Ukrajinský web Vzbruč po smrti Milana Kundery připomněl spor, který spisovatel vedl s ruským básníkem a nositelem Nobelovy ceny Josifem Brodským (zemřel v roce 1996 v New Yorku). Ukrajincům mohou Brodského imperiální a vůči Ukrajině přezíravé postoje připomínat názory části dnešní ruské opozice a vytrvalost ruského imperiálního myšlení v těchto kruzích.

Vitalij Portnikov zmiňuje Kunderovu esej z roku 1985, která vyšla v New York Times. Spisovatel vysvětloval, proč po okupaci Československa odmítl pracovat na dramatizaci románu Fjodora Dostojevského Idiot. Kundera Dostojevského svět vnímal jako svět „exaltovaných gest, temných hlubin, agresivní sentimentality“, a to je podle něj svět protizápadní a protievropský.

Portnikov popisuje Kunderu před rokem 1968 jako „taktika“, který věří, že i pod komunistickými hesly bude možné zachovat civilizaci, ale po okupaci mění názor. Kundera po roce 1968 „chápe hloubku porážky, ‚nesnesitelnou lehkost bytí‘, která přichází, když se ztratí hlavní příčina vašeho života a zůstane vám pouhá lehkost doteku a pohledu“.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM našel pět důvodů pro přijetí Ukrajiny do NATO

U příležitosti summitu NATO ve Vilniusu sepsal Týdeník FORUM pět důvodů pro přijetí Ukrajiny do Severoantlantické aliance, které platí bez…

V rozhovoru s novinářem z barcelonské La Vangvardie z roku 1982 spisovatel hovořil o dramatu střední Evropy.

„Od konce druhé světové války za posledních čtyřicet let se skutečné drama Evropy odehrává ve střední Evropě. Zde se rozhoduje o osudu kontinentu… Slova jako socialismus, totalita, socialismus s lidskou tváří se používají, aniž by se chápalo, k čemu slouží a co skrývají. Poprvé v dějinách byla Evropa napadena a kolonizována státem s jinou kulturní tradicí, jinou civilizací. Skutečným problémem je tedy zbavit se ruského kolonialismu. Otázka režimu je druhotná, protože jde o režim vnucený. V tomto smyslu je situace v Polsku, Československu a Maďarsku ve své podstatě totožná. Jsou to země, které bojují o svou suverenitu v tvrdém zápase, protože čelí obrovské síle,“ řekl tehdy Kundera.

Článek zmiňuje, že esej tehdy vyvolal nesouhlas „ruských liberálů“, a autor soudí, že to připomíná dnešní prohlášení z řad ruské opozice v souvislosti s útokem na Ukrajinu.

Dále čtěte

Klaus se pokouší zbavit odpovědnosti za to, jak naletěl válečnému zločinci a sadistovi Putinovi

NÁZOR / Václav Klaus pokračuje ve svých prohlášeních o válce na Ukrajině, která zcela vyhovují tvrzení ruské propagandy, že se…

„Kundera tehdy reagoval na Josifa Brodského. Mnozí se snaží považovat protiukrajinskou báseň držitele Nobelovy ceny za náhodu, ale není tomu tak. Je odrazem skutečného přesvědčení Brodského, imperialisty do morku kostí, a to sovětského imperialisty. Brodskij se samozřejmě zastává ruské kultury a Dostojevského – Dostojevskij s tím nemá nic společného. Ale za události (podle Brodského, pozn. red.) po Říjnové revoluci může Západ, protože to byly jeho ideje, které oklamaly důvěřivého ruského člověka. ‚Strach a odpor jsou pochopitelné, ale vojáci nikdy nepředstavovali kulturu, natož literaturu,‘ píše Brodskij o Kunderových pocitech ze sovětské okupace Československa.“

V rozhovoru s Adamem Michnikem o několik let později Brodskij Kunderu dokonce nazývá „hloupým českým dobytkem“. Podle Portnikova ale Kundera jen nazval věci pravými jmény, a přiměl tak Brodského k vyjádření svých skutečných názorů. Kundera tehdy nerozlišoval, jaké národnosti byli muži, co seděli v okupačních tancích. Pro něj byl celý Sovětský svaz Ruskem. Stejně tak dnes Ukrajinci reagují na Tatary nebo Burjaty v ruské armádě, jsou to prostě okupanti.

„Ale nyní se civilizační hranice střední Evropy, kterých si Brodskij nechtěl všímat, prostě posunuly dál na ukrajinské území. Nyní je naším ‚skutečným problémem zachránit se před ruským kolonialismem‘. Je nyní na našich vojácích, aby určili, kde leží hranice mezi civilizací a bezuzdným brutálním barbarstvím,“ uzavírá Portnikov.

Dále čtěte

Putin Ukrajinu nepřežije, prohlásil americký ministr zahraničí Anthony Blinken

Podle amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena je nejlepším způsobem, jak Putinovi vzkázat, že Ukrajina má podporu Západu, posílení bezpečnostních záruk.

Nešlo o jediný střet Brodského s kolegy intelektuály. Jekatěrina Margolis před rokem v Novoj Gazetě napsala, že tento básník, exulant, hlasatel svobody a individualismu, „sám částečně oběť represivní mašinérie impéria, který se vědomě rozhodl nebýt její obětí… zjistil, že se nedokáže vzdát ani tak teritoriálního, jako spíše metaforického, jazykového a kulturního kolonialismu. Sovětská moc ho natolik odpuzovala, že se vědomě přimkl k imperiální tradici jejího předchůdce.“

„Svědomí spisovatele, například ruského, je povinno nějak reagovat na takové skutečnosti, jako je, řekněme, okupace Pobaltí, odkud pocházím. Ale obávám se, že v ruské literatuře existuje určité tabu, a tím tabu je impérium,“ řekl zase polský básník Czesław Miłosz, také nositel Nobelovy ceny.

„Ukazuje se, že z impéria se dá vyhodit, ale mnohem těžší je vyhodit ‚imperialismus‘ ze sebe sama. A jak houževnatá se ukázala být tato dědičná choroba. Nezničitelný vrozený gen, který se, jak je dnes vidět, tak snadno aktivuje a chronická nemoc pak přechází do aktivní podoby,“ kostatovala Jekatěrina Margolis.