemají tedy zájem úplatkářství odhalit. Novela počítá například s tím, že policie dočasně odloží trestní stíhání člověka, který oznámil korupci, pokud slíbil úplatek jen proto, že o něj byl požádán, a zároveň to nahlásil bez zbytečného odkladu. Rovněž tato pasáž doznala navzdory Pelikánovu nesouhlasu ve Sněmovně změn. Vláda původně chtěla, aby se odklad stíhání vztahoval i na případy, kdy už byl úplatek předán.
Úpravu prosadil ve výboru jeho předseda Jeroným Tejc (ČSSD). Poslanci Babišova ANO neprosadili návrh, aby Sněmovna tento bod z celkového doporučení výboru vyčlenila a hlasovala o něm samostatně.
Novela rovněž upravuje trestní stíhání bývalých zákonodárců poté, co jim skončí mandát, a tedy ztratí imunitu. Pokud je nyní chce policie obvinit, musí nejprve požádat parlamentní komory o jejich vydání. Pokud nejsou vydáni, dovoluje ústava jejich stíhání až poté, co o funkci přijdou. Novela by měla policii umožnit, aby zajistila důležité důkazy a „schovala“ je na pozdější dobu, kdy bude moci stíhání obnovit.
