
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

Bez podpory Spojených států a Severoatlantické aliance Ukrajina nezůstane nezávislým státem. Na novoroční recepci CDU v Severním Porýní-Vestfálsku to prohlásila bývalá kancléřka Německa Angela Merkelová. Transatlantické partnerství je podle ní nyní ještě nepostradatelnější než dříve. Kandidát na post německého kancléře z bloku CDU/CSU Friedrich Merz už dříve prohlásil, že v prezidentství Donalda Trumpa vidí příležitost pro Evropu.
„Transatlantické partnerství je nyní ještě nepostradatelnější než dříve,“ řekla Merkelová podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung těsně před inaugurací zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Je tomu tak proto, že ruský prezident Vladimir Putin svou invazí na Ukrajinu na počátku roku 2022 překonal základní princip evropského poválečného uspořádání – územní nedotknutelnost.“
Pouze se Spojenými státy a v rámci NATO lze dosáhnout toho, „aby Putin nevyhrál válku a aby Ukrajina zůstala nezávislým státem“, dodala Merkelová a označila Trumpa za „zvláštního prezidenta“. Podle ní hájí „legitimní zájmy“ Spojených států, ale v multilaterální spolupráci nevěří na „win-win situace“ a domnívá se, že vždy existuje vítěz a poražený.
Kandidát na post německého kancléře před únorovými volbami za koalici CDU/CSU, kterou v době svého kancléřství vedla i Angela Merkelová, už dříve řekl, že vidí v prezidentství Donalda Trumpa příležitost pro Evropu. „Myslím, že Donald Trump je velmi předvídatelný,“ řekl podle deníku Welt. „Dělá to, co říká. V tomto ohledu si myslím, že se můžeme připravit na to, že v příštích týdnech a měsících bude mnohem jasnější,“ dodal Friedrich Merz.
Prozatím situaci vnímá tak, že Trump urychluje proces v Evropě, který by tak jako tak začal. „V tomto ohledu je to pro nás také příležitost udělat správnou věc,“ řekl Merz s odkazem na zvýšenou připravenost Evropy k sebeobraně.
Obavy z katastrofálního stažení
Kyjev se obává, že Trump, který několikrát uvedl, že chce válku na Ukrajině ukončit, tak učiní za podmínek příznivých pro Rusko a ukončí vojenskou pomoc směřující na Ukrajinu. Podle dřívějších vyjádření chce zvolený prezident Spojených států ukončit válku do 24 hodin od inaugurace, i když nikdy nepopsal, jak by toho chtěl docílit.
Podle britského deníku The Financial Times se ale jeho tým obává, že by rozhodnutí Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny mohlo být srovnáváno s „katastrofálním“ stažením amerických vojsk z Afghánistánu za vlády Joea Bidena, a proto přehodnocuje svůj přístup k ukončení rusko-ukrajinské války.
Trump předpokládá, že s Putinem bude jednat v příštích šesti měsících. Keith Kellogg, nominovaný zvoleným prezidentem na post zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko, zase uvedl, že Trump bude schopen nabídnout „přijatelné řešení“ k ukončení války „v blízké budoucnosti“. Kellogg uvedl, že jeho osobním cílem je zastavit konflikt do 100 dnů.
Evropští spojenci Washingtonu a Kyjeva vzali odklad ukončení války jako znamení, že Trumpova administrativa okamžitě nestáhne podporu Ukrajině, dodal britský deník.