Náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
ROZHOVOR / V rozhovoru s náměstkyní pražského primátora Alexandrou Udženija (ODS) jsme si povídali o nedávno skončených volbách do Evropského parlamentu, o setrvání Pavla Novotného v ODS, ale také o bytové politice a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb.
Máme za sebou volby do Evropského parlamentu. Jak jste spokojená s výsledkem koalice SPOLU? Jakým způsobem by měla ODS mobilizovat voliče?
My jsme ty výsledky samozřejmě analyzovali. Nevládne ani extrémní spokojenost, ale ani extrémní nespokojenost. Byli jsme druzí na pásce ve všech krajích a první v Praze. Proto si myslím, že je zde dobrá půda pro to, abychom dosáhli ještě lepšího výsledku. Musíme si ještě zanalyzovat, jak dostat více našich voličů k volbám. Zjistili jsme, že jich spousta k volbám nepřišla. Musíme ta naše témata komunikovat tak, aby dorazila k co největšímu počtu občanů. Stejně jako se to povedlo v Praze. Myslím, že se udělala spousta dobré práce, některé výsledky se samozřejmě dostaví později, protože se musely udělat i nepopulární kroky. Za sebe říkám, že mně koalice SPOLU dává velký smysl. Já jsem byla vždy velký zastánce této spolupráce a budu usilovat o to, aby pokračovala i v dalších volbách.
Vláda je často kritizovaná za špatnou komunikaci. Měla by ji podle vás zlepšit?
Vždycky se dá cokoliv zlepšit. To známe každý ze svého života. Nicméně ano, myslím si, že ta komunikace by měla být lepší. Nemyslím to však jako frázi. Myslím si, že je opravdu potřeba občanům lépe vysvětlovat ty kroky, které se činí. Tato vláda opravdu neměla lehké období. Bylo to hlavně období plné překvapení. Bylo nějaké programové prohlášení, ale nikdo nečekal válku na Ukrajině, nikdo nečekal válku v Gaze, energetickou krizi. Nikdo nečekal, že se budeme muset odstřihnout od Ruska, ať už od plynu, nebo od ropy. Tomu se samozřejmě musí přizpůsobit i vládní politika, protože v té Evropě nejsme sami. To všechno možná ovlivnilo ne zcela dostatečné vysvětlování občanům, protože na to nebyl čas.
Pavel Novotný zůstává dál členem ODS. Souhlasíte s tímto rozhodnutím? Co si myslíte o jeho často kontroverzním chování?
Tohle nebyl jeho první exces. Pavel zkrátka takový je. Nicméně jsem na něj byla opravdu naštvaná, když měl ty ošklivé výroky. Pak ale nejen u mě hlavy vychladly a říkala jsem, že pokud bychom měli uvažovat o vyloučení nebo přerušení členství, tak to mělo být v době, kdy jsme byli naštvaní. Takto zpětně to nemá cenu. Pavel se upřímně omluvil. Slíbil, že si dobrovolně odpracuje 100 hodin na onkologickém oddělení, což je pro mě impuls, že nad tím uvažoval a lituje toho. Je to úspěšný starosta. Já jsem s ním osobně komunikovala a říkala jsem mu, že jestli ještě někdy urazí nějakou ženu, tak s ním nadosmrti přestávám mluvit.
Je podle vás primátor Bohuslav Svoboda dostatečně viditelný? Je pro ODS stále přínosem?
Ono je to také tím, jakou má člověk gesci. My jsme také v pětikoalici a ty gesce jsme si nějak rozdělili. Samozřejmě, že pan primátor má právo mluvit do všeho, ale nechceme, aby to vypadalo, že do některých témat mluví více, než by měl. Pan primátor má na starosti bezpečnost a energetiku, která není tak snadno komunikovatelná navenek. Když ale sleduji jeho sociální sítě a vidím, jaký záběr má – objel všechny městské části, mluvil se všemi starosty, tak si myslím, že tu práci dělá spíše uvnitř a dělá ji dobře.
Nejen v Praze je stále velký nedostatek bytů. Jaké konkrétní kroky nyní děláte, aby se situace zlepšila? Můžete zmínit nějaké aktuální projekty?
