Vypadá to, že ne všichni ministři zastupující Babišovo hnutí potřebují neustále vystřelovat na veřejnost a ostatní politiky jedovaté šípy. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (v kabinetu je za ANO, ale je nestraník) se například k uprchlické krizi vyjadřuje nejrozumněji z celé vlády.

Pelikán i ve čtvrtek v České televizi zopakoval, že má obavy, aby se Česko nedostalo svými kroky proti uprchlíkům do určité mezinárodní izolace. Dodal, že bychom měli být solidární a pomáhat těm, kteří mají s imigranty daleko více problémů (například Rakousko či Německo).

Jako jediný se také před časem vyslovil pro to, aby země netrvala při jednání ministrů vnitra na hlasování o kvótách pro běžence, protože je to v EU předem prohraný boj. A jak se pak ukázalo, byla to pravda. V konečném důsledku to naši pozici skutečně neposílilo. Zejména proto, že nejsme v podobně složité situaci jako Maďarsko, přes které letos prošlo kolem 250 tisíc uprchlíků.

Ministr Pelikán také nechce nijak silně komentovat kauzu odebraných českých chlapců v Norsku. Důvod má jasný a jednoduchý: Nezná podrobně rozhodnutí norských úřadů, tak proč volit emotivní slova. Ta naopak použilo mnoho českých politiků (některá byla dokonce na hranici naprostých nehorázností), přestože neměli možnost se podrobněji seznámit s odůvodněním norských úřadů. Zachovat si v tomto velmi komplikovaném a intimním případě větší odstup je spíše ten rozumnější postup.

Podle některých soudců dělá Pelikán v justici i unáhlené a nekoncepční kroky. Což odpovídá stylu Andreje Babiše, který si ho na ministerstvo spravedlnosti dosadil. V případě uprchlíků i Norska si ale zachoval chladnou hlavu, co se většině českých politiků skutečně vůbec nepodařilo.