Ukrajina pokročila v protiofenzivě, kterou zahájila letos v červnu s cílem získat znovu kontrolu nad územím obsazeným Ruskem. Europoslancům to ve čtvrtek v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Ukrajinci postupně získávají další území. Dokázali prolomit obranné linie ruských sil a postupují vpřed,“ prohlásil Stoltenberg na setkání s europoslanci ze zahraničního výboru a z podvýboru pro bezpečnost a obranu. Na dotaz týkající se pochybností o rychlosti ukrajinského postupu šéf NATO prohlásil, že „nikdo neříkal, že to bude jednoduché“.
„Bylo jasné, že to bude krvavá a velmi obtížná ofenziva. Možná nepostupují tak rychle, jak si představovali, ale postupují, třeba o několik stovek metrů za den. A Rusové ztrácejí,“ dodal.
Povinností spojenců z NATO je podle něj Ukrajince podpořit. „Můžeme jim radit, můžeme jim pomoci, ale jsou to pak ukrajinští velitelé a vojáci přímo na místě, kteří musí činit obtížná rozhodnutí,“ řekl Stoltenberg.
Jak dodal, Rusové se při zahájení invaze loni v únoru domnívali, že Kyjev padne do několika dní, celá Ukrajina pak během několika týdnů. „Ukrajinci jim ukázali, že nic takového se nestane,“ doplnil. Pokud jde o podporu Ukrajiny, hovořil rovněž o potřebném navýšení produkce munice, která by Kyjevu pomohla. A ocenil úsilí a pomoc Ukrajině ze strany Evropské unie a jejich členských států.
Europoslanci se Jense Stoltenberga rovněž vyptávali na situaci v okolí Ukrajiny a v celé oblasti Černého moře. Bukurešť ve středu informovala, že na rumunské území zřejmě dopadly části ruského dronu útočícího na ukrajinský přístav na Dunaji. Jak k tomu dnes Stoltenberg uvedl, NATO nemá žádné informace o tom, že by šlo o úmyslný útok proti Rumunsku. „Čekáme na výsledek probíhajícího vyšetřování,“ dodal.
Šéf NATO ve svém vyjádření zmínil právě i rizika, která představují ruské letecké útoky v těsné blízkosti zemí Severoatlantické aliance. „Bez ohledu na to, jaký bude výsledek nynějšího vyšetřování, jsme již zaznamenali velké množství bojů a také leteckých útoků poblíž hranic NATO,“ uvedl.
„Stoltenberg mluvil hodně energicky, ale vedle obecných informací o podpoře Ukrajiny nebyl moc konkrétní. Třeba o zapojení kubánské armády na straně Ruska do války proti Ukrajině. Hovořil jen o systematické a dlouhodobé potřebě podpory Ukrajiny, což většina europoslanců vzala s povděkem,“ uvedl pro ČTK europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem zahraničního výboru. Kubánská vláda oznámila tento týden, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažili získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánská diplomacie ve svém prohlášení žoldnéřství odsoudila a odmítla, že by se Kuba války jakkoli účastnila.
Šéf NATO europoslance rovněž informoval o tom, čeho bylo dosaženo na nedávném červencovém summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z Litvy odjel s vyhlídkou na další vojenskou i finanční podporu a s dohodou o urychlení budoucího procesu přijetí do NATO. Konkrétní nabídku připojení se k alianci nicméně nedostal.