Já jsem z toho sama nešťastná nejen jako politik, ale také jako občan. Dokud se nezrychlí stavební povolování, tak nemáme šanci s tou situací pohnout, a to platí i pro developery. Když máme v Praze situaci, že povolování trvá od sedmi do deseti let, tak je zde opravdu něco špatně. Já pevně věřím, že ten nový stavební zákon opravdu v tomto pomůže. Já to nedovedu pochopit, že takhle dlouho trvá něco, co je dávno nakreslené a jasné. To je jeden z největších problémů, který nás dostal do bytové krize, nejen v Praze, ale ve všech větších městech v naší republice. Samozřejmě pražský magistrát si je vědom toho, že když je mnohem větší poptávka než nabídka, tak to samozřejmě tu cenu žene nahoru, a nedělejme si iluze, že by ta cena nějakým způsobem klesala. Můžeme se snažit, aby se stabilizovala, ale pokud někdo říká, že se byty v Praze zlevní, tak těm lidem neříká pravdu. Vidíme ale, že narůstá enormní zájem o nájemní bydlení. Hlavní město Praha bude všechny nemovitosti, které jsme nakoupili, poskytovat na nájemní bydlení, takže v tomto směru jsme schopni nějak tu situaci stabilizovat a dát lidem nějakou jistotu bydlení. Dokážeme nabídnout zvýhodněné sazby nájemného oproti soukromníkům. V Praze je celkem 630 tisíc bytů a z toho má hlavní město 7300, takže je to kapka v moři. Nicméně startujeme projekty, k čemuž výrazně přispěl i vznik Pražské developerské společnosti. Máme například projekt Opatov, kde bude přes 270 bytů pro všechny skupiny obyvatel. To by mělo být hotové příští rok. Bude tam i zázemí pro sociální služby, ordinace a tak dále. Deset nových bytových jednotek bude také v Moskevské ulici. Nyní jsme odsouhlasili a vybrali dodavatele na stavbu na Černém Mostě, kde vznikne 28 bytů. Koupili jsme bytový dům v Korunovační ulici, kde vzniknou také desítky bytů, a dalších 150 jednotek přibude v areálu Skloněná. Optimální by bylo, kdyby v Praze přišlo na trh 7000 bytů ročně. Abychom byli reální, tak Praha by do tohoto objemu mohla přispět zhruba 500 byty.
Jaká je v této oblasti podpora státu, konkrétně ministerstva pro místní rozvoj?
Kupodivu je zde situace lepší než například vztahy s jinými ministerstvy. I pro vládu je bytová politika jednou z hlavních priorit, a proto přistoupila k finanční podpoře obcím a městům s tím, že vyčlenila finance, aby města mohla stavět, pokud mají stavební povolení.
Ve vaší gesci je také oblast sociální péče, která je prý také nedostatečná. Jakým způsobem se to snažíte řešit?
Komunikovala jsem v této věci s ministrem práce a sociálních věcí (MPSV) Jurečkou i ministrem financí Stanjurou. Pokud si říkáme, že celkové výdaje na sociální služby dosahují v hlavním městě 4,3 miliardy korun a z toho platí Praha ze svého rozpočtu 2,3 miliardy, tak pro nás je to neudržitelné. V případě, že se nezmění podpora státu a nenavýší se finance, které se několik let nenavýšily, tak bude problém se zabezpečením kvality a dostupnosti sociálních služeb v Praze. Proto již dnes alarmuji a říkám, že rok 2025 ještě zvládneme, ale rok 2026 již bude kritický. My nemůžeme neustále navyšovat z rozpočtu a nedostávat peníze od státu. Když se podíváte na to, jak nespravedlivě jsou ty peníze po krajích rozložené, kdy například Moravskoslezský kraj dostává od státu skoro 3 miliardy a k tomu dodává na služby ze svého rozpočtu pohých 567 tisíc… To je opravdu nepoměr. Stát by se měl dívat na to, jak se ty kraje k sociálním službám chovají a kolik peněz do toho dávají. Nejhorší je, že my nebudeme moci navyšovat kapacitu sociálních služeb. Ta křivka stárnutí je neúprosná a kvalita a styl služeb se mění. Bavíme se i o osobní asistenci, o denních stacionářích atd. Je to péče, která je ve 21. století naprosto normální a hlavně žádaná. Chci, aby toto měla na paměti vláda i ministerstva, když připravují rozpočet.
Říkala jste, že komunikace s ministrem Jurečkou proběhla. Co z ní vyplynulo?
