Zleva předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, lídr kandidátky Filip Turek, bývalý prezident Václav Klaus a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta (vpravo) slaví výsledky voleb do Evropského parlamentu ve volebním štábu koalice Přísaha a Motoristé. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Motoristé sobě, strana s podivným názvem, která je napojena na myšlenkové zdroje Institutu Václava Klause, jásá nad rozkladem demokracie v nové putinovské a trumpovské době. Zjevně by si taky za očekávaných nových poměrů rádi ukousli z mocenského koláče. Potěšení dal najevo i Matěj Gregor, dříve politik české strany Svobodní, dnes předseda moravskoslezské organizace Motoristů a šéf jejich mládežnické organizace Generace Motor.
„Rakouští Svobodní míří do vlády. Němečtí zelení do opozice. V Kanadě padá Trudeau a ve Spojených státech se pomalu zavírá doba cenzury na sítích. Taky cítíte, že i v České republice přišel čas na velký krok směrem ke svobodné a bohaté budoucnosti? Těším se a jsem rád, že vás máme,“ píše Gregor na svém Facebooku.
Takže Motoristé jsou potěšeni, že v Rakousku bude ve vládě jasně proruská strana. Rakouští Svobodní na to mají dokonce papír. V roce 2016 podepsali partnerskou smlouvu s Jednotným Ruskem. Stalo se dva roky po anexi Krymu a začátku vedení nevyhlášené války na východní Ukrajině. Když měla svatbu ministryně zahraničí Karin Kneisslová, přijel si s ní zatančit sám velký vůdce Vladimir Putin. Teď už ministryní není, přestěhovala se do Ruska a je tam placena v rublech. Vzestup takové strany je zřejmě „velký krok směrem ke svobodné s bohaté budoucnosti“, jaký bychom taky měli následovat.
Německé Zelené jistě lidé opojení výfukovými plyny nemají rádi a navíc jim asi u někoho přitěžuje, že ve vládě platili za jestřáby, kteří chtěli tvrdší postoj proti Rusku. Byli také proti plynovodu Nord Stream 2, což je provinění, protože ta pravá suverenita „národních států“ se zajišťuje především závislostí na ruských energiích. Za výkřiky o cenzuře na internetu stojí nejvíc agitátoři, kteří se dožadují svobodného toku dezinformací, kterými by šlo ovlivnit volby, jako se to stalo ruským přičiněním v USA v roce 2016 a za brexitu. Hlavní hlasatel svobody projevu Elon Musk neváhal na žádost autokratického tureckého režimu zneviditelnit na své síti X účty turecké opozice. Boj proti cenzuře v praxi.
Stoupenci Motoristů jsou ale nadšeni, jak je zjevné z výkřiků pod Gregorovým postem.
„Matěji, zvažte jednu věc! Potřebujeme jít do ulic, aby piotrovič konečně pochopil, že ho tady nikdo nechce!!! Vás mají lidi rádi a věří vám! Stávky by byly na místě! Hlavně aby se to sešlo u voleb a nikdo neupravoval výsledky.“
Zjevně už se části lidí povedlo namluvit, že u nás má někdo moc zfalšovat volby a hněv v ulicích je poslední jistota. Napadnout důvěru v demokratické instituce je první krok k jejich paralyzování. Sympatie mají prokremelští kolaboranti a ze slov liberální demokracie se skoro povedlo udělat směšný pojem. Spalovací motory je třeba udržet, protože co by si pak počalo Rusko a různé islámské diktatury, kdyby zmizela jejich vyděračská moc.
Mír se zajistí mluvením o něm a vciťováním se do pocitů kremelských válečných zločinců. Návrh rezoluce Evropského parlamentu umožnit Ukrajině útočit na ruské území západními zbraněmi je podle europoslance Filipa Turka (zvolen jako nestraník za Přísahu a Motoristy sobě) „trapným siláckým prohlášením gaučových Churchillů“, „kravina“ a „pamflet“.
Karel Čapek měl pravdu, když v roce 1938 napsal, že svazky českých dějin by mohly mít jednou podtitul „Kdo byl kdo“. Jak na tom kdo je, vidíme už teď.
