Těžký systém TOS-1A Solncepjok FOTO: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
237. gardový výsadkový útočný pluk již podle zpráv z bojiště neexistuje, Všichni jeho členové jsou buď mrtví, nebo zranění. Ti přeživší pak žádají ruské ministerstvo obrany o stažení z Ukrajiny. Činí tak prostřednictvím svých příbuzných, kterým telefonují.
Ukrajinští zpravodajští důstojníci ohlásili, že v důsledku úspěšné protiofenzívy v několika směrech hledají ruští agresoři způsob, jak uniknout. Z odposlechů se podařilo zjistit, že volají svým manželkám či rodičům a jejich prostřednictvím žádají ruské ministerstvo obrany, aby je odvezlo z Ukrajiny.
Z bojiště byl doslova smeten 237. gardový výsadkový útočný pluk Ruské federace, podobně dopadl i 202. samostatný motostřelecký pluk, který se v Charkovské oblasti v důsledku prudké ukrajinské ofenzivy stáhl po těžkých ztrátách ze svých pozic a přesunul se do nejbližšího lesního pásu. Jednotka v důsledku boje zůstala bez velitelů i jakéhokoliv spojení s nadřízeným velitelstvím.
Okupanti se pokusili ofenzivě v charkovském směru vzdorovat a stříleli na pozice Ozbrojených sil Ukrajiny z tanků a těžkého raketometného systému TOS-1A Solncepjok. Utrpěli však vážné ztráty, opustili své pozice a po malých skupinách ustupovali. Rozvědka zjistila, že si okupanti stěžují na nedostatek munice i dalšího vybavení a že kvůli nedostatku logistiky je ústup neorganizovaný a podobá se spíše úprku. K opuštění bojových pozic tak často slouží jízdní kola a skútry ukradené místnímu obyvatelstvu.
Aby okupanti udrželi pozice v Chersonské oblasti, přivezli „čerstvé“ vojáky z území Ruské federace. Jde však většinou o brance ve věku 55–60 let, kteří se podle ukrajinských zdrojů odmítají účastnit útočných bojů.
Kremelská propaganda se však snaží své občany přesvědčit, že všechny zprávy o protiofenzívě jsou pro Evropu a civilizovaný svět pouhým PR „demonstračním představením“ a všechny Západem poskytnuté západní zbraně a vojenské vybavení byly prodány neznámým kupcům.
Lhaní propagandy je jasně vidět v tom, že Ministerstvo obrany Ruské federace ve své každodenní zprávě o válce na Ukrajině neuvedlo ani slovo o tom, že ukrajinské jednotky vyhnaly Rusy z Balaklije a Kupjansku v Charkovské oblasti, přitom se místní kolaborantské úřady snaží evakuovat místní obyvatelstvo „na tři až čtyři dny, dokud se situace nestabilizuje“.
Naopak diváky a posluchače oficiálních ruských médií zásobují informacemi o „stovkách zabitých Ukrajinců“, „tunách rozbité techniky“, „likvidovaných muničních skladech“, a dokonce o mnoha dalších „zničených systémech HIMARS“.
Bídu ruských jednotek pak potvrzují zjištění, že v okolí vesnice Babenkovka pátraly vrtulníky a speciální jednotky po dezertérech, které násilím vracely na frontu.
„Vlivem značných ztrát a neochoty bojovat se v okupačních jednotkách výrazně zhoršuje morální a psychický stav a roste počet dezertérů,“ okomentoval to Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.
