Podle několika zdrojů byl poloostrov Kola minulý týden opakovaně vystaven útoku ukrajinských dronů. Není jasné, zda některý z dronů zasáhl své cíle, nebo byl sestřelen ruskou protivzdušnou obranou, ale gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis obyvatele varoval před rostoucími hrozbami a vyzval je k ostražitosti.
„V Murmanské oblasti byla identifikována letecká hrozba v podobě používání dronů. Byla přijata veškerá nezbytná opatření ke zvýšení bezpečnosti. Obyvatele žádáme, aby byli ostražití a podezřelé situace hlásili na linku 112,“ napsal gubernátor Čibis 21. srpna na sociální síť VK.
Pod jeho zprávou se objevila řada znepokojených komentářů. „Naše protiatomové kryty jsou v hrozném stavu,“ stěžuje si jedna žena. „Otázkou je, jak zjistit, kde se protiatomové kryty nacházejí!!!! A kam utíkat s dětmi v případě nouze?“ uvádí další pisatelka.
Lidé pod příspěvkem gubernátora poukazují na to, že sklepy, které mají sloužit jako kryty, jsou plné harampádí, odpadků nebo jsou zatopené vodou či obsahem kanalizace. Někteří uvádějí, že když na tento stav upozornili úřady, nápravy se nedočkali.
Minulé pondělí norská televize NRK oznámila, že vzdušný prostor nad poloostrovem Kola byl uzavřen. Zároveň se na sociálních sítích objevily zvěsti o náletech ukrajinských dronů. Ruské úřady až na gubernátorovu zprávu na VK zachovávaly mlčení.
Nils Håheim-Saers, odborník na drony v norském výzkumném ústavu Norce, prostudoval videozáznamy dronu, který byl na počátku minulého týdne sestřelen nad poloostrovem Kola. „Vidíme ukrajinský útočný dron A-22 Foxbat – mikroletadlo vyrobené na Ukrajině,“ řekl expert.
Není to poprvé, co Ukrajina zaútočila na ruskou leteckou základnu Oleňja na silně militarizovaném poloostrově Kola. Jak již deník FORUM 24 informoval, koncem července tam jeden ukrajinský dron poškodil ruský nadzvukový bombardér TU-22M3.
Podle serveru The Barents Observer právě na poloostrov Kola Rusové přesunuli své letouny v domnění, že zde budou ve větším bezpečí. Jenže Ukrajinci jim udělali čáru přes rozpočet, když ukázali, že jsou schopni vyslat útočný dron i na tak velkou vzdálenost. Základna Oleňja se nachází téměř 2000 kilometrů od Kyjeva.
Útoky na Oleňju se válka přiblížila severským státům. Nejblíže je to k hranicím s Finskem – 150 kilometrů. Experti se shodují, že tím Ukrajina prokazuje schopnost útočit i na vzdálené cíle a může být otázkou času, kdy se útoky na Oleňju stanou čím dál běžnější.
„Musíme si prostě zvyknout, že na našich hranicích je válka,“ řekl finský prezident Alexander Stubb po červencovém útoku na Oleňju. Dodal, že „Ukrajina musí použít všechny prostředky, aby tuto válku vyhrála. To znamená i různé druhy úderů.“
