Ministr zahraničí Jan Lipavský FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity a záruk proti dalším útokům Moskvy by byla zdrojem geopolitických rizik pro celou Evropu. Na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny se podle šéfa diplomacie stala neoddělitelnou od naší bezpečnosti, a tedy i prosperity.
Ruskou agresi proti Ukrajině Lipavský považuje za největší současnou výzvu pro evropskou bezpečnost. Ukrajina je podle něj plnohodnotnou hrází proti ruskému imperialismu a v českém zájmu je jí pomáhat tak, aby v tom mohla pokračovat.
Probuzený ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i ČR, míní Lipavský. S koncem války na Ukrajině nezmizí. „Konec palby, až přijde, bude jistě dobrou zprávou, ale i naše vlastní dějiny nás učí, že každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k nějakému dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ řekl.
Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity, bez záruk proti dalším útokům Moskvy, bude podle Lipavského zdrojem geopolitických rizik a neklidu pro celý evropský kontinent, především pro jeho východní a střední část. „My poneseme náklady tohoto geopolitického neklidu. Může to být další uprchlická vlna před novým ruským násilím, může to být určitá riziková přirážka pro investice do tohoto regionu, celá řada dalších důsledků,“ poznamenal.
Rusko se nezastaví, ale může být zastaveno a odstrašeno od dalších agresí. A to musí být naším cílem.
Často opakovaný termín „mír skrze sílu“ znamená podle ministra takovou vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, díky níž se stane určitým ocelovým dikobrazem. „Takový tlak na Rusko, který v maximální míře omezí jeho kapacity útočit na Ukrajinu nebo kohokoliv jiného. Sankce zůstanou základním nástrojem proti modernizaci ruského vojenského potenciálu. Rusko se nezastaví, ale může být zastaveno a odstrašeno od dalších agresí. A to musí být naším cílem,“ dodal.
Lipavský ocenil, že Česko je součástí takzvané koalice ochotných k další pomoci Ukrajině, i to, že ČR je na mezinárodní scéně bráno vážně třeba díky muniční iniciativě. Za důležité označil zvyšování výdajů na obranu v Česku i na evropské úrovni, přičemž vojenská a ekonomická síla jsou podle něj úzce propojeny. Evropa podle ministra nebude nikdy plně suverénní bez silné průmyslové základny, špičkové věd, inovativního výzkumu, prostředků investovaných do kybernetické bezpečnosti nebo nových technologií.
Informační válku vede Rusko proti celé Evropě
Ruské sabotáže a informační válka míří proti celé Evropě s cílem oslabit demokracii, polarizovat společnost a zastrašovat obyvatelstvo, řekl také Lipavský. Mají možná vyvolat dojem, že Evropa je odsouzena k bezvýznamnosti, je tomu ale přesně naopak, míní.
Garancí bezpečnosti pro Česko byla a je Severoatlantická aliance (NATO), řekl. Aby aliance dále fungovala, musí být na jedné straně Atlantiku vojensky a ekonomicky silná Evropa. Česká diplomacie podle Lipavského intenzivně pracuje na tom, aby Spojené státy vnímaly Evropu jako relevantního hráče. Je strategickým zájmem, aby USA zůstaly angažované v evropské bezpečnostní architektuře, podotkl.
Rakušan: Musíme přijmout opatření, která lidem vrátí pocit bezpečnosti
Na konferenci vystoupil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že navýšení investic do obrany ze dvou na tři procenta HDP do roku 2030 je nutný a zodpovědný krok. Vzhledem k hybridním hrozbám a sabotážím, které nerozlišují hranice, musí tento krok ale doprovodit i zvýšené výdaje do vnitřní bezpečnosti, míní.
Zvýšení výdajů na policii a další bezpečnostní složky je podle ministra nutné i proto, aby se neotvíral rozdíl mezi nimi a armádou. Vypořádávání se s hybridními hrozbami nebo například hrozbami sabotáží musí mít stejnou prioritu, protože nepřátelé nerozlišují, kde útočí, zdůvodnil Rakušan potřebu růstu investic do svého resortu.
Česko musí podle Rakušana přijmout opatření, která lidem v době rozpadu globálního systému pravidel vrátí pocit bezpečnosti. Čelit komplexním hrozbám podle něj vyžaduje koordinované jednání, a to na všech úrovních. Jako důležitou i pro případ přírodních katastrof či tragédií, jakou byla před více než rokem střelba na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, zmínil připravenost každého jednotlivce, osobní odpovědnost i společenskou soudržnost, běžnou solidaritu a podporu dobrovolnictví.
Jako příklad chystaných opatření představil Rakušan práci resortu na doporučeních pro občany, jak se zachovat v prvních 72 hodinách po vypuknutí krize. Vznikají po vzoru Finska.
Černochová: Díky Ukrajině máme čas dobudovat naši obranu
„Základní páteří české obrany byla, je a bude Severoatlantická aliance (NATO),“ uvedla na úvod konference ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Varovala před jeho nahrazením ryze evropským řešením, například na bázi Evropské unie. Věří, že americká administrativa má zájem na pokračujícím spojenectvím s Evropou, předpokladem dobrých vztahů je ale férové sdílení nákladů.
V EU bude podle Černochové obrana vždy soupeřit s dalšími agendami a bude ve stínu oblastí, kvůli kterým unie vznikla, hlavně ekonomiky a průmyslu. „To není nezbytně špatně, bez těchto odvětví by totiž nebyla ani žádná obrana. Ale pořád to staví obranu do pozice juniorní agendy. Na rozdíl od NATO jako čistě obranné organizace,“ sdělila.
