Ilustrační foto FOTO: ČTK / Petr Švancara
FOTO: ČTK / Petr Švancara
Vláda se chystá ve středu rozhodnout o zvýšení platů 846 300 pracovníků veřejných a státních služeb. Učitelům plánuje od ledna zvednout tarify o sedm procent, ostatním o 1400 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení. Předpis upravuje i zaručené platy či některé příplatky. Do přidání by mělo příští rok putovat asi 24 miliard korun. Na navýšení tarifů o 1400 korun se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Předáci pak s částkou spokojeni nebyli, požadovali přidání aspoň o 2200 korun. Hrozili protesty. Výhrady mají i některá ministerstva a kraje či organizace měst a obcí.
„Cílem je zlepšení hospodářského postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce,“ zdůvodnilo navrhované přidání ministerstvo práce. Dodalo, že skupinám zaměstnanců státu a veřejných služeb klesly loni proti roku 2019 reálné příjmy kvůli inflaci o 3,8 až 17,9 procenta.
Plat ve veřejném sektoru stanoví pět tabulek s tarify podle odbornosti a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci.
Podle návrhu by se tabulka pro sociální pracovníky měla zrušit, posunuli by se do zdravotnické tabulky. Učitelům by tarify od ledna měly vzrůst o sedm procent, tedy podle odbornosti a praxe o 1090 až 4040 korun. Ostatním by se zvedly o 1400 korun, což podle ministerstva práce představuje ve veřejné sféře zvýšení od 1,8 do 11,5 procenta a ve státní službě od 2,1 do 8,7 procenta.
Zaručené platy se dosud vyplácely v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Od ledna budou stupně jen čtyři od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Zaručený plat ve výši minimální mzdy by byl pro lidi bez vzdělání či se základním vzděláním v první a druhé platové třídě. Uklízeči či vrátní by si tak měli vydělat příští rok nejméně 20.800 korun. Vyučení od třetí do páté platové třídy by měli 1,2násobek minimální mzdy. Od 24.960 korun by tak měli pobírat pomocní kuchaři, kuchaři či písaři. Na 1,4násobku by byla zaručená odměna pro pracovníky s maturitou a vyšším odborným vzděláním ze šesté až deváté platové třídy. Zaručených 29.120 korun tak mají mít asistenti učitelů a vychovatelů, pracovníci v terénních službách, pečovatelé, sanitáři, ošetřovatelé, strážníci či zdravotní laboranti. Vysokoškoláci od desáté platové třídy by museli vydělávat aspoň 1,6násobek minimální mzdy, tedy 33.280 korun. Týká se to vychovatelů, odborných asistentů v administrativě, účetních, učitelů, ředitelů ve školách či sester. Nařízení upravuje i zvláštní příplatky, možnost posunu některých pracovníků do vyššího tarifu, započítávání doby rodičovské bez omezení rodičovské do praxe či odpočet praxe za nižší vzdělání.
Do přidání i s odvody by mělo příští rok putovat 23,99 miliardy korun. Stát by vydal 16,63 miliardy korun, samosprávy 4,57 miliardy a zdravotní pojišťovny 2,79 miliardy korun. Až několik stovek milionů by mohlo být potřeba navíc na příplatky a další úpravy.
Suma na platy se má příští rok zvednout o pět procent. Odbory požadují její zvýšení o 6,9 procenta podle zamýšleného růstu platů politiků, jinak pohrozily protesty. Podle předáků by se tak tarify upravily aspoň o 2200 korun. Ministerstvo vnitra nesouhlasí s tím, aby se započítávala do praxe delší rodičovská než šest let. Podle něj jsou potřeba spíš kratší úvazky a školky. Výhrady mají i další resorty či samosprávy.
