Devětadvacetiletý ukrajinský voják Andrij, který bojuje u Pokrovsku, přirovnává svět ke krutému školnímu dvoru a ruského vůdce Vladimira Putina k někomu, komu je dovoleno svobodně řádit a šikanovat menšího spolužáka. Tím není nikdo jiný než Ukrajina.

„To víte, na školním dvoře se vyskytují rváči. A když se velký tyran pustí do někoho menšího, ostatní se do toho musí vložit a zarazit ho,“ řekl Andrij v reportáži deníku Dagens Nyheter (DN). „Jenže právě teď může ten, kdo šikanuje, svobodně řádit. Nikdo ho nezastaví. Co s tím máme dělat?“

„Musíme udělat, co je třeba“

Stejně jako řada ostatních Ukrajinců si Andrij myslí, že americký prezident Donald Trump momentálně hraje špinavou hru. Po třech letech na frontě je ale také vyčerpaný a smutný ze ztráty kamarádů ve válce, která se ubírá špatným směrem. Něco se podle něj musí stát.

Dále čtěte

Umírali naši kamarádi nadarmo? Ukrajinci na frontě nečekají od Trumpa s Putinem nic dobrého

Zatímco Spojené státy americké a Rusko vyjednávají o míru, na ukrajinské frontě pokračují boje. Reportér deníku…

„To, že má Ukrajina vzácné kovy, je trochu, jako když má šikanovaný žák najednou v kapse vysokou bankovku. Pokud Trump chce nerostné suroviny za to, že nám pomůže, pak bychom mu je možná měli dát. Musíme udělat, co je třeba,“ zmiňuje Andrij nedávný požadavek americké administrativy.

Jak deník FORUM 24 napsal, Washington na víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci požadoval, aby Kyjev podepsal dohodu, na jejímž základě by Spojené státy získaly 50 procent nerostných surovin a nalezišť vzácných kovů na Ukrajině. Výměnou za to by Američané byli ochotni vyslat na Ukrajinu své vojáky, aby dohlíželi na dodržování případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Trumpem požadované nerostné bohatství má hodnotu 500 miliard dolarů, což je více než čtyřnásobek částky, kterou USA poskytly Ukrajině jako pomoc od února 2022, kdy ji napadlo Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s dohodou nesouhlasil.

Dále čtěte

Buď podepíšete, nebo nic nebude. Spojené státy v Mnichově vydíraly Ukrajinu

Washington na víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci požadoval, aby Kyjev podepsal dohodu, na základě které by Spojené státy získaly 50 procent…

Devětadvacetiletý humanitární pracovník Oleksyj Prima, který má za sebou pět let v armádě, uprchl ze Severodoněcka na Donbase, když ho ovládli Rusové. Nadává na bývalé spolužáky z rodného města, z nichž se stali kolaboranti, a na ruskou rodinu, která mu ukradla starý rodinný dům. Už ale nevěří, že je možné Severodoněck získat zpět.

Také on už má války dost. Když se ho reportér DN ptá, jakých oblastí by byl ochoten se vzdát, odpoví rychle a tiše: „Krymu, Doněcka a Luhanska. Oblastí, které Rusko zabralo už v roce 2014.“