Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha. FOTO: President.gov.ua / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
FOTO: President.gov.ua / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha po středečním jednání s americkým protějškem Antony Blinkenem vyjádřil opatrný optimismus o možnosti úderů Západem dodaných zbraní dlouhého doletu na ruské území. Ukrajina dlouhodobě tlačí na Spojené státy, aby jí k takovým úderům daly povolení. Administrativa prezidenta Joe Bidena to ale odmítá kvůli obavám z eskalace.
„Diskutovali jsme o otázce úderů dlouhého dosahu a euroatlantické integrace. A jsme opatrně optimističtí,“ komentoval setkání podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Během bilaterálního jednání v Bruselu diskutovali i o další vojenské pomoci. „Máme jasnou představu – jasné termíny, jasné objemy – o tom, co bude Ukrajině poskytnuto do konce roku. To nám pomáhá strategicky plánovat naše akce na bojišti,“ prohlásil ministr.
Zákaz používání západních zbraní na ruském území platí od ruské invaze v únoru 2022. „Nemyslím si, že by měly existovat nějaké zákazy, protože se nejedná o ukrajinskou ofenzivu s použitím západních zbraní na území Ruska,“ kritizoval už dříve rozhodnutí Spojených států ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jedná se o obranu. Je to stejné jako preventivní sankce, o kterých jsme mluvili před plnou invazí. Jde o totéž,“ dodal.
Už v září 2022 ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené státy, že překročí červenou linii a budou v očích Kremlu považovány ze přímého účastníka konfliktu, pokud Kyjevu dodají rakety dlouhého doletu.
Nedávno ruský prezident Vladimir Putin představil některé změny v ruské jaderné doktríně. Podle Putina by „agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli státu, který nemá jaderné zbraně, avšak za účasti nebo s podporou státu s jadernými zbraněmi, byla považována za společný útok na Ruskou federaci“.
Putinovo oznámení o změnách v ruské jaderné doktríně přišlo právě v době, kdy Ukrajina tlačí na Spojené státy, aby jí povolily útočit na vojenské základny na ruském území Západem dodanými zbraněmi. Pokud by spojenci Ukrajině tyto útoky povolili, podle změn, které ve středu oznámil Vladimir Putin, by tento krok znamenal válku mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí.
Podle informací britského deníku The Telegraph doufá britská administrativa, že se amerického prezidenta Joea Bidena podaří přesvědčit, aby souhlas podepsal, protože od budoucího prezidenta Donalda Trumpa se takový postup neočekává.
„Opravdu se chceme ujistit, že můžeme využít čas mezi dneškem a 20. lednem (den, kdy se Donald Trump ujme úřadu, pozn. red.) co nejefektivněji, a neodkládat vše na později, do příští administrativy,“ řekl nejmenovaný zdroj z britské vlády.
Oprávnění k úderu na ruské území by Kyjevu umožnilo vytvořit pro Kreml strategickou nejistotu. Kromě toho by příchod letounů F-16 na Ukrajinu, zejména se schopností zaměřovat vzdušné hrozby nad Ruskem, výrazně posílil schopnosti ukrajinské protivzdušné obrany. Taková povolení otevírají ukrajinským obranným silám nové perspektivy. Někteří vojenští analytici tvrdí, že Ukrajina by mohla účinně omezit aktivitu ruských letadel, pokud by mohla zasahovat cíle ve vzdálenosti alespoň 80 kilometrů.
