Ukrajinští dělostřelci by díky české iniciativě měli dostat další zásobu munice. FOTO: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny, se souhlasem
FOTO: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny, se souhlasem
Podle údajů, se kterými přišla agentura Bloomberg, postrádá v současné chvíli Ukrajina především dělostřelecké granáty a protiletadlové střely, aby dokázala účinně ochránit svá města před ruskými útoky na civilní cíle. Životně důležitá pomoc v podobě dodávek z Evropy a USA momentálně stagnuje, protože se o nich teprve jedná.
„Podle západních představitelů obeznámených s postupem vyjednávání, kteří si přáli zůstat v anonymitě, zprávy z fronty naznačují, že tamní situace je stále obtížnější a že ukrajinští vojáci na některých místech občas jen stěží zadržují ruské jednotky,“ píše ve své zprávě Bloomberg.
Jak agentura poznamenává, uvedl jeden z těchto evropských diplomatů, že „nedávné vlny ruských raketových útoků si vyžádaly desítky obětí na životech v Kyjevě i v dalších městech, protože ukrajinská protivzdušná obrana nebyla kvůli nedostatku střeliva schopna zničit tolik útočících raket jako v minulosti“.
K tomu, aby si Ukrajina dokázala udržet vskutku aktivní obranu, bude podle vojenských expertů potřebovat neustálé dodávky dělostřeleckých granátů a další munice, kterou budou muset dodávat spojenci, protože sama je není schopna v žádném případě vyrobit.
Jenže evropští spojenci nebudou zřejmě schopni dodat 1 milion dělostřeleckých granátů, které měly být k dispozici do 1. března. Do tohoto termínu bude na Ukrajinu dodáno zřejmě „jen“ něco přes polovinu, protože se zpožďuje jejich výroba, a navíc mají země obavy z naprostého vyčerpání vlastních zásob, které pro případ nějakého nenadálého konfliktu musejí mít v záloze. Nicméně podle tvrzení ministrů zahraničních věcí evropských států se Evropa snaží toto zpoždění co nejrychleji dohnat.
„Ukrajina potřebuje více munice. Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ prohlásil před schůzkou s ministry obrany EU v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého je důležité „vyjasnit současnou situaci“ a také je nutné vědět, „kde jsme nyní, kde budeme do března a kde do konce letošního roku“.
Na situaci zareagovali před summitem i lídři pětice zemí včetně České republiky.
„Ukrajinská vůle bojovat přetrvává a inspiruje nás všechny, kteří si vážíme svobody a spravedlnosti. Rýsují se však zásadní problémy – Ukrajina má nedostatečné množství dělostřelecké munice. Cíle dodávek jsme nedosáhli. Nemůžeme se však svého slibu jen tak vzdát,“ napsali v otevřeném dopise dánská premiérka Mette Frederiksenová, estonská premiérka Kaja Kallasová, český premiér Petr Fiala, německý kancléř Olaf Scholz a předseda nizozemské vlády Mark Rutte. Podle nich jsou dodávky zbraní a munice na Ukrajinu v tomto období důležitější, než tomu bylo kdy předtím.