Pan ministr mi odepsal, že to probere na Asociaci krajů České republiky. Diskutovala jsem to s panem ministrem Stanjurou a on sám řekl, že o tomto problému ví a že si nemyslí, že by MPSV dostávalo málo peněz v rámci toho „budgetu“, aby to nebylo schopno přerozdělit těm krajům. Určitě to nevzdám a budu za Prahu bojovat dál.
Zejména po covidové době narostly ve velké míře psychické problémy u mladých lidí. Slyšel jsem, že chcete zřídit Centrum duševního zdraví. Kdy by mělo vzniknout a jak přesně bude strukturováno?
Když jsem viděla, co se děje s našimi dětmi a mladými lidmi, tak to pro mě byla jedna z největších priorit od nástupu do funkce. Opravdu nás to zasáhlo všechny a tuto skupinu zejména. Zpřetrhané sociální vazby, nepřirozený sociální vývoj a trávení volného času, nejen kvůli tomu je hodně mladých lidí závislých na sociálních sítích, hrách či návykových látkách. Děsivé je, že u nás je sebevražda třetí hlavní příčinou úmrtí u lidí ve věku 15-19 let. Měli bychom se všichni zamyslet, jestli je za pět minut dvanáct, nebo už po dvanácté, abychom s tím něco dělali. V Praze jsme to vzali do vlastních rukou a nyní je v procesu vznik Centra duševního zdraví, které bude naplno fungovat od 1. 1. 2025. Částečně funguje už dnes, protože nezačínáme od nuly. Jsem moc ráda, že jsme spojili organizaci Dům Tří přání, která zde funguje již přes 20 let, s naší příspěvkovou organizací a vytvořili Centrum duševního zdraví, a to nejen pro děti a mládež, ale pro všechny. Myslím si, že nejdůležitější je prevence, díky níž člověk může předejít návštěvě psychologa či psychiatra. Ta prevence je důležitá hlavně ve školách, ale také u pediatrů. Takže jsme začali se školením, děláme kulaté stoly s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky a pediatry, aby byli schopni poznat, že se něco děje. Od září nebo října bude na poliklinice na Zeleném pruhu první ordinace v České republice, kde vznikne Centrum duševního zdraví pro těhotné ženy a ženy po porodu. V příštím roce chceme udělat ambulanci s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty s poruchou ADHD a úzkostnými poruchami, a to včetně denního stacionáře. Vyčleněný máme také objekt pro děti s poruchou autistického spektra. Důležité je, že vznikne jedno informační centrum, kde každý občan, který se dotáže, jak má postupovat a kam se má obrátit, dostane informaci a bude nasměrován na službu, která je pro něj.
Ta péče v Centru duševního zdraví bude hrazena zdravotní pojišťovnou?
Ano, přesně tak. Je to standardní zdravotní péče, někdy kombinovaná se sociální péčí. Bude to dostupné pro všechny. Nikdo se nemusí obávat, že by musel něco platit.
Jak vlastně funguje spolupráce v pražské koalici? V minulém volebním období jste měla poměrně časté názorové přestřelky s tehdejším primátorem Zdeňkem Hřibem.
Jsem mile překvapena, že ta koalice funguje. Nejenom se Zdeňkem Hřibem, ale i s ostatními kolegy. Tady je přesně ten pojící prvek pan primátor Svoboda, který svou důstojností a ve finále i tím věkem dodává určitý nadhled a klid. My máme každý svůj resort a snažíme se do něj nezasahovat tomu druhému. Myslím, že s panem Hřibem jsme si to, doufám, vyjasnili. Já jsem tehdy byla v opozici a mým úkolem bylo kritizovat (smích).
Můžete vyloučit, že byste někdy kandidovala do poslanecké sněmovny nebo do Evropského parlamentu?
To můžu určitě vyloučit. Já už jsem byla v minulosti několikrát oslovována, abych kandidovala do poslanecké sněmovny. Já jsem to vždycky s poděkováním odmítla. Jsem sice zastáncem Evropské unie, ale myslím, že Evropský parlament pro mě taky není. Je to tam moc neosobní a já nejsem zvyklá, aby mi někdo ve frakci říkal, jak mám hlasovat. Mám moc ráda komunální politiku, kde jsem v kontaktu s lidmi a mohu jim pomáhat.
