Západní média se v poslední době soustředila především na pozemní ofenzivu Ukrajiny, zejména na její pokusy přiblížit se k pobřeží Černého moře. Uvádí se, že Kyjev letos zatím nedosáhl výraznějšího pokroku, který by se dal srovnat s loňskými průlomovými ofenzivami v Charkově a Chersonu. Přehlíží se přitom zásadní změna, ke které došlo v Černém moři.
Britsko-libanonský novinář Oz Katerji a zpravodaj časopisu Tablet Vladislav Davidzon v článku na Foreignpolicy.com připomínají, že Ukrajina vede válku na několika frontách proti podstatně většímu a silně zakopanému nepříteli a absence významného pozemního postupu zastírá reálné úspěchy na Ruskem okupovaném Krymu a v oblasti Černého moře.
V září Ukrajinci provedli sérii raketových úderů v Sevastopolu a zasáhli mnohé cíle, včetně výsadkové lodi, ponorky a velitelství Černomořské flotily, a zintenzivnili údery proti logistickým, opravárenským a infrastrukturním uzlům na poloostrově s cílem snížit schopnost Ruska podporovat svou flotilu. Začátkem září se Kyjev přihlásil k odpovědnosti za další dva útoky na ruskou flotilu, když pomocí nového typu námořního dronu zasáhl raketonosnou loď a provedl sabotážní útok na hlídkovou loď Pavel Děržavin. Předtím týdny metodicky napadali struktury protiraketové obrany na Krymu.
„Tyto úspěchy představují pro Ukrajinu významný průlom. Její údery proti Krymu nyní téměř znemožnily ruské Černomořské flotile nadále volně operovat v západní části Černého moře. Ruské námořnictvo reagovalo přesunem svých válečných lodí dále na východ, na námořní základnu v Novorossijsku, přístavním městě na ruské pevnině. Výsledkem je zatlačování ruské flotily stále dále do východních zákoutí Černého moře – krok k dlouhodobému cíli Kyjeva, kterým je odstranění Rusů z okupovaného poloostrova tím, že se stane pro operace nepoužitelným. Tato kombinace úbytku a vytlačování má za následek snížení schopnosti ruské flotily hlídat vody v blízkosti ukrajinských přístavů, což částečně zmírňuje tlak na mezinárodní námořní cesty v Černém moři. To by Kyjevu mohlo umožnit dosáhnout dalšího cíle těchto operací: otevření tří hlubokovodních přístavů v Oděse mezinárodní obchodní lodní dopravě pro obilí a další zboží,“ píší autoři.
Když Rusko v červenci 2023 odstoupilo od „obilné dohody“ a obnovilo blokádu veškeré komerční lodní dopravy směřující do Oděsy a zahájilo sérii úderů drony a raketami proti ukrajinským zařízením na vývoz obilí, znamenalo to nejdřív pro útočníka úspěch. Vzrostly ceny pojištění za přepravu na Ukrajinu a z Ukrajiny a ruský vývoz obilí začal dominovat na trzích. V srpnu ale Ukrajina reagovala zavedením alternativního humanitárního námořního koridoru těsně podél ukrajinského pobřeží a chráněného námořnictvem členských států NATO Bulharska a Rumunska. Ruské hrozby zásahem do lodní dopravy „byly blufem“ a ukázalo se, že Rusové nebudou střílet na lodě plující pod mezinárodní vlajkou.
Na Krymu se Ukrajině podařilo zničit nebo vyřadit ruská protiletadlová raketová zařízení v rámci přípravy na bombardování poloostrova. Tyto akce mimo jiné umožnily Ukrajině znovu získat strategicky umístěné ropné a plynové vrtné soupravy, které Rusové ukořistili na začátku války a které využívali k námořnímu radarovému sledování.
Ukrajinci vyvinuli novou generaci sofistikovaných námořních dronů, které jsou schopny zasáhnout obranu ruské flotily, a do konce léta prokázali, že jsou schopni potopit nebo poškodit významné ruské námořní prostředky a učinit další využívání Sevastopolu pro Černomořskou flotilu neudržitelné. To vedlo k výraznému omezení ruského pohybu v Černém moři.
„Úspěch ukrajinských námořních operací proti ruské flotile je o to pozoruhodnější, že Ukrajina již funkčně nemá žádné námořnictvo. Od roku 2014 Rusové potopili, zajali nebo vyřadili z provozu všechny hlavní ukrajinské válečné lodě s výjimkou vlajkové fregaty Hetman Sahajdačnyj, kterou sami Ukrajinci počátkem roku 2022 potopili, aby nepadla do ruských rukou. Ukrajinci začali běžně vtipkovat o tom, že mocnou ruskou Černomořskou flotilu potopil národ bez námořnictva, ale ruští námořní důstojníci se pravděpodobně neusmívají,“ píší Katerjin a Davidzon.
Článek končí konstatováním, že ukrajinská armáda prokázala, že je schopna rychle a s ničivým účinkem zařadit do svého arzenálu nové západní vybavení, a pokud chtějí západní vlády vidět další úspěchy na bojišti, bylo by dobré poskytnout Ukrajině více raket s delším doletem, aby mohla nadále bránit Rusku ve volném pohybu na Krymu.