Výbuch, který v sobotu 8. října časně ráno vážně poškodil části silničního a železničního mostu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou, je další ukázkou toho, že má Vladimir Putin talent na špatná rozhodnutí. Ruská okupační síla na jižní Ukrajině trpí špatným zásobováním a teď se ukazuje, že klíčová železniční trasa na Krym a dále na frontu v Chersonu je velmi zranitelná vůči budoucím útokům.
Kolem odpovědnosti za výbuch mostu v Kerčském průlivu se sice může všelijak informačně taktizovat, ale je jasné, že výbuch zásobovací trasu značně ochromil.
„K posílení vojenských dodávek na Krym a směrem k frontovým liniím může být nyní zapotřebí vratkých trajektových přejezdů za špatného počasí nebo vysoce nebezpečných leteckých nákladních letů, což zvýší tlak na jedinou železniční trať dále na východ, vedoucí přes Melitopol podél pobřeží Azovského moře,“ píše pro CNN analytik Nick Paton Walsh.
To odhaluje ohromující slabost ruských ozbrojených sil: potřebují železnici, aby se mohly pohybovat. Ukrajina se na železniční systém zaměřuje s trpělivou přesností a dobrým načasováním. Nejprve v Izjumu, což vedlo ke kolapsu v okolí Charkova, pak přišel Lyman, což vede k erozi ruské kontroly nad Doněckem a Luhanskem. A teď Kerčský most, který je důležitý pro vše, co se Rusko snaží udržet na jihu. V sobotu byl zasažen i ruský železniční uzel dále uvnitř Doněcka. Pohled na Ilovajsk na mapě ukazuje, že jím procházejí železniční tepny.
„Putina nyní čeká řada urychlených a bolestivých rozhodnutí, z nichž všechna budou vážně popírat jeho pokračující pokerovou tvář hrdosti a bombastičnosti vůči sílícím známkám pomalé porážky. Na západ od Dněpru je jeho armáda v Chersonu obléhána rychle postupujícími ukrajinskými silami. Ty jsou již na ústupu, částečně kvůli stejnému špatnému zásobování, které bude zdůrazněno výbuchem v Kerči. Od této slábnoucí zásobovací linie je opět odřízne další série poškozených nebo zaměřených mostů přes Dněpr,“ konstatuje Walsh.
Udržet ustupující okupační sílu závislou na dvou poškozených zásobovacích trasách bude problém. Realistické by nejspíš bylo se stáhnout, ale to se asi Putinovi z prestižních důvodů nebude chtít. Pokud se bude snažit udržet to, co teď ještě má, může to skončit krachem. Když ustoupí, aby si zajistil něco málo, bude to pro něj ponižující.
Od nástupu k moci v roce 2000 nevypadala Putinova vnitřní pozice slabší. Přiznat selhání může být v této fázi nepříjemné a jednodušší je hazard. To by ale mohlo vést ke kolapsu celého režimu.
Ukrajinské údery vyvolávají pochopitelně otázky, jak na to Rusko odpoví. Zatím došlo k dalšímu ostřelování Záporoží, kde v noci na neděli přišli o život civilisté. Radikálové v Rusku ale požadují radikální kroky a ničení ukrajinské infastruktury a hlavního města Kyjeva. Igor Girkin, zasloužilý bojovník z Donbasu, si ironicky stěžuje: „Noc proběhla pro vážené ukrajinské partnery ve stejném režimu jako pro všechny ostatní. Všechny mosty na Dněpru jsou neporušené. V Kyjevě se ráno do práce vydala Rada, generální štáb, SBU, televize, ministerstvo obrany a prezidentská kancelář. Nebo šli v neděli odpoledne na piknik.“
Je pravda, že pokud jde o některé cíle, jako by se jim Rusko z nějakého důvodu vyhýbalo. Buď mají Rusové z něčeho obavu, nebo je chtějí zachovat pro sebe, kdyby se jim povedlo Ukrajinu přece jen dobýt. To druhé se ale nezdá být už moc pravděpodobné.