Vojáci 100. samostatné mechanizované brigády se svou vlajkou. FOTO: Wikimedia Commons/ 100. samostatná mechanizovaná brigáda/ Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons/ 100. samostatná mechanizovaná brigáda/ Public Domain
Tato brigáda je jedna z nejmladších a nejlehčeji vybavených a působí nevhodně pro ten druh boje, který od ní velitelé žádají. Je to jedna z nejméně připravených jednotek, psal na sklonku dubna 2024 americký list Forbes, když 100. samostatná mechanizovaná brigáda ukrajinských ozbrojených sil vyrážela hasit ruský průlom v Doněcké oblasti. Po roce tvrdých bojů, který uplynul od uveřejnění varovného článku, teď přebírali její bitvami ošlehaní veteráni podporu od několika českých dobrovolnických iniciativ. Ostatně, mnozí z nich mají zřejmě sami české předky.
Situace byla vážná. V době, kdy americký novinář David Axe psal ve Forbesu o vyslání „jedné z nejméně připravených brigád“ na bojiště u Očeretyne v Doněcké oblasti, se Rusům patrně po nevydařené rotaci Ukrajinců podařilo prolomit letitou obrannou linii západně od Avdijivky a vážně se spekulovalo tom, že se ukrajinská obrana v této části doněcké linie zcela zhroutí.
„Pro představu toho, jak vyděšení jsou teď ukrajinští velitelé, vezměme v potaz brigádu, kterou rychle vyslali do průlomu severně a západně od Očeretyne: 100. mechanizovanou brigádu. Brigáda je jedna z nejnovějších a nejlehčeji vybavených brigád ukrajinské armády, a zdánlivě nepřipravená na ten druh triáže frontové linie, který po ní velitelé požadují,“ psal Forbes.
Do boje vyrazily tisíce mužů z jednotky, jejíž bojovníci ještě měsíc před tím působili v řadách ukrajinské Územní obrany, nikoli řádné armády. Američané připouštěli, že brigáda není nezkušená, protože její vojáci bojovali s Rusy od počátku plnohodnotné války, postrádala ale podle nich těžké zbraně, západní tanky, bojová vozidla pěchoty a artilerii. Ukrajinci přesto vpadli do boje a vrhli se na Rusy hrnoucí se jako lavina prolomenou obranou linií na sedm kilometrů vzdálenou vesnici Prohres a výrazně zpomalili jejich překotný postup.
Dobrovolníci se spojili
O rok později, na Velikonoce 2025, přebírali na jiném místě Doněcké oblasti bojovníci 100. samostatné mechanizované brigády (vedle dvou dalších vybraných ukrajinských jednotek) podporu z dvojice českých sbírek organizovaných několika dobrovolnickými skupinami. Na pomoc se během krátké doby složilo přes tisíc dárců.
Velikonoční expres! 🐣⛪️🚚 🇨🇿🤝🇺🇦
— Team 4 Ukraine (@Team4Ukraine1) April 21, 2025
Na tuto cestu do Doněcké oblasti jsme vyrazili jako silná trojice – @Team4Ukraine1 , @nafoczsk @valka_online – Gnomotech a @hlas_ukrajiny , abychom osobně předali materiál zakoupený díky podpoře sbírky „Nenecháme Ukrajinu padnout“. 🇨🇿🤝🇺🇦
🤝… pic.twitter.com/WeTqMEHA6y
Podle dobrovolníků díky tomu operátoři dronové jednotky Voron ze 100. brigády obdrželi čtyři drony Mavic 3T, dva drony Mavic 3 Pro a devět náhradních baterií. To ale nebylo všechno, protože v rámci druhé ze sbírek vytvořené ve spolupráci s týmem Česká stopa se vybralo také na potřebné 3D tiskárny.
„Vojáci z jednotky Voron100 teď mají dvě české 3D tiskárny Prusa XL a šest dronů (včetně termovizních Mavic 3T) – vše, co dělá z dronů na bojišti skutečnou sílu. Na frontě rozhodují vteřiny, přesnost a improvizace. 3D tiskárny jsou továrna budoucnosti, a díky vám už běží,“ napsali o tom dobrovolníci z týmu Válka online.
O víkendu jsme na Ukrajině osobně předali v rámci sbírky "3D tiskárny pro ukrajinské vojáky" tiskárny, a v rámci sbírky "Nenecháme Ukrajinu padnout!" drony.
— Válka.online (@valka_online) April 22, 2025
Vojáci z jednotky Voron100 teď mají dvě české 3D tiskárny Prusa XL a šest dronů (včetně termovizních Mavic 3T) – vše, co… pic.twitter.com/OEfFVT4iPv
Ukrajinci následně Čechům poděkovali na sociální síti Telegram. „Díky vám vidíme dál, reagujeme rychleji a jednáme přesněji. Ve vaší pomoci vidíme nejen vybavení, ale také důvěru a víru v Ukrajinu. Děkujeme za podporu našeho praporu,“ napsali.
Podle Jana Tofla z týmu Válka online, který se předávky pomoci také zúčastnil, si 100. brigáda získala jejich pozornost nejen tím, že ji Forbes označil za „popelku“, ale i tím, že jakožto Volyňská jednotka má ve svých řadách i otisk historického spojení s Českem.
„Říkali nám, že mají v jednotce mnoho českých jmen, ale pro mnoho z těch vojáků jde o vzdálenou vzpomínku, Rusové se tuhle historickou propojenost s téměř 16tisíci Čechy, kteří se na Volyni usadili ve druhé polovině 19. století, dlouhodobě snažili vykořenit, ostatně stejně jako celou ukrajinskou minulost,“ popisuje pro deník FORUM 24.
„Vojáci ‚Stovky‘ tak dnes nosí jména, která k nim přišla přes čtyři, pět generací, ale rodinná paměť byla přerušena. Na rozdíl od hrdé diaspory v USA či Kanadě tady ‚českost‘ nepřinášela žádnou výhodu – spíš riziko stát se terčem podezření z ‚buržoazního nacionalismu‘. Proto se nikdo formálně nepřihlásil, přestože příjmení volají po české historii hlasitěji než cokoliv jiného,“ popsal také.
Tofl říká, že ještě před rokem, když brigádu na Donbas poslali, její situace skutečně nebyla vůbec dobrá. „Měli velké problémy s logistikou, také s novými zbraněmi (jako jediní operují jak s vozidly Bradley, tak s německými obrněnými vozidly, pozn. red.) Marder a celý úsek od Serebjhanského Lesa po Toreck se dá eufemisticky nazvat velmi aktivním,“ vysvětluje. Říká, že dlouho hledali cestu jak tyhle „drsné outsidery“ oslovit, ale nakonec byla nejjednodušší cesta ta nejlepší. „Nakonec, po pár měsících absolutně bezradní, jsme už nevěděli, komu dát vědět – a tak jsem napsal na Facebook profil jednotky. Odpověděli do druhého dne,“ líčí Tofl.
Jak říká, brigáda je velmi dobře organizovaná a přesně ví, co chce. „Nevymýšlí si zbytečné věci, a tak nám prakticky ihned byli schopni říci, co potřebují,“ pochvaluje si Tofl s tím, že sbírka na podporu 100. brigády pokračuje tentokrát pod hlavičkou „Stovka z Volyně“. Teď prý chtějí vybrat na nabíjecí stanice, powerbanky a na další potřebné elektronické vybavení a také na dodávku pro tuto jednotku. Ta byla měla fungovat jako sanitní vozidlo.
