Ministerstvo zdravotnictví 22. února 2020 vydalo mimořádné opatření ohledně nošení respirátorů a jiných ochranných prostředků dýchacích cest. Norma FFP2 vyžaduje ochranu minimálně 94 % i na částečky parafinového oleje, zatímco KN95 vyžaduje 95 %, ovšem pouze na NaCl. V nařízení se tak chybně uvádí 95 %, které by vylučovalo i některé respirátory FFP2, které jsou přitom většinou účinnější než čínsky označené KN95.
Pokud chceme omezit šíření koronaviru, je vhodné zvednout účinnost ochrany, než mají stávající látkové roušky, které mají účinnost filtrace částic o velikosti 0,6 mikrometru kolem 20 %. Mám zde výsledky testů ochranných prostředků nosu a úst časopisu dTest a další výsledky testů respirátorů od Aarona Günsbergera.
Z testů časopisu dTest vychází, že účinnost záchytu částic o velikosti 0,6 mikrometru testovaných respirátorů FFP2 je kolem 98 %, KN95 od 100 do 90 %. Hned pět testovaných ústenek prokázalo u dTestu účinnost v rozmezí 97 až 94 % vyžadovaných normou FFP2, 11 ústenek mělo účinnost v rozmezí 93 až 80 % vyžadované normou FFP1 a šest testovaných ústenek mělo účinnost nižší než 80 %. Účinnost výrobků z nanomateriálů se pohybovala od 100 do 69 %, pouze výrobky z Vietnamu měly účinnost nižší – ba dokonce se deklarovaly klamavě jako výrobky z nanomateriálu i bez jejich použití. Jeden nanorespirátor měl účinnost 100 % úrovně FFP3, šest nanorespirátorů mělo účinnost 99 až 95 % úrovně FFP2, jeden měl 92 % úrovně FFP1 a dva měly účinnost pod 80 %. Úroveň ochrany látkových roušek se pohybovala kolem 20 %, kdy vyprané roušky měly většinou větší účinnost než nové neprané látkové roušky. dTest zkoušel také použití kombinace látkové roušky s kapsou pro filtr. Dva testované filtry (včetně materiálu meltblown) dosáhly v testu účinnosti 82 % odpovídající úrovni FFP1. V testu záchytu kapének o velikosti tří mikrometrů dokonce dosáhly účinku 100 %.
Když se podívám na výsledky zkoušek výrobce respirátorů Aarona Günsbergera, tak z 23 testovaných respirátorů dosáhlo pět respirátorů úrovně záchytu alespoň 99,5 % – tyto respirátory byly označeny normami FFP2 či FFP3. Šest respirátorů dosáhlo úrovně záchytu větší než 94 % úrovně FFP2. Sedm respirátorů dosáhlo úrovně záchytu alespoň 80 % úrovně FFP1 a zbylých pět mělo účinnost nižší, jednalo se především o výrobky z Číny – případně označené KN95.
“Povinnost nosit dvě zdravotnické obličejové masky ospravedlňujete mylně odkazem na web CDC.gov, kde však explicitně varují před vrstvením těchto zdravotnických obličejových masek,” vzkazuje výrobce roušek PARTA Medica. „Vrstvení doporučují pouze pro kombinaci elastické bavlněné roušky se zdravotnickou obličejovou maskou,“ dodává. Z toho mi vyplývá, že vhodné by bylo právě použití nanofiltrů a jiných účinných filtrů v kombinaci s vložením do kapsy bavlněné či jiné textilní roušky.
Na webu akademiků a studentů Technické univerzity v Liberci rouskystulkou.org jsou k dispozici protokoly Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a Institutu pro testování a certifikaci, které dokazují minimální záchyt meltblownového filtru 81 %. To potvrzuje i zkouška dTestu při vložení filtru do vyprané textilní roušky, která u kapének dokonce uvádí ochranu na úrovni 100 %. Pokud se využije textilní rouška s kapsou na filtr a drátek na modeláž nosu, tak daná rouška poté i dobře těsní. Protože mnoho firem pro své zaměstnance používá nanofiltry či meltblownové filtry, které vkládají do roušek, požádal jsem na páteční schůzi ministra Blatného o ujištění akceptovatelnosti této formy ochrany. Ministr také již oznámil úpravu chybně uvedené procentické hodnoty ve vydaném opatření. Obdobně jsem se ptal na zajištění povinných ochranných pomůcek nízkopříjmovým skupinám.
Na závěr alespoň ministr Blatný potvrdil, že poslanec Lubomír Volný šíří dokonce i ve sněmovně lži ohledně výjimky pro ústavní činitele z nošení ochrany dýchacích cest. Nemyslím si, že jsem nějaký nadčlověk a nevím, proč bych měl mít výjimku vůči ostatním lidem. Výjimka platí pro vzdálenost dvou metrů od ostatních osob pro všechny zaměstnance.
Seznam českých výrobců ochranných pomůcek dýchacích cest jsem již dříve zpracoval do veřejného seznamu.
Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty