Panické nálady se podle poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského postupně rozvinou i na nelegálně okupovaném poloostrově Krym. Právě poloostrov na jihu země je dnes klíčem k výraznému snížení bojeschopnosti ruských okupačních skupin, dodal Podoljak podle agentury Ukrinform ve vysílání ukrajinské televize.
„Panika je složitý problém. Ruská federace se nachází v celoživotním stavu paniky. Proto všem vyhrožují. Aby kompenzovali svou paniku, vždycky říkají, že někam půjdou, něco udělají a tak dále. Tyto panické nálady se postupně rozvinou i na Krymu,“ prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Zvýšení paniky prý znamená zvýšení intenzity dopadů na to, co se děje na Krymu.
Poradce šéfa prezidentské kanceláře poznamenal, že Rusové na Krymu v současné době žijí ve strachu z útoků a chápou, že Krym je pro ně místem velkého nebezpečí a že už nemají tak silnou kontrolu nad vzdušným prostorem.
Rusové navíc podle něj nemají železniční spojení například přes města jako Melitopol, Berďansk na jihu Ukrajiny do Rostovské oblasti. Proto jde 80 procent dodávek přes Krym. „Krym je dnes klíčem k výraznému snížení bojeschopnosti ruských okupačních skupin,“ okomentoval Podoljak s tím, že jedním ze strategických úkolů Ukrajiny je odříznutí klíčové zásobovací linie pro Rusy.
To znamená převzetí kontroly nad Kerčským průlivem pod přímou palbou a zničení obrovské skladovací infrastruktury. Rusko se podle Zelenského poradce v současné době chce vyhnout prohře ve válce, ale musí si být vědomo toho, že musí prohrát, a to je jediná šance, jak přijít s nějakými pravidly poválečné hry.
Podoliak také uvedl, že z historického hlediska je Ukrajina již zapsána jako jedna z největších zemí 21. století. „Ukrajina už dokázala, že dokáže zaplatit nejvyšší cenu (za své právo na existenci, pozn. red.). A myslím, že dnes je jen málo zemí, které jsou připraveny zaplatit takovou cenu za právo být sám sebou,“ uzavřel.
Podle stálé zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym mají Ukrajinci právo získat poloostrov zpátky jakýmkoliv způsobem, který si zvolí. „Ukrajinci neuvažují o žádných územních kompromisech, které lze občas zaslechnout v médiích. Svět musí pochopit, že osvobození Krymu je bezpečnostní otázkou pro celé mezinárodní společenství, neboť poloostrov je pro Rusko velkou vojenskou základnou a odrazovým můstkem, který využívá k útokům na pevninskou část Ukrajiny, a potenciálně by se mohl stát odrazovým můstkem pro agresi a konflikt v jiných částech světa,“ řekla v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Ukrajinské útoky v posledních týdnech míří na ruské přístavy a stanoviště v krymském Sevastopolu a pevninském Norossijsku. Už dříve Kyjev uvedl, že zasáhl velitelské stanoviště Černomořské flotily na Krymu. Odborníci také usoudili, že ukrajinské síly 13. září poškodily ruskou ponorku třídy Kilo a velkou výsadkovou loď třídy Ropucha. Poničení doku podle vojenských analytiků navíc zkomplikuje plánované ruské námořní operace.
Ukrajina, která nemá možnost do námořního boje proti Rusku vyslat konvenční válečná plavidla, operuje zejména pomocí několika typů dronů ukrajinské výroby, které dokážou překonat i velké vzdálenosti.