Během návštěvy Kyjeva ve středu 15. května zmínil americký ministr zahraničí Antony Blinken možnost, že by ukrajinské síly mohly zbraněmi dodanými Spojenými státy udeřit i na ruské území. „Nepodporovali jsme ani neupřednostňovali údery mimo Ukrajinu, ale nakonec je na Ukrajině, aby sama rozhodla, jak povede tuto válku,“ řekl šéf americké diplomacie.
List Le Mond komentuje některé nejasnosti, které kolem tohoto prohlášení vznikly.
Prohlášení bylo totiž následující den upřesněno ministerstvem zahraničí, které uvedlo, že americký postoj se v této věci nezměnil. „Rozhodně to není změna politiky. Naše politika se nezměnila a ministr to řekl jasně. Nepodporujeme ani neumožňujeme údery na ruském území, ale opakovaně jsme také řekli, že Ukrajina nakonec sama rozhoduje o svých vojenských úderech a operacích, a to platí i nadále,“ řekl zástupce mluvčího ministerstva zahraničí Vedant Patel na každodenním tiskovém brífinku.
„Od začátku konfliktu spojenci Ukrajiny neochvějně tvrdí, že nepoužijí své rakety, bezpilotní letouny ani střely k bombardování cílů mimo svrchované území země. Cílem může být pouze ukrajinské území včetně Krymu a části Donbasu okupované Rusy. Toto omezení, zavedené z obavy před eskalací vztahů s Moskvou, Kyjev dosud respektoval, neboť je příliš závislý na západních dodávkách, než aby porušil pravidlo stanovené jeho spojenci,“ píše list Le Mond.
Zdá se ale, že ofenzíva, kterou Moskva zahájila 10. května v Charkovské oblasti, by to mohla změnit.
„Ukrajinské zpravodajské služby již několik týdnů varovaly, že se na druhé straně severovýchodní hranice země shromažďují ruské jednotky, a vysvětlovaly, že kyjevské síly nemají prostředky, jak je zasáhnout zbraněmi domácí výroby: výbušné nálože jejich bezpilotních letounů jsou příliš slabé na to, aby ‚zvládly‘ koncentraci vojáků, na rozdíl od kazetové munice dodávané Spojenými státy,“ píše Le Mond. Ukrajincům také chyběly střely určené k ničení skupin mužů a techniky.
„Toto omezení je jedním z důvodů, proč Charkov tolik trpí. Kdyby Ukrajina mohla udeřit na ruské jednotky, které jsou hned za hranicemi, mělo by Rusko před zahájením této ofenzivy mnohem větší logistické problémy. Kdybychom Ukrajině umožnili střílet na ruská letadla, která jsou v ruském vzdušném prostoru a odpalují řízené bomby, které zabíjejí lidi, zemřelo by v Charkově méně lidí,“ komentoval situaci bývalý velvyslanec USA na Ukrajině John Herbst.
Britský ministr zahraničí David Cameron 3. května přislíbil Ukrajině roční vojenskou pomoc ve výši 3,74 miliardy dolarů „tak dlouho, jak bude třeba“. Dodal, že Londýn nemá námitky proti použití zbraní pro údery proti Rusku.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajině by nikdo neměl zakazovat používat západní zbraně k úderům na Rusko, protože se jedná o součást obrany, nikoli o útok.
„Nemyslím si, že by měly existovat nějaké zákazy, protože se nejedná o ofenzívu ukrajinské armády s použitím západních zbraní na území Ruska. Jde o obranu. Je to stejné jako preventivní sankce, o kterých jsme všem říkali před plnou invazí. To je to samé. Je to varování,“ prohlásil prezident.
Zelenskyj navíc vysvětlil, že tyto údery budou zaměřeny na „šedou zónu“, z níž ruské úřady vystěhovaly civilisty. „Na hranicích, na své straně, nemají téměř žádné civilní osoby. Ze zřejmých důvodů,“ poznamenal prezident.