
Francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal v Paříži summit na podporu Ukrajiny. FOTO: Úřad německého kancléře / se souhlasem
FOTO: Úřad německého kancléře / se souhlasem

Na středeční schůzce k současné situaci na Ukrajině a „existenční hrozbě“ ze strany Ruska, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, dospěli evropští lídři ke třem bodům, s nimiž novináře po on-line jednání seznámil švédský premiér Ulf Kristersson.
Pouze Ukrajina, která je vyzbrojena k tomu, aby byla schopna vyjednávat o míru v silné pozici, je podle něj jediný způsob, jak „můžeme zajistit mír v naší části světa“.
Mír také musí být dlouhodobě udržitelný. „Od mého úplně prvního rozhovoru se Zelenským Ukrajina varovala před náhlým příměřím, které Rusku jen poskytne prostor k přeskupení sil a opětovnému návratu na Ukrajinu nebo k agresi vůči jiným zemím. A proto Ukrajina musí být při tom a musí definovat podmínky míru,“ řekl Kristersson.
V rámci třetího bodu bylo dohodnuto, že několik zemí NATO musí dramatickou rychlostí posílit svou národní obranu. Jde zejména o státy, které dávají na obranu méně než dvě procenta HDP.
Jak již deník FORUM 24 napsal, k masívnímu přezbrojení nově přistoupilo Dánsko, které v nejbližších letech na obranu vydá přes tři procenta HDP. Oficiálně tento krok „jako odpověď na ruské přezbrojení“ ve středu oznámila premiérka Mette Frederiksenová.
„Půjdu za ministrem obrany s jasným vzkazem: Kupujte, kupujte, kupujte to, co tady a teď může přispět k silnější obraně,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně dánské vlády. V rozpočtu na letošní a příští rok na to bude vyčleněno v přepočtu zhruba 170 miliard Kč.