Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Nové návrhy a sliby přineslo úterní jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se konala v Istanbulu ve 34. den ruského útoku na Ukrajinu. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk. Ruské ministerstvo obrany zase po rozhovorech uvedlo, že Moskva výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Ve druhém jmenovaném městě podle jeho starosty Rusové zabili asi 400 lidí, další mrtvé v úterý hlásili z ukrajinského přístavu Mykolajiv.
Ukrajinská i ruská strana před úterními rozhovory v Turecku tlumili očekávání a i západní činitelé varovali, že brzké ukončení konfliktu se nerýsuje. Obě strany nakonec neoznámily žádné dohody ohledně klidu zbraní nebo budoucnosti okupovaných částí Ukrajiny, Kyjev nicméně po schůzce prezentoval dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které ohledně dohody s Ruskem veřejně předložil, napsala agentura Reuters
Ukrajinská delegace oznámila, že Kyjev je připraven přistoupit na vojenskou neutralitu. V praxi by to znamenalo, že na ukrajinském území nebudou cizí vojenské základny nebo že Ukrajina nebude vstupovat do „vojensko-politických aliancí“ jako je NATO.
Takový vývoj Ukrajinci podmiňují splněním několika bodů. Jednak je to ukončení bojů na Ukrajině, které si zřejmě za necelých pět týdnů vyžádaly tisíce mrtvých na obou stranách. Dále je to vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů. Bezpečnost Ukrajiny by takto podle představ její vlády mohly garantovat Spojené státy, Británie, Turecko či Izrael. Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu. Jakoukoli dohodu s Moskvou by zároveň museli schválit Ukrajinci v referendu.
Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij označil úterní jednání za konstruktivní a uvedl, že ukrajinské návrhy nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zároveň oznámil, že Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Fomin to prezentoval jako součást snahy zlepšit atmosféru kolem mírových jednání, ruským jednotkám se nicméně v těchto oblastech v posledních dnech nedařilo posilovat své pozice a ukrajinská strana naopak hlásila úspěchy.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý označil za hlavní cíl ofenzívy na Ukrajině „osvobození“ Donbasu, tedy regionu na východě země částečně ovládaného silami podporovanými Moskvou. Ukrajinský generální štáb uvedl, že obránci v oblasti za 24 hodin odrazili sedm útoků ruských vojsk a zničili mimo jiné 12 tanků.
Rusko v únoru válku rozpoutalo právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, útočit však začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o „demilitarizaci a denacifikaci“ země. Postup ruských jednotek se následně za tvrdého odporu Ukrajinců na některých místech zadrhl. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda dosud přišla o 17 200 vojáků, 597 tanků, 127 letadel či 129 vrtulníků.
Rusové i v úterý pokračovali v ostřelování ukrajinských měst. Nejméně sedm mrtvých a 22 raněných si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal zásah sídla oblastní správy v jižním městě Mykolajiv. Záběry z místa ukazovaly velký otvor uprostřed devítipodlažní budovy.
Starosta severoukrajinského Černihivu Vladyslav Atrošenko oznámil, že ruské ostřelování ve městě od počátku invaze zabilo přes 350 lidí. „Ale to nejsou konečné údaje. Odhaduji, že tento počet je nyní už okolo 400,“ řekl.
Prezident Zelenskyj v noci na úterý uvedl, že i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů je situace v zemi napjatá. Řekl, že ukrajinské síly dokázaly vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Zelenskyj zároveň znovu vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku a zmínil se o možnosti uvalit v Evropské unii embargo na dodávky ruské ropy. Ukrajinský prezident později prostřednictvím twitteru ocenil českou podporu Ukrajině. Českému premiéru Petru Fialovi poděkoval i za významnou humanitární a bezpečnostní asistenci.
Diplomatické snahy kolem války na Ukrajině v úterý pokračují i rozhovory několika předních lídrů. Americký prezident Joe Biden se spojil s protějšky z Francie, Německa, Itálie a Británie, francouzský prezident Emmanuel Macron měl následně naplánovaný telefonát s ruským prezidentem Putinem.
