Ústavní soud se zastal rodiny, která žaluje stát kvůli zákazu přítomnosti otce u porodu během covidové pandemie. Nerozhodl ve věci samé, ale soudy nižší instance se případem nechtěly zabývat, a tím podle ÚS i odmítly chránit základní lidské právo na rodinný život. Nyní případ budou muset znovu otevřít.

V březnu 2020 se do rodiny advokáta O. P. mělo narodit miminko. Kvůli opatřením ministerstva zdravotnictví přijatým v souvislosti s covidovou pandemií mu ale bylo zakázáno zúčastnit se porodu. Jeho partnerka tak na svět musela dítě přivést bez jeho podpory. Rodina si to nenechala líbit a domáhala se zaplacení odškodnění 50 tisíc korun pro otce, matku i dítě jako náhradu nemajetkové újmy. Soudy se ale jejich žalobou odmítly zabývat.

Dále čtěte

Co není zakázáno, je dovoleno? Praktikovaná nemravnost a střet zájmů Made in Czechia

GLOSA / Slyšel jsem nedávno toto moudro („Co není zakázáno, je dovoleno“) z úst respektovaného ústavního právníka. A moderátor nadšeně…

Jak shrnuje judikát Ústavního soudu, obvodní soud zamítnutí žaloby zdůvodnil tím, že mimořádné opatření není v právním smyslu „rozhodnutím“, a tudíž se nelze domáhat odškodnění podle Zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím… (82/1998 sb.). Odvolací Městský soud v Praze zašel ještě dál. Nejenže potvrdil rozhodnutí podřízené instance s tím, že rodina nebyla účastníkem řízení, v němž bylo mimořádné rozhodnutí vydáno, ale navíc konstatoval, že „možnost otce být u porodu nepředstavuje základní právo“.

Ústavní soud nyní oba rozsudky zrušil a nařídil projednání žaloby. Justice se tak případem, kdy otce nepustili k porodu jeho vlastního dítěte, bude muset znovu zabývat. „Narození dítěte je (..) velmi významným, ne-li dokonce tím nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití je s to posílit vzájemná a společná pouta mezi matkou, otcem a dítětem,“ konstatovala nejvyšší instance českého soudnictví a zároveň potvrdila, že přítomnost otce u porodu spadá zejména do oblasti základního práva na rodinný život, jak ho garantují Listina základních lidských práv a svobod a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Zdůraznil, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

Dále čtěte

Slovenské prezidentce Čaputové vyhrožují smrtí. Na expremiéra Fica pošle právníky

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová napsala, že ona sama i její rodina a blízcí čelí výhrůžkám smrtí. Ty podle ní…

V odůvodnění rozsudku rovněž zaznělo, že právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících požívá ústavní ochrany. Soud zohlednil, že „přítomnost otce u porodu má zásadní význam jak pro matku, která má v těchto náročných okamžicích někoho, kdo ji podporuje a koho může „držet za ruku“, (…) tak pro samotné dítě, které např. může v případě komplikovaného porodu a únavy matky těžit z přímého kontaktu s otcem“. Soud také konstatoval, že okolnosti porodu nesporně tvoří součást soukromého života matky, a je tudíž její výsostné rozhodnutí, kdo jí bude v jeho průběhu nablízku.

Podstatou verdiktu ÚS je konstatování, že je na obecných soudech, aby rozhodly, zda mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví tato práva nepřípustně omezila. Případ otce, kterého nepustili k narození jeho vlastního dítěte, tak rozhodně nebude tématem, které lze prostě smést ze stolu.