Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus. Tuto žádost jsme obdrželi již před několika dny, uvedla v sobotu mluvčí spolkového ministerstva obrany. Potvrdila tak zprávu listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Další podrobnosti neuvedla a rovněž ponechala otevřené, zda Německo žádosti vyhoví.
Už jen samotná žádost by mohla v Kremlu vyvolat znepokojení, napsal na webu exilové ruské stanice Echo Dmitrij Kolezev, novinář a šéfredaktor časopisu Republika.
„Co je důležité,“ píše dál, „dolet je více než 500 kilometrů (teoreticky v zóně zásahu centra Moskvy, pokud počítáme od severovýchodu Ukrajiny, je to téměř přesně 500 kilometrů v přímce).“ Vyjmenovává i další vlastnosti této zbraně. Je schopna úderů proti bunkrům, k čemuž je vybavená dvojitou hlavicí o celkové hmotnosti 500 kg. Nejprve exploduje první část, která zničí stěny, a poté, co střela pronikne dovnitř, exploduje druhá část. Využívá technologie stealth a dosahuje rychlosti blízké rychlosti zvuku (Mach 0,95). Má také systém pro zrušení úderu, takže kdyby bylo riziko, že cíl nebude zasažen a došlo by k nevítaným vedlejším škodám, střela dopadne na předem zvolené náhradní místo. Existuje i lehčí verze střely, která je pomalejší a s dosahem do 400 kilometrů.
Je zřejmé, že slovní spojení „raketa, Moskva a bunkr“ vyvolává z pochopitelných důvodů asociace, které mohou budit obavy nejen v Moskvě, ale třeba i ve spojeneckých zemích. „Lze předpokládat, že podmínkou Německa bude, aby tyto rakety nemohly mířit na ruské území, natož na Moskvu. A Ukrajina bude tyto rakety používat k ničení skladů a dalších zařízení v Donbasu a na Krymu. Ale samotný fakt, že Ukrajina bude mít čím zasáhnout bunkr v Moskvě, jistě přispěje k nervozitě Kremlu,“ píše Dmitrij Kolezev.
Spojené království nedávno potvrdilo, že dodává Ukrajině rakety dlouhého doletu, které si napadená země vyžádala pro svůj boj proti invazním ruským silám. Střela Storm Shadow má podle výrobce dolet přes 250 kilometrů. Rakety Himars, dodávané USA, které Ukrajina používá, mají dolet pouze kolem 80 kilometrů. Tyto zbraně poskytnou Ukrajině „nejlepší šanci“ na obranu, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Jsou odpalovány z letadel, takže delší dolet znamená, že ukrajinští piloti budou moci zůstat dále od frontové linie. Po odpálení klesá střela Storm Shadow do malé výšky, aby se vyhnula detekci nepřátelskými radary, a poté se na cíl zaměří pomocí infračerveného vyhledávače.
„Britské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow se na Ukrajině ukazují jako superzbraň. Ukrajinské ozbrojené síly již provedly několik přesných úderů těmito raketami dlouhého doletu, které zasáhly cíle v Ruskem okupovaných oblastech – daleko za frontovou linií. Díky doletu až 400 kilometrů mohou zasáhnout ruské zásobovací linie, sklady munice a paliva, velitelská stanoviště a radarová zařízení, která Rusko teprve před několika měsíci přesunulo dále do vnitrozemí, aby je chránilo před útoky Himarsu. Nyní se Rusko opět dostává pod tlak,“ píše web RedaktionsNetzwerkDeutschland.
Fabian Hoffmann, raketový expert z univerzity v Oslu, potvrzuje „poměrně velký úspěch“ Ukrajiny s těmito raketami. „Zdá se, že Rusko není v současné době schopno tyto řízené střely zachytit,“ uvedl expert pro RND. „Úspěch střel Storm Shadow je dán zvláštními vlastnostmi křižujících střel a nedostatky ruské protivzdušné obrany.“ Podle něj jsou křižující střely obtížně zjistitelné radarem a při přiblížení mohou využívat geografické překážky jako krytí. Hoffmann ale upozorňuje i na to, že k dosažení velkého úspěchu na bojišti je třeba většího množství takových zbraní, několik kusů nestačí.
Kromě řízených střel Storm Shadow dodala Británie ukrajinské armádě také útočné drony dlouhého doletu. Politik německé CDU a plukovník ve výslužbě Roderich Kiesewetter vidí v dodávkách takových zbraní Ukrajině novou strategii podpory napadené země.
„Partneři Ukrajiny nyní musí jít ‚do sebe‘ a dodávat Ukrajině vše, co může použít v boji,“ míní Kiesewetter. „Velmi užitečným příspěvkem Německa by v tomto ohledu byly řízené střely Taurus s doletem 400 až 500 kilometrů.“ „Mělo by se dodávat vše, co by NATO samo používalo. Zde by již neměly existovat žádné červené linie.“
Podle Kiesewettera disponuje Německo malým počtem těchto vysoce přesných řízených střel, které by však Ukrajině přinesly obrovskou kvalitativní přidanou hodnotu a umožnily by údery proti ruské vojenské infrastruktuře daleko za frontovou linií. „Před deseti lety bylo pro Bundeswehr pořízeno asi 600 těchto řízených střel, ale jen asi 150 z nich je stále funkčních,“ říká politik CDU. Tyto řízené střely by byly mnohem užitečnější jako nasazené na Ukrajině, než aby byly jen skladovány v Německu.