Poslankyně Alena Schillerová (ANO) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: ČTK / Petr Švancara / ODS / FORUM 24
FOTO: ČTK / Petr Švancara / ODS / FORUM 24
Vaši dojmovou politiku už jste jednou dělali za covidu a výsledek jsme všichni viděli, vzkázal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) své předchůdkyni a předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO Aleně Schillerové. Ta současného šéfa státní kasy zkritizovala za deficit státního rozpočtu, který na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun. Jako důvody Schillerová označila špatný výběr daní, šedou ekonomiku a nárůst provozních výdajů státu. Stanjura něco takového odmítl a někdejší ministryni financí vyzval, aby doložila, odkud čerpá informace o „bujení šedé ekonomiky“.
„Ani rekordní zvýšení daní od 1. ledna 2024 nepomohlo Zbyňku Stanjurovi k lepšímu hospodaření. Listopadový schodek 259,2 miliard korun znamená, že navzdory daňovému balíčku, poklesu investic o 16 miliard korun a extrémnímu pumpování prostředků z ČEZ prostřednictvím WFT, nedošlo k meziročnímu zlepšení ani o 10 miliard korun,“ napsala na sociální síti X šéfka Babišových poslanců Alena Schillerová.
Podle ní jsou důvody schodku zřejmé. „Naprosto alarmující výběr klíčových daní. V případě daně z příjmů právnických osob je ministerstvo financí na 77,3 procentech plánu, což je nejhorší výsledek od roku 2009. Dlouhodobý listopadový průměr je přitom 90 procent a 1 p.b. představuje ztrátu téměř 3 miliardy korun,“ vyjmenovala první z nich. Dále pak zmínila „podprůměrné plnění plánu DPH i sociálního pojistného v důsledku bujení šedé ekonomiky a zaměstnávání na černo“ a „nezřízený a pokračující nárůst provozních výdajů státu“.
Stanjura si útok Schillerové nechtěl nechat líbit. „Kdybyste místo šaškáren v krabici od hranolek a tanečků na TikToku dělala něco, za co vás lidé skutečně platí, možná byste věděla, že výběr DPH je lepší než ve vámi opěvovaném předkrizovém roce 2019, kdy jste vládli,“ vpálil své předchůdkyni současný ministr financí. „Taky byste tušila, že když je výběr nějaké daně pod rozpočtovým plánem, tak to neznamená, že ji někdo ukradl,“ reagoval šéf státní kasy.
Stanjura podle svých slov Schillerovou v této věci opakovaně vyzývá, aby zveřejnila statistiku, ze které čerpá při „svých žlučovitých projevech o bujení šedé ekonomiky“. „Nemáte nic kromě videa s cedulemi cash only a ,píšou mi to lidi‘. Vaši dojmovou politiku už jste jednou dělali za covidu a výsledek jsme všichni viděli,“ dodal na sociální síti.
Nejlepší od začátku pandemie covidu-19
Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Listopadový schodek je tak nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra Stanjury za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.
Příjmy státního rozpočtu za 11 měsíců roku dosáhly 1,737 bilionu korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 1,1 procenta. Rozpočtové výdaje ke konci listopadu byly 1,997 bilionu korun, meziročně o 0,4 procenta víc.
Stanjura upozornil, že listopadové prohloubení schodku bylo očekávané, protože v tento měsíc stát nedostává čtvrtletní platby některých daní a naopak vyplácí pravidelnou zálohu na regionální školství. „Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 miliard korun, respektive, že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ přiblížil ministr.
Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se proti loňsku zvýšil o 83,3 miliardy korun, představovalo to růst o 5,7 procenta. Meziročně se naopak o 38,2 miliardy korun snížil příjem prostředků z Evropské unie. O 27 miliard korun byly také meziročně nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 681,8 miliardy korun, znamenalo to meziroční růst o 9,2 procenta. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun, o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun.
Nejvíce stály důchody a dávky
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta víc. Z toho 651,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postiženým povodněmi, na tuto dávku šlo o půl miliardy korun víc než loni.
Kapitálové výdaje se snížily o devět procent na 163,8 miliardy korun. Z toho 75,4 miliardy korun tvořilo spolufinancování evropských projektů. Podle ministerstva financí k meziročnímu poklesu investičních výdajů přispělo i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 8,4 miliardy korun. Naopak investiční nákupy ministerstva obrany meziročně vzrostly o 14,8 miliardy korun.
Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, která v důsledku povodní zvýšila výdaje o 30 miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
