Ruští turisté nejsou v EU vítáni FOTO: Lars Lundqvist, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)
FOTO: Lars Lundqvist, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)
Ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba vyzval všechny země Evropské unie a Skupinu sedmi, aby přestaly vydávat víza ruským občanům. Zopakoval tak slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který řekl prakticky totéž před několika dny v rozhovoru pro The Washington Post.
„Vyzývám všechny země EU a G7, aby přestaly vydávat Rusům víza. Prezident Zelenskyj má naprostou pravdu, když na tom trvá. Rusové převážně podporují válku proti Ukrajině. Měli by tedy být zbaveni práva překračovat mezinárodní hranice, dokud se nenaučí respektovat je,“ napsal Kuleba na twitteru.
Myšlenka úplného zákazu vstupu do západních zemí pro všechny Rusy nachází stále větší ohlas, zvláště mezi přímými sousedy, kteří mají s Ruskem společné hranice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že zákaz víz pro ruské občany by se mohl stát jedním z nejúčinnějších opatření proti Rusku. „Nejdůležitějšími sankcemi je uzavření hranic, protože Rusové berou půdu někomu jinému. Pak to pochopí,“ prohlásil.
Některé země k zákazu vstupu Rusů již přistoupily, jiné se na něj chystají. Například Litva pozastavila vydávání schengenských víz ruským občanům od prvního dne, kdy ruský okupant překročil hranice Ukrajiny, tedy od 24. února 2022. „Na znamení solidarity s lidmi na Ukrajině, kteří čelí ruské vojenské agresi, litevské ministerstvo zahraničních věcí pozastavuje vydávání víz občanům Ruské federace,“ vysvětlilo tento krok litevské ministerstvo zahraničí. Výjimku tvoří pouze manželé a nezletilé děti občanů EU a občané litevského původu, kterým je povoleno obnovit litevské občanství.
Podobně k problému přistoupilo i Lotyšsko, které přestalo vydávat turistická víza Rusům krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Rusové však mohli dostávat krátkodobá víza z humanitárních důvodů nebo dlouhodobá národní víza s právem na práci. To však skončilo 4. srpna, kdy Lotyšsko pozastavilo vydávání jakýchkoli víz ruským občanům „na neurčito“. Jedinou výjimkou je nutnost cesty na pohřeb blízkého příbuzného.
I poslední pobaltský stát, Estonsko, je zastáncem tvrdého postupu. Vydávání turistických víz zastavilo krátce po invazi. Možnost vstupu měli pouze ti, kteří mají příbuzné žijící v Estonsku, a také Rusové cestující do Estonska z humanitárních či zdravotních důvodů. Od konce července však byla opatření ještě zpřísněna a Rusové, ale i Bělorusové, nemohou v Estonsku žádat ani o studentská víza nebo o povolení k dočasnému pobytu. „Udržování sankcí proti Rusku je nezbytné pro neutuchající tlak na Rusko. Pokud sankce pomohou zastavit ruskou agresi, bude to mít také pozitivní dopad na naši bezpečnost,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu, jenž 4. srpna po návštěvě Kyjeva navrhl celé Evropské unii, aby do příštího sankčního balíčku zařadila zákaz udělování schengenských víz všem Rusům.
Tvrdou linii zastává i Česká republika, která již 24. února 2022 pozastavila vydávání víz ruským občanům, odebrala pracovní povolení ruským konzulátům v Karlových Varech a Brně a dočasně uzavřela své konzulární úřady v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Česko navíc oznámilo, že minimálně do konce března 2023 nebude Rusům a Bělorusům udělovat ani běžná víza, ani povolení k přechodnému pobytu. Výjimkou jsou humanitární víza.
V různou dobu pozastavily vydávání turistických víz pro občany Ruska také Belgie, která vydává pouze studentská víza a víza pro vědce či pro sloučení rodin, Dánsko, Malta, Nizozemsko či Slovensko, jež vydává víza jen pro zástupce určitých specializací, kteří se ucházejí o práci v zemi. Jde například o lékaře, pracovníky v dopravě či vysoce kvalifikované pracovníky.
Norsko sice oficiálně nezakázalo vydávání víz Rusům, ale pečlivě kontroluje doklady Rusů, protože rizika emigrace Rusů do země považuje za vyšší. Mění se zejména protokol pro vyřizování dokladů lidí, jejichž přátelé či příbuzní žijí v Norsku – žádosti od nich budou pravděpodobně zamítnuty, i když žádají o turistická víza.
Ani Finsko zatím zákaz vydávání víz Rusům nezavedlo, ale hodlá o takové rozhodnutí usilovat na úrovni celé Evropské unie, jak uvedla premiérka Sanna Marinová. Za nespravedlivou označila skutečnost, že „Rusové mohou žít, jako by se nic nestalo, a cestovat do Evropy jako turisté“ na pozadí války proti Ukrajině. Bulharsko oznámilo, že prodlužuje dobu pro posuzování žádostí od Rusů.
V prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu zastavilo vydávání turistických víz také Japonsko. V červnu však zákaz zrušilo, ale pouze v rámci organizovaných turistických skupin a s odpovídající zárukou japonské cestovní kanceláře. Rusové tak nemohou do Japonska cestovat sami.
Mnoho zemí také po ruském vpádu na Ukrajinu zrušilo Rusům právo žádat o tzv. „zlatá víza“ nebo „zlaté pasy“. Ty bývaly vydávány ruským občanům výměnou za významné investice (obvykle od 250 000–500 000 eur). Šlo tedy de facto o koupi cizího občanství. Rusové se však již nemohou takto stát občany Portugalska, Řecka, Malty, Španělska, Bulharska, Černé Hory, Dominikánské republiky, Grenady a dalších.
Může však hromadně zakázat Rusům vstup Evropská unie? Výzvy ke společnému postupu již zazněly od Lotyšska, Estonska, Finska a Polska. Například podle polského premiéra Mateusze Morawieckého by mělo být umožněno žádat o vízum pouze těm občanům Ruské federace, kteří hodlají Rusko opustit. „Nejen Putin je zodpovědný za válku, ale všichni jsou zodpovědní. Jak ti, kteří mlčí, tak ti, kteří podporují Putina,“ uvedl již v dubnu Morawiecki.
Tisková služba Evropské komise však uvedla, že vízová pravidla EU údajně neumožňují úplně zastavit vydávání víz Rusům. „Vždy existují skupiny lidí, kterým by měla být víza udělena. Jde o humanitární případy, rodinné příslušníky občanů EU, novináře a disidenty,“ uvedla komise. Zástupci Evropské komise zároveň odmítli sdělit, zda v procesu projednávání nových balíčků sankcí proti Rusku zazněla otázka zákazu víz pro Rusy.
„Jakýkoli pokus o izolaci Rusů nebo Ruska je proces, který nemá perspektivu. Závan takových iniciativ není přinejmenším příliš dobrý,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruské ministerstvo zahraničí však zároveň připouští, že evropské země v blízké budoucnosti zřejmě hromadně přestanou vydávat Rusům schengenská víza. Moskva však doufá, že ruští občané budou moci žádat o národní víza jednotlivých zemí EU.
