Zkušenosti českých učitelů, žáků i jejich rodičů s nákazou a koronavirovými opatřeními ve školách se značně liší v závislosti na konkrétní instituci. Zatímco v jedné škole pošle hygiena v případě nakaženého do karantény celou třídu, jinde nedělá nic, popřípadě s několikadenním zpožděním. Neshodnou se ani ministři – šéf resortu školství Robert Plaga sdělil, že uzavírání středních škol nedává smysl, pokud se mladí budou scházet ve volném čase. Jenže tím pádem by se musela opět uzavírat ekonomika.
Stovky středních škol přešly na distanční výuku. V rizikových regionech došlo k jejich zatím 14dennímu uzavření. Učitelé základních škol si však mezitím stěžují na značně nerovnoměrná opatření proti koronaviru od krajské hygieny, která navíc přichází se zpožděním.
Škola totiž nemá žádné větší pravomoci sama reagovat na nákazu, v případě výskytu koronaviru u žáka nebo zaměstnance školy o dalším postupu rozhoduje Krajská hygienická stanice. Většinou tak, že na škole provede kontrolu, popřípadě kontaktuje jejího ředitele a zjišťuje detaily o fungování výuky. Škola pak musí čekat – podle prošetřování hygiena buď školu zavře, nebo nastaví další nová opatření.
Jenže jak upozorňují svědectví učitelů na facebookové platformě Učitelé+, hygienické stanice reagují pozdě. Zvláště učitelé z větších měst si stěžují i na týdenní zpoždění. „Hygienu nechápu. Nestíhá. A její rozhodnutí jsou nad moje chápání a proti všem doporučením. Dnes mi jedno dítě řeklo, že mají v širší rodině covid. Dotyčný žije se starší matkou, která si zařizovala v práci, že bude v karanténě. Hygiena paní poslala do práce,“ uvedla jedna z učitelek Jitka M.
I jejich zkušenosti se liší. „Dozví-li se, že žáci mají během výuky a o přestávkách roušky, do karantény jde pouze jeden žák. Pokud tomu tak není, do karantény jde celá třída,“ popsal pedagog David L. „Třída se hned uzavřela hned po zjištění možnosti covidu, pak se jednalo dále. Celá třída byla 10 dní v karanténě,“ dodává učitelka Pavlína N.
Další pedagog zase popsal stanovisko hygieny, které přišlo až po mnoha dnech. „Hygiena těžce nestíhá. Jeden můj žák se dozvěděl, že má být v karanténě, po 9 dnech,“ napsala.
Jenže ani když dojde ke karanténě, tak nemusí být vyhráno. Vznikají totiž další potíže, které odnáší kvalita výuky. Ačkoli jsou české školy z hlediska on-line výuky na druhou vlnu koronaviru mnohem lépe připravené, pořádají nejrůznější školení na toto téma a využívají moderní nástroje, stále se najdou učitelé, kteří svou výuku koncipují na bázi zadávání stran v učebnici, ze kterých si žáci mají udělat zápisky. A tím to pro ně končí.
Jenže tím pak trpí vzdělání dětí. Zvláště pak u těch, jejichž učitelé jsou zodpovědní, ale žáci pochází ze sociálně slabších rodin – nemají techniku, popřípadě vhodné zázemí a se školou se třeba vůbec nespojily. Podle dat České školní inspekce je takovýchto žáků okolo 10 tisíc.
Respirátory, tvrdší opatření a jednání s Prymulou
V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu mají příští týden pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci dostat přiděleno po deseti respirátorech. Ty k nim poputují ze státních hmotných rezerv a celkem půjde o tři miliony kusů. V hlavním městě má distribuci zařídit přímo Praha, v dalších se budou využívat například hasiči. Rozhodl o tom ministr Robert Plaga, jenže ten teď poukázal na další problém – a to je uzavření středních škol.
Podle něj totiž toto úplné uzavření nedává z epidemiologického hlediska žádný smysl, pokud se nezabrání jinému sdružování dětí mimo školy – v obchodních centrech, kinech nebo restauracích. Jenže tomuto by podle něj muselo předcházet „komplexní opatření v celé ekonomice“. Poukazuje na fakt, že se sice omezila školní docházka, ale stále se může sportovat ve skupinách až do 130 lidí.
Chce proto jednat s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, který už naznačil, že aby se ještě lépe dařilo zamezit šíření viru, nejspíš dojde k uzavření také druhého stupně základních škol.
„Podle pana ministra Plagy je důležité si uvědomit, že všechny evropské země se v maximální možné míře snaží ochránit prezenční vzdělávání a nastavit taková pravidla, aby mohlo prezenční vzdělávání probíhat dál,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. „Pan ministr chce tedy vést debatu nad tvrdými daty a s rozumnými argumenty nad tím, která opatření budou v praxi fungovat co nejlépe,“ dodala s tím, že o závěrech tohoto jednání bude ministerstvo informovat v pátek.
