Ukrajinský voják FOTO: Ministerstvo obrany Ukrajiny / 28. mechanizovaná brigáda / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany Ukrajiny / 28. mechanizovaná brigáda / se souhlasem
Silnému tlaku spojenců, zejména USA, čelí Ukrajina, která byla po napadení Ruskem nucena značně rozšířit řady své armády. Mobilizace prý neprobíhá dostatečným tempem a nestačí nahrazovat ztráty, které obránci utrpěli. I proto by měla snížit věkovou hranici odvodů ze stávajících 25 let. Ukrajinci se brání s tím, že podobné rozhodnutí problém nevyřeší, zejména kvůli nedostatku těžkých zbraní a munice. Navíc by povolávání mladíků, kteří ještě nic nezažili, mohlo výhledově prohloubit vážnou demografickou krizi, které jejich země čelí.
Deník FORUM 24 již informoval o tom, že USA požadují po Ukrajině, aby snížila věkovou hranici pro mobilizaci vojáků, a tak zvýšila množství obránců, kteří zastavují Rusy na více než 1100 kilometrů dlouhé bojové linii. Ukrajinské vedení se tomuto rozhodnutí brání, ač při zatím poslední vlně mobilizace letos snížila minimální věk branců z 27 na 25 let.
Jak uvádí deník The Kyiv Independent, důvodů pro tuto ukrajinskou neochotu může být více. V první řadě již nová mobilizace sama o sobě byla extrémně nepopulární opatření, které ukrajinská společnost vnímala úkorně. Další snižování tohoto věku by se patrně setkalo s poměrně silným celospolečenským odporem.
Deník cituje ukrajinského vojáka a spisovatele Artěma Čapaje, podle něhož muži mladší 25 let ještě nestačili nic zažít. Je tu ale ještě několik dalších důvodů, proč má pro Ukrajinu smysl mladé muže před hrůzami války chránit. Pokud pomineme tamní hospodářství, které již nyní čelí nedostatku pracovní síly, ukrajinská společnost nebývalým tempem stárne. Je to způsobeno jak válečnými ztrátami, tak mnohamilionovým exodem, během nějž prchaly do bezpečí především rodiny a mladé matky s dětmi.
Mladí muži přes hranice nesměli a často ještě ani nestačili založit rodiny a zplodit potomky, které stárnoucí ukrajinská společnost nutně potřebuje. Průměrný věk na Ukrajině aktuálně činí více než 42 let, porodnost se zhroutila na nejnižší míru za posledních tři sta let a činí pouze 1,26 porodu na jednu ženu (stárnoucí Česko má porodnost 1,62, pozn. red.) Zároveň se výrazně snížil počet obyvatel, kterých nyní na Ukrajinou kontrolovaných územích zbývá už jen asi 38 milionů.
Ukrajinci se proto brání myšlence, že by budoucnost národa měli obětovat válečnému běsnění. Připomínají i to, že nově vytvořené brigády nebude čím vyzbrojit, což se podle nich děje již nyní, kvůli zpoždění slíbené západní zbraňové pomoci.
Poradce prezidenta Zelenského Serhij Leščenko to popsal následujícími slovy: „Kvůli těmto zpožděním Ukrajině chybí zbraně pro vojáky, které již mobilizovala.“ V podobném smyslu se vyjádřil i ukrajinský prezident, když konstatoval, že skutečný problém pro Ukrajince představuje deset nově vytvořených brigád, které není čím vybavit, protože pro ně západní spojenci zatím neposkytli potřebné zbraně.
Ukrajinci považují tlak Západu na snížení mobilizačního věku za snahu zacpat díry ve zbraňové pomoci těly jejich mladých mužů a obětí budoucnosti národa. „Prioritou by mělo být poskytování raket a snižování ruského vojenského potenciálu, ne odvodového věku. Cíl by měl být zachránit tolik životů, kolik je možné, ne uchovávat zbraně ve skladu,“ řekl ukrajinský prezident.
Také americký Forbes již v září upozornil na to, že deset ze čtrnácti nově vytvořených ukrajinských brigád zatím postrádá odpovídající množství těžkých zbraní a z toho důvodu bojují jako lehká pěchota, zatímco pouhé čtyři z nich dostaly dostatek vybavení, aby se mohly označovat přívlastkem „mechanizovaná“.
„Ukrajinská mechanizovaná brigáda má za normálních okolností k dispozici 31 tanků a 93 bojových vozidel pěchoty,“ upozorňuje magazín s tím, že také Ukrajinci samozřejmě mají na bojišti ztráty a přislíbená pomoc nahradí právě tato zničená vozidla. Nepovede tedy k posílení ukrajinské armády, ale jen k udržení jejího stavu.
