Náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj na sociální síti ve zprávě o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Kyjev o setkání informoval v sobotu na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Česká armáda na síti X uvedla, že Řehka se Syrským řešili bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád.
„Informovali jsme české kolegy o situaci na frontě, která je nadále složitá,“ uvedl na Facebooku ukrajinský generální štáb a připojil fotografii Syrského s Řehkou. „Česká republika je věrným spojencem Ukrajiny a dala podnět k řadě zásadních iniciativ,“ dodala ukrajinská armáda s poděkováním Praze za podporu.
Česká muniční iniciativa získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat Ukrajině v rámci iniciativy 500 000 kusů velkorážové munice.
Ruská ofenziva začala před rokem a Rusové mezitím dobyli města Avdijivka a Vuhledar. Na konci letošního října ukrajinské síly zažily jeden z nejhorších týdnů, když Rusové postoupili k okraji měst Toreck a Časiv Jar a také dobyli město Selydove, napsal v souvislosti se Syrského výroky server Meduza.
Ruská armáda výrazně zrychlila tempo své ofenzivy v Doněcké oblasti a za první dva podzimní měsíce dokázala ovládnout území o rekordní rozloze od začátku války, napsal server BBC News. Připomněl, že například generál Dmytro Marčenko, který na počátku války velel obraně Mykolajiva, hovoří dokonce o zhroucení fronty kvůli chybějící munici i živé síle. Tezi o hroucení fronty v Donbasu okamžitě převzala ruská propaganda a i někteří ukrajinští politici.
Ukrajinským silám se dlouho dařilo Selydove bránit, ale ve druhé polovině října se ruským vojákům podařilo obranu obejít po křídlech, odříznout ji od zásobování a pak následoval útok přímo na město. Ukrajinské síly raději ustoupily, aby neupadly do obklíčení. Pád Selydove otevřel ruským silám cestu k útoku na jižní křídlo obrany Pokrovska a k postupu k severnímu okraji Kurachove, připomněla BBC.
Pokrovsk je zatím od fronty vzdálen šest kilometrů. Podle ruských blogerů se ruské síly nyní snaží uchytit na jižním okraji Kurachove, zatímco ukrajinské velení posílá k oběma městům posily. Je možné, že Rusové opět nezaútočí přímo, ale pokusí se města nejprve obejít po křídlech.
„Ve výrocích o hroucení fronty hovoří hlavně emoce, ale k reálnému zhroucení je daleko,“ řekl BBC izraelský vojenský expert David Gendelman. Jde podle něj spíše o organizovaný ukrajinský ústup za situace, kdy nepřítel má výraznou převahu, ale ruský postup zůstává relativně pomalý. Během války se fronta zatím zhroutila jen jednou – a to na ruské straně na podzim 2022, kdy se ukrajinským silám podařil průlom v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Nyní ukrajinské armádě podle Gendelmana chybějí především vojáci a to Rusům umožňuje pronikat mezerami v obraně či prorazit skrz vyčerpané jednotky.
Pokrovsk a Kurachove by bylo možné krátkodobě udržet, ale na úkor předčasného nasazení záloh, které si ukrajinské velení šetří na protiofenzivu, míní ukrajinský analytik Mykola Sunhurovskyj. Zdroj BBC z ukrajinského politického vedení připustil, že situace na frontě je „velmi špatná, ale není to katastrofa“. Pokrovsk a Kurachove by mohly padnout v příštích měsících, ale hlavním cílem je zachovat ukrajinskou státnost a nepřipustit ztrátu žádného oblastního centra, zdůraznil. Podle BBC jde o Cherson a Záporoží, které ruský prezident Vladimir Putin označuje za „ruské území“.
