Ukrajinští vojáci střílejí na ruské pozice z houfnice M777 dodané Spojenými státy FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
FOTO: ČTK/AP/Efrem Lukatsky
Ukrajinské síly začaly s protiofenzivou, která má za cíl vytlačit okupanty za hranice. Již delší dobu se ukrajinská armáda pokouší ničit pozemní komunikační linky, jimiž ruský agresor zásobuje svoje vojska. Kromě útoků na pozemní cesty se podařilo například zničit i mosty přes Dněpr, čímž je výrazně ztíženo zásobování ruských vojáků. Podle vojenských analytiků se však teprve ukáže, jak bude tato ofenziva úspěšná.
Ze situace na frontě lze vyčíst, že ozbrojené síly Ukrajiny již v delším časovém úseku před pravděpodobným zahájením protiofenzivy přijaly opatření ke zničení ruských pozemních komunikačních linií. „To naznačuje snahu o dlouhodobé ofenzivní úsilí skládající se jak z leteckých či raketových a dělostřeleckých úderů, tak z útoků pozemních,“ říkají experti Amerického institutu pro studium války (ISW) s tím, že „podkopání schopnosti Rusů zásobovat a posilovat své pozice živou silou a vybavením pomůže ukrajinské pozemní protiofenzivě“. Podle těchto analytiků je ukrajinská protiofenzíva dlouhodobě připravovaný a dobře koordinovaný proces, který však „bude nějakou dobu trvat“.
Zahájení ukrajinské ofenzivy potvrzuje i britské ministerstvo obrany, podle něhož ukrajinští vojáci místy zatlačili frontovou linii o několik kilometrů za relativně slabě opevněnou ruskou obranu.
Již 29. srpna začaly ukrajinské síly útočit na ruské pontonové přechody přes Dněpr, „což je v souladu se zahájením ukrajinské protiofenzivy“. Satelitní snímky totiž ukázaly, že ruská armáda tyto přechody nadále využívá ke každodennímu přesunu omezeného množství vojenského materiálu přes řeku. „Takové útoky mají pro Ukrajinu smysl pouze tehdy, jsou-li spojeny s aktivními pozemními operacemi,“ tvrdí analytici ISW.
Lze však v brzkém budoucnu očekávat, že Moskva tuto protiofenzivu bude propagandisticky hodnotit jako neúspěšnou, protože podle ISW nebudou vidět „okamžité výsledky“.
Zřejmě v důsledku činnosti ukrajinské armády Rusové v těchto dnech pokračují v přesunech velkých kolon z Krymu a Melitopolu. Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova okupanti v Melitopolu otevřeli asi pět vojenských základen a kasáren a pravděpodobně budou pokračovat v přípravách na „obranu“ Melitopolu, vzhledem k jeho strategicky důležité roli logistického uzlu mezi Rostovskou oblastí a jižní Ukrajinou.
Podle ukrajinské rozvědky se ruské síly v Chersonské oblasti snaží o rotaci jednotek pravděpodobně s cílem posílit některé zranitelné pozice. Ukazuje se tedy, že ukrajinská protiofenziva vede k celoplošnému přesunu ruských jednotek a také ke změně jejich původních priorit.
Ukrajinský generální štáb také informoval, že Ruská federace nasazuje jednotky nově vzniklého 3. armádního sboru částečně složeného z nezkušených dobrovolníků k posílení ruských pozic v Charkovské a Záporožské oblasti. „ 3. armádní sbor má pravděpodobně nedostatečný personál a tyto jednotky mají omezený výcvik,“ stojí v prohlášení britského ministerstva obrany. To všechno může naznačovat, že ruská armáda usiluje o obnovení bojových operací v okolí Doněcka nebo obranných operacích v Chersonské oblasti.
Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny informovalo, že podle zjištění rozvědky dostaly vojenské komisariáty moskevské a leningradské oblasti, včetně hlavního města Ruské federace a Petrohradu pokyny k hromadnému odvodu místních obyvatel. Moskvané a Petrohraďané by měli touto skrytou mobilizací doplnit jednotky umístěné na Krymu. Kromě toho za účelem doplnění vojenských jednotek rozhodl velitel Jižního vojenského okruhu generál armády Alexandr Dvornikov poslat na Krym 1200 branců.
Ke konci srpna v Chersonské oblasti pokračují boje, v nichž Rusové ostřelují východ a jih Ukrajiny a na okupovaných územích pátrají po jednotkách partyzánů, kteří jim způsobují problémy v týlu. V Dněpropetrovské oblasti je ostřelována především Nikopolská oblast. Rusové ostřelují i samotný Charkov a jeho blízké okolí. Jen odpoledne 30. srpna byli v Charkově v důsledku dělostřeleckého ostřelování zabiti 4 lidé a 12 dalších bylo zraněno. V Luhansku zvýšili Rusové aktivitu nejen pozemních útoků s podporou tanků, ale i dělostřeleckého a raketového ostřelování. Podobná situace pak panuje i v Doněcké oblasti.
Důležité pro ukrajinské obránce i pro rozvíjející se ofenzivu jsou dodávky zbraní v rámci balíčků, které odsouhlasila americká administrativa prezidenta Joea Bidena. Podle nejmenovaného amerického úředníka Ukrajina Washington požádala o zbraně speciálně navržené pro plánovanou protiofenzivu na jihu země a USA během posledních dvou měsíců splnily v balíčcích vojenské pomoci většinu z těchto požadavků, včetně více munice, dělostřelectva či střel Javelin.
