Americký prezident Joe Biden se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským během setkání ve Washingtonu. FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
ANALÝZA / Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí vedle svého amerického protějšku, ve Washingtonu právě skončilo jejich jednání na pozadí váznoucích snah Bidenovy administrativy zajistit financování pro další podporu Ukrajiny. Pro zemi, která se už téměř dva roky brání ruské invazi, je výsledek tohoto jednání zásadní. Právě pomoc Spojených států může rozhodovat o tom, zda se z vítězství bude v budoucnu radovat ruský prezident Vladimir Putin, nebo západní svět. Republikánští senátoři ale další pomoc podmiňují zpřísněním současné americké imigrační politiky.
„Rozhodnutí, která nyní přijmeme, určí budoucnost na další desetiletí, zejména v Evropě,“ prohlásil americký prezident Joe Biden po úterním setkání s Volodymyrem Zelenským. „A toto je jeden z těchto okamžiků. Kongres musí schválit dodatečné financování Ukrajiny ještě předtím, než se rozejde na prázdniny, než dá Putinovi ten největší vánoční dárek, jaký mu může dát,“ dodal.
Na mysli měl přitom balík finanční pomoci, který pro Kyjev vyčleňuje 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun). Další peníze by v případě jeho schválení směřovaly mimo jiné do Izraele, který by z něj dostal 14 miliard dolarů (315 miliard korun), a na financování dalších záležitostí, včetně nejméně deseti miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice.
Balík ale minulý týden neprošel americkým senátem a vyhlídky na dosažení dohody před koncem roku se zdají být mizivé. Odklonění Spojených států od Ukrajiny by bylo pro ruského prezidenta Vladimira Putina skvělým dárkem ke konci roku. Spojené státy jsou totiž podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku státem, který Ukrajinu podporuje ze všech nejvíce. Vyčlenění dalších desítek miliard dolarů na podporu napadené země aktuálně blokují zákonodárci Republikánské strany, kteří požadují zpřísnění současné americké imigrační politiky. Bílý dům přitom varuje, že finanční prostředky Spojených států pro Ukrajinu se vyčerpají do konce měsíce.
Ředitelka Úřadu pro řízení a rozpočet Shalanda Youngová v dopise varovala předsedu sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona, že přerušení toku amerických zbraní a vybavení srazí Ukrajinu na kolena na bojišti, čímž nejen ohrozí úspěchy, kterých Ukrajina dosáhla, ale zvýší pravděpodobnost ruských vojenských vítězství.
„Ukrajina vyjde z této války hrdá, svobodná a pevně zakořeněná na Západě – pokud ji neopustíme,“ dodal Biden na tiskové konferenci v Bílém domě spolu s oznámením, že podepsal dodatečné čerpání finančních prostředků pro Ukrajinu ve výši 200 milionů dolarů, které již kongres schválil na pomoc Ukrajině v oblasti obrany. Tyto finanční prostředky ale brzy vyschnou.
Biden také zopakoval svá dřívější varování, že ruské vítězství by mohlo způsobit kaskádovité selhání demokratických norem a hodnot v celé Evropě a ve světě. „Viděli jsme, co se stane, když diktátoři nezaplatí za škody, smrt a destrukci, kterou způsobí,“ řekl Biden. „Pokračují dál, když se neplatí žádná cena. Hrozba pro Ameriku, Evropu a celý svět se bude jen zvyšovat, pokud nebudeme jednat.“
Zelenského mise v USA neskončila úspěchem
Možná ještě důležitější než jednání s prezidentem Bidenem tak byl pro Ukrajinu předchozí program prezidenta Zelenského. Během něj jednal se členy obou komor amerického kongresu. Vyjádření republikánských senátorů po odchodu z jednání ale nasvědčovala tomu, že poslední Zelenského mise ve Spojených státech nebyla úspěšná.
„Je to pořád to samé. Nic nového,“ citoval republikánského senátora Erica Schmitta list The New York Times. Kromě toho si postěžoval, že americký prezident Joe Biden dosud neodpověděl na otázku zákonodárců ohledně ochrany vlastních hranic. „Znovu slyšíme ukrajinského prezidenta, ale ještě jsme neslyšeli našeho vlastního prezidenta o hranici, o naší hranici,“ dodal.
Republikánský předseda sněmovny Mike Johnson zase podle amerického deníku kritizoval Bílý dům za to, že podle něj nedokáže vysvětlit, jakým způsobem by Kyjev mohl válku s Ruskem vyhrát. „Jejich odpovědi jsou nedostatečné,“ prohlásil Johnson po jednání.
