Ukrajinské ostřelování Krymu. Ilustrační foto FOTO: ČTK/AP/Uncredited
FOTO: ČTK/AP/Uncredited
ANALÝZA / Ukrajinská protiofenziva trvá už déle než pět měsíců, ale její výsledky jsou zatím v porovnání s očekáváním západní společnosti i politiků zklamáním. Velká část pozornosti se soustředí na pozemní operace na přes 1200 kilometrů dlouhé frontové linii. Absence většího průlomu, jaký jsme viděli vloni u Charkova, ale přehlušuje reálné úspěchy, kterých Ukrajina dosáhla v jiných oblastech – především na nelegálně okupovaném poloostrově Krym a v oblasti Černého moře.
„Moderní svět si rychle zvyká na úspěch,“ prohlásil na konci října ve svém pravidelném projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Když začala agrese v plném rozsahu, mnozí na celém světě očekávali, že Ukrajina neobstojí. Nyní jsou neuvěřitelné věci, které naši lidé, naši vojáci, dělají, vnímány jako samozřejmost,“ pokračoval. Právě úspěchy Ukrajiny v bitvě o Černé moře jsou podle něj tím, o čem se bude v budoucnu psát v učebnicích dějepisu. „I když se o tom nyní tak často nemluví,“ uzavřel.
Ukrajina vede střednědobou až dlouhodobou válku na několika frontách. Proti ní stojí v mnoha ohledech podstatně větší, silnější a silně zakořeněný nepřítel. Klíčovou součástí tohoto boje je i osvobození nelegálně okupovaného poloostrova na severu Černého moře. Pozemní operace zatím zaostává za očekáváním, postup na jihu země u vesnic Robotyne a Verbove se, zdá se, zastavil. Na kraji Doněcké oblasti u vesnice Avdijivka se naopak daří Rusům, kde hrozí obklíčením města.
V posledních měsících ale Ukrajina dosáhla hned několika překvapivých úspěchů na Krymu a v jeho okolí, které měly zásadní dopad na ruské schopnosti a operace přímo na poloostrově a v části Černého moře.
Kerčský most, výsadkové lodě i velitelství Černomořské flotily
Kerčský most, který spojuje Rusko s anektovaným poloostrovem, Ukrajinci poškodili pomocí nákladního automobilu vybaveného výbušným zařízením už půl roku po začátku invaze. Další útoky následovaly. Zásah most dostal i v červenci, kdy ho podle ruské strany poničily námořní drony. Dříve byl most jediným silničním spojením poloostrova s územím Ruské federace a zásadní zásobovací trasou. Součástí kritické vojenské infrastruktury jsou ale dva 19 kilometrů dlouhé mosty – jeden silniční a druhý železniční – i nyní. Převáží se přes ně obrovské množství materiálu, který ruská armáda používá na frontě i na okupované jižní Ukrajině.
„Krymský most není jen logistická trasa. Je to silnice, po které se zásobuje válka municí a militarizuje Krymský poloostrov. Je to nepřátelské zařízení postavené mimo mezinárodní právo, takže je pochopitelně (vojenským, pozn. red.) cílem,“ okomentoval prezident Zelenskyj červencový útok. „Každý cíl, který přináší válku, musí být neutralizován.“
Později přišel další útok. V polovině srpna zasáhly ukrajinské síly most dronem i raketami. Šlo o druhý velký útok během jednoho měsíce. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová reagovala svým obvyklým způsobem. „Takové barbarské činy nelze nijak ospravedlnit a nezůstanou bez odezvy,“ řekla. Ruská odezva přišla stejným barbarským způsobem, jak jsme si už od začátku války zvykli. Desítky dronů íránské výroby a šest střel Kalibr zasáhly přístavy Oděsa a Mykolajiv. Rusové také pozastavili svou účast na černomořských obilných dohodách.
Krymský most není jen logistická trasa. Je to silnice, po které se zásobuje válka municí a militarizuje Krymský poloostrov.
V září Ukrajinci provedli i sérii raketových úderů na ruské námořní prostředky v Sevastopolu. Jejich cílem byly výsadkové lodě, ponorky i samotné velitelství Černomořské flotily, kde se v té době měli nacházet i vysoce postavení velitelé. Útoky ale neustaly, pokračují i nyní. V pondělí Ukrajinci oznámili zničení lodě Askold, jedné z nejmodernějších lodí Černomořské flotily, která byla schopna nést i střely Kalibr.
