Každý den se na Ukrajinu vrací okolo 30 tisíc uprchlíků a podle ekonomů je pro vládu obtížné udržet jejich platy, neboť rozpočtový deficit způsobený válkou s Ruskem se každý měsíc pohybuje okolo pěti miliard eur.  Ekonomové, blízcí ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, jsou přesvědčeni, že by bylo vhodné část finanční pomoci od Evropské unie zpřístupnit uprchlíkům i po návratu na Ukrajinu.

Část financí spojených s pomocí ukrajinským uprchlíkům by měly země, kde tito lidé teď žijí, vyčlenit na jejich povzbuzení k návratu domů. Myslí si to politici a ekonomové blízcí prezidentu Zelenskému. Ve společném prohlášení pro deník Los Angeles Times to uvedli poradce ukrajinského prezidenta pro ekonomické otázky Oleg Ustenko a profesor Massachusettského technologického institutu, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Simon Johnson.

Ustenko s Johnsonem připomínají, že od začátku války odešlo z Ukrajiny do sousedních států přes 6,5 milionu lidí. Jen část z nich však může pracovat na dálku, zbytek se musí spoléhat na příspěvky. Evropská unie tak v ročním přepočtu vynakládá asi 10 000 eur na jednoho uprchlíka.

„Vzhledem k aktuální situaci poklesne ekonomika Ukrajiny pravděpodobně minimálně o 40 procent v porovnání s rokem 2021. A dokud se uprchlíci nevrátí domů, bude obtížné dosáhnout stabilního zotavení,“ uvedli Ustenko a Johnson.

Dále čtěte

Nový týdeník FORUM objasňuje, proč Agrofert životně potřebuje ruský plyn

Nové číslo Týdeníku FORUM hned na obálce prozradí, kdo je odpovědný za to, že nemáme variantu k ruskému plynu. Je…

Každý den se na Ukrajinu vrací okolo 30 tisíc uprchlíků a podle obou ekonomů je pro vládu obtížné udržet jejich platy, neboť rozpočtový deficit způsobený válkou s Ruskem se každý měsíc pohybuje okolo pěti miliard eur. „Proto by bylo vhodné část finanční pomoci od Evropské unie zpřístupnit uprchlíkům i po návratu na Ukrajinu,“ navrhují Ustenko a Johnson.

To by šlo provést třemi různými způsoby. Prvním je umožnit navrátilcům dostávat od Evropské unie finanční příspěvek po omezenou dobu, například šest měsíců. Druhým je vyčlenit dodatečné zdroje ukrajinské vlády pro najímání lidí na práci při obnově země. Jenže oba tyto způsoby jsou poměrně zdlouhavé. Optimální by tedy podle Ustenka s Johnsonem byl třetí způsob, aby Evropská unie poskytla ukrajinské vládě prostředky na vytvoření dočasného programu základního příjmu pro všechny Ukrajince, kteří se vrátili domů. Pokud by se polovina z více než šesti milionů ukrajinských uprchlíků vrátila domů, mohla by Unie výrazně snížit náklady na tuto pomoc.

„Nevíme, jak dlouho tato válka potrvá. Zkáza způsobená ruským vpádem je stále obrovská. Nakonec Ukrajina, země s asi 40 miliony obyvatel, bude stejně potřebovat mezinárodní pomoc a podporu pro obnovu. Posilování ekonomiky a tento proces musí začít už nyní,“ uzavírají Ustenko a Johnson.