Role EU je podle ní i tak v oblasti bezpečnosti nepopiratelná. „EU má nástroje, jak obranu výrazně posílit – průmyslové, finanční, legislativní,“ podotkla. Je ráda, že Evropská komise přichází s návrhy výrazných investic do obrany, a to i za využití společné půjčky.
Sami omezujeme konkurenceschopnost Evropy
Na obranný průmysl EU dopadají destruktivní regulace, míní ministryně. „Abychom obstáli, potřebujeme silnou ekonomiku a potřebujeme silný průmysl. Absurdní mírou regulací ale výrazně omezujeme konkurenceschopnost Evropy a vyháníme i naše společnosti do zemí, které jim neházejí klacky pod nohy,“ uvedla.
Pochyby, které vyvstaly s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa o pokračující roli USA v NATO a Severoatlantické alianci jako takové, podle Černochové nejsou odůvodněné. „Hlavním sdělením administrativy prezidenta Trumpa je totiž koncentrace USA na Pacifik a potřeba, aby Evropa převzala zodpovědnost za vlastní bezpečnost,“ řekla. Není to podle ní nic nového, jen je to slyšet znovu a důrazněji.
V projevu se věnovala také válce na Ukrajině. „Rusko se se svými mocenskými záměry vůči Evropě nijak netají. Ukrajina je naší první linií obrany proti ruské agresi,“ podotkla. Osud Ukrajiny je podle ní úzce provázaný s osudem Evropy. „Díky Ukrajině máme čas dobudovat naši obranu,“ doplnila.
Výsledek jednání nové americké administrativy, která usiluje o ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody, podle Černochové neumí nikdo odhadnout. Jisté ale je, že udržitelný mír musí stát na silné Ukrajině i věrohodných bezpečnostních zárukách, řekla. „Ať bude výsledek jednání jakýkoliv, ruské imperiální ambice nikam nezmizí,“ uvedla. „Vycítí-li Rusko příležitost, tak znovu zaútočí. Bez ohledu na předchozí dohody a ujednání, jako jsme toho byli svědky mnohokrát v minulosti,“ dodala.
Řehka: Rusové potřebují i méně než pět let, aby způsobili Evropě problémy
Náčelník generálního štábu Karel Řehka podle svých slov Rusko považuje Evropu za slabou, což je nebezpečné, protože vždy útočí na slabé, nikdy na silné. Postupně se prý navíc zkracuje čas, který má Evropa na přípravu, aby se vyhnula problému. Odhadl, že na to, aby to Rusy lákalo, udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě vážné problémy, potřebují i méně než pět let.
Zabránit se tomu dle něj dá obranou a odstrašením, což vyžaduje reálné kapacity a schopnosti i reálnou vůli je použít. „Nemyslím si, že Rusko úplně věří, že máme jako Evropa vůli a jednotu se mu stavět,“ dodal. K tomu, aby to Rusko pochopilo a začalo tomu věřit, v Evropě nyní směřují iniciativy například ve vztahu k Ukrajině.
Na aktuální situaci se podle něj ukazuje potřeba evropské autonomie. „Což se nerovná evropská armáda,“ zdůraznil. Není to podle něj o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale geopolitické realitě. Je pravděpodobné, že Spojené státy nebudou během několika let schopny garantovat Evropě některé věci, ani kdyby chtěly, míní. „A my si je musíme jako Evropa začít budovat sami,“ zdůraznil.
Považuje za smutné, že k začátku politické debaty o třech procentech hrubého domácího produktu (HDP) výdajů na obranu je potřeba Trump. „My je nepotřebujeme kvůli Trumpovi, ale kvůli sobě,“ podotkl. Rozpočet na obranu podle něj není cíl, ale prostředek k vybudování efektivního systému odstrašení a obrany, který bude účinný. Procenta HDP považuje za politickou zkratku a deklaraci, byť důležitou. Reálně jde ale o to, jak kdo plní závazky ve výstavbě schopností sil NATO.
ČR podle Řehky zásadně neplní ani staré cíle, na jejich splnění podle něj nestačí dvě procenta HDP. Na začátku léta budou státy NATO schvalovat cíle nové, na které jsou podle Řehky potřeba minimálně tři procenta HDP. „Poprvé jsou to cíle, které jsou dělané na hrozbu, ne na ambice a zdroje,“ poznamenal. Aby mohla obrana a odstrašení fungovat, je zásadní, aby je státy plnily, doplnil.
Musíme být schopni utrácet
Vedle navýšení peněz na obranu podle Řehky zároveň nastal čas změnit pravidla. „Vůbec nevnímáme pocit urgence, toho, co se děje,“ řekl. Změna pravidel by podle něj měla vést například ke zrychlení procesu nákupů, ČR musí být „schopna utrácet“. „Myslím si, že to není o tom, abychom se tlačili do ohýbání současných pravidel, ale přenastavili je tak, aby byly funkční,“ dodal.
Na konferenci věnované bezpečnosti na Pražském hradě vystoupí odpoledne prezident Petr Pavel. Ráno blok politických projevů zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos na ní zaznívají témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku. Akce se koná v době opakovaných prohlášení, že Evropa se po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa musí při obraně a bezpečnosti spolehnout především sama na sebe.