Výše uvedené útoky mají jedno společné. Ukrajinci ke zničení námořního vybavení použili řízené střely Storm Shadow, které dodala Velká Británie a Francie. Západní podpora tak funguje, bez ní by Ukrajinci byli sotva schopní něčeho podobného. Pokračují zároveň intenzivní údery na ruské logistické, opravárenské a infrastrukturní uzly s cílem snížit schopnost Ruska podporovat svou flotilu. V říjnu se Kyjev přihlásil i k dalším dvěma útokům na Černomořskou flotilu.
Na konci srpna a v září se ukrajinské speciální jednotky na území nelegálně okupovaného poloostrova Krym dokonce vylodily. Podobné akce umožnily navíc Ukrajině znovu získat strategicky umístěné ropné a plynové vrtné plošiny, které Rusové obsadili na začátku války a využívali k radarovému sledování.
Zásadní průlom si uvědomuje i Vladimir Putin
Tyto úspěchy představují pro Ukrajinu zásadní průlom. Uvědomuje si to i ruský prezident Vladimir Putin. Ten v reakci na ukrajinské úspěchy rozhodl o rozmístění letounů MiG-31 na Krymu. Důvodem má být usnadnění hlídkování nad Černým mořem, které bude podle Putina téměř permanentní a bude ohrožovat celou Ukrajinu raketami Kinžal. K tomu už ale dochází a pokaždé, když takové letouny vzlétnou v Rusku nebo Bělorusku, poplach se rozezní na celém území Ukrajiny.
Letouny MiG-31 mají dvě různé konfigurace. Jednou z nich je Mig-31K, která může nést rakety Kinžal, a MiG-31BM – stíhací letoun vyzbrojený raketami vzduch-vzduch. Je tedy pravděpodobné, že Rusové budou letouny používat nejen k útokům na Ukrajinu, ale hlavně k ochraně svých vojenských zařízení před ukrajinskými raketami.
Ukrajinských raket se nyní bojí i samotná Černomořská flotila. Počátkem roku 2022 měla absolutní kontrolu nad ukrajinskými teritoriálními vodami v Černém moři i v Azovském moři. Ukrajinské útoky jí ale téměř znemožnily volně operovat v západní části Černého moře. Na to reagovalo ruské loďstvo přesunem svých válečných lodí dále na východ, na námořní základnu v Novorosijsku. To potvrdil i americký Institut pro studium války.
Útoky také dramaticky snížily možnosti Ruska vylodit vojáky u Oděsy a podpořit okupační síly v jižní oblasti Chersonu. Ukrajinský úspěch se zdá být o to více ohromující, že ukrajinské námořnictvo přišlo o většinu svých lodí během anexe Krymu v roce 2014 a skládá se ze dvou desítek zastaralých plavidel. Tyto úspěchy měly za následek výrazné omezení ruské mobility v Černém moři.
„Funkční porážka Černomořské flotily,“ okomentoval ukrajinské úspěchy v Černém moři britský ministr pro ozbrojené síly James Heappey. „Tvrdím, že tomu tak je, protože (Černomořská flotila, pozn. red.) byla nucena rozptýlit se do přístavů, z nichž nemůže působit na Ukrajině,“ dodal.
Tři úkoly pro ukrajinskou ofenzivu v Černém moři
Před ukrajinskou armádou se nyní rýsují tři hlavní úkoly, kterých chce svojí ofenzivou v Černém moři, jež odstartovala letos v létě, dosáhnout. Tím prvním a nejzásadnějším je zničení logistických řetězců, které přes Krym směřují k ruským vojákům na frontě na jihu Ukrajiny. O tom mluvil i šéf ukrajinské rozvědky Budanov a později jeho slova potvrdil i jeho mluvčí Andrij Jusov.
Přes poloostrov míří zdroje pro vojska na jižní frontě. Jednotky se podílejí na obraně okupovaných území v Chersonu a Záporoží. Proto je kladen důraz na ničení skladů pohonných hmot a základen, ale také na útoky na Čonharský most, který spojuje poloostrov s Chersonskou oblastí, a zejména na Kerčský most.
