Rusko požádalo o svolání Rady bezpečnosti OSN na úterý 17. ledna kvůli situaci ukrajinské pravoslavné církve, donedávna podřízené moskevskému patriarchátu. Uvedla to dnes agentura Interfax. Na jednání Rady by podle ruské diplomacie měl vystoupit zástupce moskevského patriarchátu ruské pravoslavné církve.

Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, vystupuje na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho války proti Ukrajině.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Pavel a Nerudová představují civilizaci, Babiš barbarství

Nový Týdeník FORUM burcuje před prvním kolem prezidentské volby v situaci, kdy je Andrej Babiš po příznivém soudním rozhodnutí na…

Ruský velvyslanec při RB OSN Vasilij Něbenzja během jednání Rady uvedl, že ukrajinské úřady pronásledují jinak smýšlející občany a snaží se zničit zmíněnou církev, což může mít ty nejhroznější následky pro mír a bezpečnost v regionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno pozastavil ukrajinské občanství v případě 13 vysoce postavených představitelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. Kyjev tuto církev podezírá z podpory války Ruska proti Ukrajině a některé preláty z vlastizrady. Ukrajinské tajné služby v poslední době prohledaly řadu jejích klášterů a kostelů.

Něbenzja také prohlásil, že Rusko je připraveno dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“ cestou rozhovorů, anebo bojovými operacemi. Prohlásil také, že mír v ukrajinském pojetí by znamenal kapitulaci Ruska.

Rusko svým útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí z jejich domovů. Rusko tvrdí, že chce „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ sousední stát, ze kterého se pokusilo anektovat další čtyři oblasti, podobně jako na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a Západ hovoří o ničím nevyprovokované ruské agresi. Kyjev si za válečný cíl stanovil osvobození okupovaných území.

Během války Moskva stupňuje represe vůči opozici. Podle nově přijatých zákonů v Rusku hrozí vězení komukoliv, kdo si troufne označit válku proti Ukrajině za válku, protože oficiálně jde o „speciální vojenskou operaci“, zmíní se o utrpení civilistů (Moskva tvrdí, že proti civilistům neútočí) či o podezření, že se ruští vojáci dopouštějí v okupovaných ukrajinských městech válečných zločinů. Tato podezření a veškeré důkazy Moskva odmítá jako provokace.