Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem po příletu do Minska 24. května 2024. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že pokud Rusko použije jaderné zbraně, Ukrajina bude „velmi šťastná“, protože Kreml už nebude mít žádné spojence. Moskva od začátku invaze opakovaně naznačuje možnost použití jaderných zbraní. V březnu loňského roku ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že v Bělorusku rozmístí taktické jaderné prostředky. Nedávno Rusko také zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací.
„Obáváme se, že eskalace ze strany Ukrajiny je pokusem donutit Rusko k asymetrickým akcím. Uvažujme o použití jaderných zbraní. Jsem přesvědčen, že Ukrajina by byla ráda, kdybychom tam Rusko nebo my použili taktické jaderné zbraně. To by jim udělalo radost,“ řekl běloruský vůdce Lukašenko podle webu Ukrajinska pravda v rozhovoru pro ruskou televizi.
Lukašenko dodal, že použití jaderných zbraní by Rusko a Bělorusko připravilo o spojence. „Pak by nám pravděpodobně zbylo jen málo spojenců. Obecně by nám nezbyly žádné sympatizující země. Protože by se podílely na tom, co se děje,“ řekl. „Za druhé, jsou to jaderné zbraně. Už jsme si vytvořili určitý negativní obraz ohledně těchto jaderných zbraní. Takže nás chtějí dotlačit (abychom to udělali, pozn. red.),“ uzavřel běloruský vůdce.
Moskva od začátku invaze opakovaně hrozí možností použití jaderných zbraní. V březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku rozmístí taktické jaderné prostředky. Nedávno Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací.
„Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací,“ citovala agentura Reuters mluvčího Kremlu Peskova.
Podle dosavadní jaderné doktríny by ruská armáda jaderné zbraně použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení ruského státu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla uvolnit.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už dříve s poukazem na rostoucí nebezpečí ze strany Ruska deníku The Telegraph řekl, že členské státy aliance diskutují o možnosti rozmístění více jaderných zbraní a zvýšení stavu jejich pohotovosti.
„Ruské strategické síly jsou vždy ve stavu plné operační pohotovosti. Proto se nás to, co se nyní děje v západních zemích, příliš netýká,“ reagoval na jeho slova ruský prezident. Rusko kroky Západu ale podle něj pozorně sleduje a v případě zvyšujících se hrozeb bude „adekvátně reagovat“.
Šéf ukrajinské rozvědky Budanov ale nevěří, že by Vladimir Putin v případě ohrožení kontroly nad nelegálně okupovaným poloostrovem Krym použil taktické jaderné zbraně. „Především vím, co se tam skutečně děje. Za druhé znám skutečné vlastnosti ruských jaderných zbraní. K čemu by jim to bylo? Nemáme velké koncentrace vojsk, pro které by takové jaderné zbraně byly vhodné,“ řekl.
„A prorazit díry v našich obranných liniích je možné konvenčními bojovými prostředky. Kromě toho by použití jaderných zbraní vedlo k velkým politickým rizikům pro Putina,“ dodal s tím, že červené linie Vladimira Putina, pokud jde o Krym, už byly mnohokrát překročeny, když Ukrajina vypálila britské rakety na tamní základny, a nic se nestalo.
„Pokud existuje nějaká šance, jak Putina přesvědčit, že nemůže vyhrát, může spočívat v tom, že učiníme držení Krymu Moskvou neudržitelným,“ řekl Budanov.
