
Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Přes padesát procent Rusů se domnívá, že by se armáda „neměla snižovat“ k uzavření jakéhokoliv příměří, které stejně dlouho nevydrží. Značná část lidí dotázaných v průzkumu společnosti New Image Marketing Group, který zveřejnil web Dsnews.ua, se navíc obává návratu svých vojáků do civilu, protože to podle nich razantně zvedne kriminalitu. Přes to všechno důvěřuje Vladimiru Putinovi přes 80 procent občanů Ruska.
Z výsledků plyne, že Rusové už válku příliš nevnímají a myslí si, že jejich země jde správným směrem. Těsně nadpoloviční většina z nich si navíc myslí, že Ukrajinci jako národ neexistují a Ukrajina by jako samostatný stát být neměla.
Přestože válku podporuje naprostá většina dotázaných, věří třetina Rusů, že ztráty během války výrazně vzrostly. Podíl těch, kteří věří, že počet obětí je vyšší než 100 000 lidí, se zvýšil ze 40 % v srpnu 2024 na 52 % v lednu 2025. A poměrně překvapivě se ze 47 % na 54 % zvýšil i podíl lidí, kteří se domnívají, že počet obětí neodpovídá „ruským úspěchům“ za poslední rok.
Respondenti si také myslí, že případný dojednaný mír či příměří dlouho nevydrží, a více než polovina (55 %) se domnívá, že by se po příměří neměl snižovat stav armády a ani výdaje na vojenskoprůmyslový komplex. Jakou roli v tom hraje fakt, že 53 % Rusů se domnívá, že návrat vojáků z fronty by mohl ohrozit bezpečnost lidí, je otázkou.
Za poslední půlrok vzrostla důvěra v Putina o 8 %, a v současné době tak dosahuje 81 %. A přestože většina ruských občanů pociťuje tíhu války prostřednictvím nejen obětí, ale i zvyšování cen či zavedením západních sankcí, podíl příznivců současného politického kurzu země zůstává nezměněn. Tři čtvrtiny dotázaných stále věří, že se Rusko ubírá správným směrem.
Výzkumníci popisují, že Rusové válku vnímají již jen jako jakousi rutinu. To podle nich potvrzuje například fakt, že za největší událost posledního měsíce nebylo považováno žádné válečné střetnutí, ale nehoda v Černém moři. „Rusové jsou znepokojeni jen vojenskými událostmi, které nezapadají do obecného vnímání speciální vojenské operace – jako je Kurská operace Ozbrojených sil Ukrajiny nebo (v menší míře) útoky ukrajinských dronů,“ konstatují výzkumníci.
Roste však počet lidí, kteří se domnívají, že by měla začít mírová jednání. V srpnu 2024 to bylo 66 %, nyní jde již o 75 %. Ovšem zásadní pro jednání je podle respondentů, aby nejdřív došlo k „vyřešení“ situace v Kurské oblasti (22 %) či aby Moskva získala kontrolu nad Kyjevem (23 %). Takřka polovina dotázaných (43 %) se pak domnívá, že nemá cenu jednat s Volodymyrem Zelenským.
Průzkum byl proveden v období leden až únor 2025 metodou telefonického šetření pomocí interaktivního strukturovaného dotazníku. Zúčastnilo se ho 1200 Rusů, což bylo pouhých 5 % oslovených. I tato nízká ochota zúčastnit se byť anonymního průzkumu cosi vypovídá o náladách a situaci v Rusku. Získat skutečně objektivní data je v této zemi těžké, protože lidé jsou zvyklí být vůči úřadům loajální, a navíc se obávají represí, pokud by stát znal jejich skutečné názory.