Senátor Markwayne Mullin později řekl, že naděje na dohodu zůstávají bez rozsáhlých ústupků ze strany Bidenovy administrativy mizivé. „Je nulová šance, že balík pomoci Ukrajině a Izraeli projde sněmovnou bez skutečně smysluplné – skutečně smysluplné – ochrany hranic.“
Od začátku ruské invaze Spojené státy poskytly Ukrajině více než 75 miliard dolarů ve finanční pomoci a vybavení na obranu. Většina této pomoci šla na vojenské operace Ukrajiny, udržení země v chodu a řešení humanitárních potřeb. Bez americké pomoci by se přitom Ukrajina přinejlepším jen těžko bránila ruské armádě. Pouze ve vojenském vybavení Spojené státy poskytly podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku více než 44 miliard dolarů, což je více než další čtyři největší přispěvatelé – Německo, Velká Británie, Norsko a Dánsko – dohromady.
Naštěstí pro Ukrajinu i v případě, že nový balík pomoci sněmovnou neprojde, americká pomoc pravděpodobně podle deníku The New York Times zcela nevyschne. Ministerstvo obrany každý týden vydává zbraně, munici a vybavení ze zásob Pentagonu v hodnotě 100 až 175 milionů dolarů. Dodávky ale muselo zpomalit, aby zbývajících 4,8 miliardy dolarů, které má pravomoc čerpat z vojenských skladů, vydrželo déle. Nejistota ze strany financování a toho, zda zpoždění dodávek bude moci saturovat Evropa, už způsobila zmatek mezi ukrajinskými válečnými plánovači, protože velitelé tvrdí, že dělostřelecké náboje dávkují na příděl.
Putinova riskantní sázka se začíná vyplácet
Bez další zásadní pomoci Spojených států se tak dostává na svět reálné nebezpečí, že Ukrajina válku prohraje. Samozřejmě že se tak nestane okamžitě, ale z dlouhodobého hlediska je tato možnost více než reálná. Ukazuje to také letošní ofenziva, která i podle slov ukrajinského prezidenta nepřinesla kýžený výsledek. Bez další pomoci se tento scénář může zopakovat i v příštím roce. Putinova riskantní sázka na to, že Západ nedokáže Ukrajině dlouhodobě pomáhat, se totiž začíná vyplácet.
Američtí zastánci pomoci Ukrajině nadále varují, že ruský prezident Vladimir Putin dění ve Spojených státech bedlivě sleduje. Republikánský senátor Jim Risch, který působí ve výborech pro zpravodajské služby a zahraniční vztahy, minulý měsíc na Mezinárodním bezpečnostním fóru v Halifaxu prohlásil, že „Vladimir Putin, mám důvod se domnívat, věří, že tuto válku vyhraje tím, že nás přečká“.
A jsou to právě Spojené státy, které Ukrajině poskytují nejvíc prostředků k vedení útočných operací. Spojené státy nejenže rozhodujícím způsobem podporovaly válečné úsilí Ukrajiny, ale byly také do značné míry zodpovědné za koordinaci podpory. Tento americký příspěvek Evropa nahradit nedokáže. Balíček pomoci Ukrajině se navíc nyní ocitl v pasti nejneřešitelnějšího politického problému Spojených států – imigrace.
Spojené státy jako Mekka demokracie přitom hrají i o svůj vliv ve světě. „Pokud Ukrajina prohraje, Spojené státy přijdou o své vedoucí postavení na světové scéně, protože Čína se okamžitě pokusí získat Tchaj-wan,“ řekl v nedávném rozhovoru pro deník FORUM 24 ředitel New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus. Balík pomoci, o kterém se nyní v senátu jedná, má směřovat finance i pro Tchaj-wan. Rozhodnutí o pomoci Ukrajině tak může ohrozit i postavení Spojených států jako hegemona na světové politické scéně.
Jednání budou pokračovat. Pokud se však protáhnou až do roku 2024, jak se někteří členové kongresu obávají, bude ve vyhroceném volebním období stále těžší dosáhnout dohody, která je pro Ukrajina tak klíčová. To by pro zemi, která už nyní kvůli ofenzivě bez kýžených výsledků visí na vlásku a čelí debatám o mírovém jednání, znamenalo další komplikace ve válečném úsilí.
Americké vedení, prohlásil Zelenskyj během úterní tiskové konference, je klíčové pro ukrajinské válečné úsilí. „Nikdo kromě Putina si nepřeje prodloužení války,“ řekl. „Sníme o Vánocích v době míru.“ Bez další podpory Spojených států se ale Ukrajina Vánoc bez války nedočká.