Dalším cílem je oslabení ruské protivzdušné obrany. V tomto případě se Ukrajina řídí stejnou taktikou jako Rusko při útocích na města v týlu, ale i na metropoli Kyjev. Na město nejprve vyšle vlny bezpilotních letounů, které spotřebovávají munici a zaměstnávají protivzdušnou obranu, poté se na scénu dostanou řízené střely. K ničení protivzdušné obrany ale slouží i výsadky přímo na poloostrově. Infiltrační operace slouží ke shromažďování informací a třeba v případě útoku na mys Tarchankut z 24. srpna i k ničení radarových systémů.
Třetí a poslední úkol ukrajinské ofenzivy definoval tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov. Podle něj existují jen dvě verze budoucnosti ruské Černomořské flotily – dobrovolná neutralizace nebo její zničení. Pokud si ale nezvolí dobrovolnou variantu, „bude rozkrájena jako salám“, napsal na sociální síti X. To se Ukrajině zatím daří i díky vlastní výrobě námořních dronů.
Právě ty se ukázaly jako radikální inovace. Ruské protiraketové systémy a tradiční systémy ochrany lodí nejsou schopny poskytnou proti nim flotile ochranu. Drony, jejichž sestavení netrvá dlouho, navíc představují nepatrný zlomek nákladů na vyspělou ruskou bitevní loď, výsadkovou loď nebo ponorku.
Osvobození Krymu zůstává primárním cílem, který se blíží
Všechny ukrajinské úspěchy v Černém moři – ničení lodí a ponorek, zásah velitelství Černomořské flotily a její vytlačení ze západu Černého moře, což je asi největší úspěch – jsou jen malé kroky na cestě k dlouhodobému cíli. Tím je pro Ukrajinu osvobození Krymu. O tom, že od svého cíle neustoupila, hovoří i fakt, že novým ministrem obrany byl v září jmenován krymský Tatar Rustem Umerov.
„Ruská vojenská flotila již není schopna operovat v západní části Černého moře a postupně se stahuje z Krymu,“ řekl přes videohovor prezident Zelenskyj na summitu Krymské platformy v Praze. „Je to historický úspěch,“ dodal. O úspěch bezesporu jde.
Kyjev vytlačil Černomořskou flotilu ze Sevastopolu a otevřel koridor k přepravě obilí. I to je ohromný úspěch, v médiích se o něm ale tak často nepíše. Naopak často se objevují zprávy o tom, že ofenziva není úspěšná, v oblasti Černého moře to ale neplatí. Ukrajina má sice ještě daleko k tomu, aby vztyčila svou vlajku nad krymským hlavním městem Simferopolem, ale pokrok, jaký vidíme nyní, byl ještě loni nemyslitelný.
Úspěch je o to větší, když si uvědomíme, že Ukrajina nemá žádné funkční námořnictvo. Rusové od roku 2014 vyřadili z provozu všechny ukrajinské hlavní lodě s výjimkou vlajkové fregaty Hetman Sahajdačnyj, kterou Ukrajinci sami na začátku roku 2022 zničili, aby nepadla do jejich rukou. S nadsázkou by se dalo říct, že mocnou Černomořskou flotilu vyřadil z provozu národ, který nemá námořnictvo.
Někteří západní státníci jsou vývojem války na Ukrajině znepokojení. Roste také pocit, že podpora vojenských cílů Ukrajiny může slábnout. Ukrajinská vláda jasně říká, že její cíle se nemění a hodlá osvobodit všechna okupovaná území, včetně Krymského poloostrova a částí Doněcka a Luhanska, které Rusko okupuje už od roku 2014. K tomu směřují i ukrajinské snahy v Černém moři.
Krym pod nadvládou Kremlu se rovná existenční hrozbě pro Ukrajinu a tím pádem i pro Evropu a Západ. Ukrajina nyní ukazuje, že osvobození Krymu není nereálné, z vyjádření čelních politiků navíc vyplývá, že se o to nehodlají přestat snažit. Zamrznutí konfliktu, jak se zdá z průběhu bojů na frontě, také neznamená, že Ukrajina ke svému cíli nesměřuje.
